V dějinách idejí se vitalismu dostalo různých definic a různé postavy byly označeny za vitalisty. Když se soustředíme na 17. století, zjistíme, že badatelé identifikovali jako vitalisty autory, kteří zastávají názory, jež jsou v diametrálním protikladu. Stručně představím názory dualistických vitalistů (Henry More, Ralph Cudworth a Nehemiah Grew) a monistických vitalistů (Francis Glisson, Margaret Cavendishová, Anne Conwayová), a filosofické a teologické uvažování, které formovalo jejich myšelní. Ve všech těchto různých podobách vitalismu se nacházejí identifikovatelné společné motivy: bytostná neredukovatelnost života (považovaná za vlastnost buď nehmotného ducha nebo samotného hmoty) a univerzalita života (sahající daleko za "organickou" oblast přírody až "anorganické")., Vitalism has been given different definitions and diverse figures have been labelled as vitalists throughout the history of ideas. Concentrating on the seventeenth century, we find that scholars identify as vitalists authors who endorse notions that are in diametrical opposition with each other. I briefly present the ideas of dualist vitalists (Henry More, Ralph Cudworth and Nehemiah Grew) and monist vitalists (Francis Glisson, Margaret Cavendish and Anne Conway) and the philosophical and theological considerations informing their thought. In all these varied forms of vitalism the identifiable common motives are the essential irreducibility of life (regarded as a property of either an immaterial spirit or matter itself) and the universality of life (extending well beyond the “organic” realm of nature, incorporating the “inorganic”)., and Veronika Szántó.
Válečné konflikty vždy zdůrazní význam potravinářství a potravinářského výzkumu, což plně platilo i ve 2. světové válce. V následující, tzv. studené válce se otázka zabezpečení dostatečných a trvanlivých zásob potravin pro vojsko i civilní obyvatelstvo stala opět mimořádně důležitým tématem, na nějž se soustředil zájem badatelů. Významnou roli v Československu sehrál jeden ze zakladatelů moderního konzervárenství u nás, brněnský rodák a moravský patriot Vladimír Kyzlink (29. února 1915-3. ledna 2008). and Martin Franc.
The tradition of International Congresses of Historical Sciences started in 1900. Except during the World War I and World War II, it has been held 21 times so far. Being the most influential academic activity of historical sciences, it enjoys a reputation of the “Olympics of Historical Sciences”. From 23 to 29 August, 2015, the 22nd ICHS was held in Jinan, China. It was the first time for the Congress to be held in Asia. The event, hosted by the International Committee of Historical Sciences, was organized by the Association of Chinese Historians and Shandong University. The Congress included four major themes: “China from Global Perspectives”, “Historicizing Emotions”, “Revolutions in World History: Comparisons and Connections” and “Digital Turn in History”. There were also a series of academic activities such as specialized theme discussions, joint sessions, round tables, evening discussions, and poster session for post- graduate and PhD students etc. Over 2000 historians from all over the world participated in those activities including 15 Czech historians from the Institute of History of the CAS, the Institute of Contemporary History of the CAS, Charles University, University of Pardubice and Palacký University Olomouc. and Jaroslav Pánek.