Článek se zabývá vybranými aspekty dvou známých publikací o mnohosti světů a mimozemském životě, které vyšly na konci 17. století. Jedná se o Entretiens sur la pluralité des mondes (1686) Bernarda de Fontenelle a Cosmotheoros (1698) Christiaana Huygense. V první části se článek soustředí především na to, jak oba autoři chápou postavení člověka v obydleném a neohraničeném univerzu. Fontenelle a Huygens poskytují ve svých textech přesvědčivé vyvrácení často opakované představy, že idea neohraničeného vesmíru probouzela v novověkých lidech hrůzu a obavy. Ve skutečnosti pro ně neohraničený vesmír znamenal oslavu rozumu, který se dokáže vymanit z geocentrické pověry a antropocentrismu. Současně se v protoosvícenském duchu jednalo i o oslavu vesmírné všudypřítomnosti rozumu. Ve druhé části se článek zabývá tzv. kognitivními vášněmi: zejména strachem, úžasem a zvědavostí. Analýza děl Huygense a Fontenella potvrzuje některé poznatky Lorraine Dastonové a prohlubuje je. Ukazuje se, že na konci 17. století strach i obdiv byly již jednoznačně chápány jako projev nevědomosti a zaostalosti, ačkoliv dříve byly spojovány se zbožností a počátkem filosofování. Proti tomu dříve odsuzovaná zvědavost se stala legitimní, ba dokonce žádoucí vlastností opravdového badatele., The article deals with selected aspects of two well-known publications on the multiplicity of worlds and extraterrestrial life that emerged at the end of the 17th century. These are Entretiens sur la pluralité des mondes (1686) by Bernard de Fontenelle and Cosmotheoros (1698) by Christiaan Huygens. In the first part, the article focuses primarily on how both authors understand the position of man in an inhabited and unbounded universe. Fontenelle and Huygens provide in their texts a convincing refutation of the often repeated notion that the idea of the infinite universe awakened terror and fears in early modern intellectuals. Actually, for them, the unbounded universe meant a celebration of reason that is able to emancipate itself from a geocentric superstition and anthropocentrism. At the same time, in the spirit of the early Enlightenment, it was also a celebration of the cosmic universality of reason. In its second part, the article deals with so-called cognitive passions: especially with fear, amazement and curiosity. The analysis of Huygens’ and Fontenelles’ works confirms and deepens some points of Lorraine Daston’s research. It turns out that at the end of the 17th century, fear and admiration were clearly understood as manifestations of ignorance and backwardness, although in the previous philosophical tradition they were associated with piety and the beginning of philosophy. Compared to it, traditionally condemned curiosity has become a legitimate, even desirable, characteristics of a true scientist., Daniel Špelda., and Obsahuje bibliografii
Příspěvek se snaží ukázat, jaký dopad mělo poznávání přírody Nového světa na utváření specifických podob raně novověké vědecké kooperace a vědy obecně. Záměrem textu je prezentovat originální metody (expedice, dotazníky) a formy vědění (historiae naturalis, botanické katalogy), které v souvislosti s kooperativním poznáváním Nového světa především ve Španělsku vznikaly a jež v soudobé Evropě neměly obdobu. Studie tak chce poukázat na význam, který mělo poznávání Nového světa Španěly v procesu tzv. vědecké revoluce, resp. proměny vědecké praxe i teoretických epistemologických schémat., This article attempts to show which effect and consequences the exploring of the New World nature on the formation of specific forms of early modern scientific cooperation and science in general had. The aim of the text is to present original methods (scientific expedition, questionnaires) and forms of knowledge (Historiae naturalis, botanical catalogs), which in the context of cooperative discovering the New World originated particularly in Spain and which were unprecedented in Contemporary Europe. Thus the study wants to point out the role of exploring of the New World by Spaniards in the process of so-called scientific revolution, respectively the changes in scientific practice and theoretical epistemological schemes., and Jana Černá.
Je tomu již 12 let, co se ze skromného setkání studentů z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově stala tradiční konference s mezinárodní účastí. INTEGRAL & BART Workshop (IBWS 2015) se zpočátku jako hlavním tématem zabýval pozorováním gamma záblesků vesmírnou družicí Evropské kosmické agentury INTEGRAL, jejichž optické protějšky se snažil na Zemi detekovat robotický dalekohled BART. Zaměření se v astronomii ukázalo jako aktuální, a tak letos v Karlových Varech prezentovalo své příspěvky na 40 inženýrů, vědců a studentů z České republiky, Německa, Itálie, Maďarska a Španělska. and Martin Blažek.
The purpose of the workshop, which took place in 8-15 June 2008, was to train scientists to manage and exploit large EST datasets as well as compare whole genome sequences, with the aim of faciliting the application of genomic technologies to ticks and tickbornepathogens. The course provided an overview of the mehods used to sequence, assemble, and annotate tick borne disease related genomes and EST datasets. and Libor Grubhoffer.
IMI is a unique Public-Private Partnership (PPP) between the pharmaceutical industry, represented by the European Federation of Pharmaceutical Industries and Associations (EFPIA), and the European Communities represented by the European Commission. The First Call of the IMI Joint Undertaking was launched by European Commissioner for Science and Research Janez Potočnik and EFPIA President Arthur Higgins on April 30. and Táňa Perglová.
CEFRES Platform and its new premises within the Czech Academy of Sciences were inaugurated on October 7-8, 2015. In 2015, theCAS built a brand newlibrary in order to hostCEFRES’smore than 6,000 volumes alongwith its teamand Prague’s Francophone readers. The new library was inaugurated during a ceremony in the presence of French Ambassador Jean-Pierre Asvazadourian, President of CAS Jiří Drahoš and Rector of Charles University Tomáš Zima. CEFRES (French Research Center in Humanities and Social Sciences) was founded in Prague in 1991 with the aim to restart scientific exchanges between France and Central Europe as the latter underwent major changes after the fall of communism. One of CEFRES’s tasks since then has been to build up a network of research teams between France, the Czech Republic, Hungary, Poland and Slovakia. and Luděk Svoboda.