Západní společnost stojí na vědě, přesněji řečeno na novověké vědě, která zkoumá přírodní zákonitosti pomocí experimentů. Vědecká metoda a vědecké poznání nám umožnily přetvořit svět do jeho nynější podoby. Není téměř žádný aspekt našeho každodenního života, který by věda nějakým způsobem neovlivnila. and Eva Syková.
Larry Laudan v článku z roku 1983 označil problém demarkace, tj. rozlišení „vědy" a „pseudovědy",, za filosofický pseudoproblém, kterým není třeba se zabývat; a slova „vědecké" a „pseudovědecké" za prázdné pojmy, které můžeme z našeho slovníku zcela vyškrtnout. V předkládané studii zpochybňuji toto Lau-danovo stanovisko a předkládám argumenty ve prospěch tvrzení, že 1) rozlišení vědy a pseudovědy představuje důležitý a aktuální problém, kterým je třeba se zabývat, a že 2) možný způsob řešení tohoto problému nabízejí současná sociální studia vědy. Jejich východiskem je pojetí vědy jako „formy života" a pojetí demarkačního kritéria jako proměnlivého souboru charakteristik, který sice nelze jednoznačně definovat, ale přesto jej lze zkoumat, a to prostřednictvím sociologické analýzy vědecké praxe. Mým záměrem je na příkladu několika vzorových studií představit specifika sociologického přístupu z hlediska jeho metodologie i povahy nabízených řešení a zhodnotit jeho možnosti i omezení pro filosofii vědy., In 1983, Larry Laudan considered the demarcation problem, i.e. the demarcation between "science” and "pseudoscience”, as an irrelevant philosophical pseudoproblem, and the terms "scientific” and "pseudoscientific” as empty notions, which should be removed from our vocabulary. This paper challenges this statement by proposing arguments supporting the view that 1) the demarcation between science and pseudoscience represents an important problem deserving a serious attention, and that 2) a possible way to its solution has been opened by recent social studies of science. Their approach is based on understanding science as a "form of life” and the demarcation criterion as a dynamic cluster of characteristics, which cannot be defined exactly, but nevertheless can be examined via sociological analysis of scientific practice. The paper demonstrates the specifics of the sociological approach with regard to its methods and proposed solutions on selected exemplar studies, and evaluates its possibilities and limits for philosophy of science., and Libor Benda.
The Academy has interacted with the public in every regional seat and many other centres in the Czech Republic during its 14th Science and Technology Week, November 1-15. As one of the largest science communication efforts in the country, it presented the latest scientific achievements and results of current research. The response by Czech participants was lively and enthusiastic. and Luděk Svoboda.
Tématem studie je dosud neprobádaná oblast vnějších dějin vzniku sociologie vědeckého poznání. Jejím záměrem je analýza vnějších faktorů, které se podílely na vzniku této disciplíny, a to za účelem nalezení odpovědi na otázku, proč vznikla právě v sedmdesátých letech minulého století na Oddělení pro studium vědy při Edinburské univerzitě a právě v podobě tzv. silného programu sociologie vědění. Skrze postavu zakladatele edinburského Oddělení pro studium vědy C. H. Waddingtona se studie zaměřuje konkrétně na dvě epizody, a to na vznik politicky angažovaného hnutí britských levicových vědců ve třicátých letech prosazujících myšlenku sociální funkce vědy a na politizaci tzv. problému dvou kultur v poválečné Velké Británii, která vedla ke změně britské vědní politiky a k reformám britského systému vzdělání. Závěrečná část studie pak věnuje pozornost individuálním zájmům těch členů edinburského Oddělení pro studium vědy, kteří stáli za bezprostředním vznikem silného programu., The study deals with the so far unexplored external history of the origin of the sociology of scientific knowledge. Its aim is to analyse the external factors which contributed to the emergence of this discipline, for the purpose of explaining why it emerged right in the 1970s at the Science Studies Unit at the University of Edinburgh and in the very form of the so-called strong programme in the sociology of knowledge. Through the Unit's founder C. H. Waddington the study focuses on two episodes: the emergence of the politically engaged movement of British left-wing scientists in the 1930s pushing forward the concept of a social function of science, and the politicisation of the so-called two cultures issue in the post-war Great Britain that lead to changes in British scientific policy and educational system. In its concluding part the study then turns attention to the individual interests of those members of the Unit who were directly behind the development of the strong programme., and Libor Benda.