1 - 3 of 3
Number of results to display per page
Search Results
2. Jak zjišťovat návštěvnost bohoslužeb? Problémy s měřením náboženského fenoménu
- Creator:
- Martin Vávra
- Format:
- print, bez média, and svazek
- Type:
- article, články, journal articles, model:article, and TEXT
- Subject:
- Společenské vědy, výzkum veřejného mínění, public opinion polls, religion, survey methodolology, church attendance, 18, and 3
- Language:
- Czech
- Description:
- Náboženství zůstává významným společenským fenoménem, „silou, která působí na jiné síly“, a to i ve společnosti české, která bývá občas označována za jednu z nejateističtějších na světě. Předpovědi vyplývající ze striktně pojaté teorie sekularizace se nenaplnily, a my tak můžeme vidět aktivitu tradičních církví i vznik nových náboženských směrů a společností, stejně jako přetrvávající a v některých oblastech dokonce sílící vliv náboženství v politice a veřejném životě jako celku. Z toho samozřejmě vyplývá potřeba tyto jevy sociologicky zachytit. Existuje mnoho metod a přístupů, my se však budeme zabývat pouze kvantitativními sociologickými výzkumy náboženství. V tomto textu se autor věnuje pouze náboženskému chování, a to ještě v redukci, kdy bude náboženské chováním studovat skrze návštěvnost bohoslužeb. Cílem tohoto článku je ukázat nesamozřejmost a komplikovanost spojenou s tímto tématem – jak na konceptuální úrovni, tak i na úrovni měření. V článku jsou využívána především data z výzkumných sérií European social survey (ESS), ISSP a European social survey (EVS)., This article deals with problems of religiosity research in sociology. First I c oncentrate on more general topics connected with religiosity research as is cross-country validity of survey instruments or relationship of theoretical concepts and empirical indicators in sociological surveys. Another part is about attending religious ceremonies which is one of the most significant (statistically as well as substantially) indicators in religiosity research. But despite the fact that it is behavi - oral indicator, so seemingly easy for measuring, its reliability became object of disputes in sociology of religion. I p resent data on church attendance taken from most important international survey series in sociology – ISSP, EVS and ESS. Results among these surveys are varying but despite this they are robust enough for interpretation and making cautious conclu - sions. Some possibilities for modifications of “attendance questions” based on experiences from General social survey are suggested., and Martin Vávra.
- Rights:
- http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public
3. Náboženství a kvalita života: psycho-sociální předpoklady
- Creator:
- Martin Vávra
- Format:
- print, bez média, and svazek
- Type:
- article, články, journal articles, model:article, and TEXT
- Subject:
- Společenské vědy, výzkum veřejného mínění, public opinion polls, religion, quality of life, alienation, 18, and 3
- Language:
- Czech
- Description:
- Jedním z konceptů, který udělal v rámci sociálních věd v devadesátých letech minulého století velkou kariéru, je (vedle například sociálního kapitálu) kvalita života . Nejde vlastně o jeden přesně vymezený koncept ale spíše o (velkou) rodinu navzájem propojených teorií, výzkumů a vlastně i aktuálních a navrhovaných politik. Pod titulem kvality života se provádí široké spektrum výzkumů, od studií zabývajících se životem lidí se specifickými zdravotními problémy po dotazníková šetření reprezentativní pro celé dospělé populace států [Rapley 2003]. Zdá se, že zvýšený zájem o kvalitu života je příznačný pro dobu, která vyzvedává práva jedince a zároveň buduje složité (administrativní i tržní) mechanismy pro uspokojování jeho potřeb. Kvalita života (její zkoumání, stejně jako usilování o ni) byla vlastně důležitým konceptem už od dob osvícenství, ale, jak o tom píše například Foucault [2009], až do druhé poloviny 20. století byla důležitá především kvalita života celých populací, spíše než individuí. V průběhu druhé poloviny 20. století také došlo k určitému posunu od objektivního chápání kvality života, které bylo založeno především na měření materiálních a „biologických“ ukazatelů k pojetí více subjektivnímu. Tuto subjektivní dimenzi sleduji i ve svém textu – primární pro mne jsou respondentova subjektivní hodnocení jeho situace. Studie kvality života se samozřejmě nezabývají pouze jednorozměrnou analýzou kvality, ale téměř vždy jí analyzují ve vztahu k faktorům, které mají vliv na její úroveň. Zaměřuji se zde na vztahy mezi religiozitou/spiritualitou respondenta (o tom jak ji měřit viz níže) a psychosociálními faktory, které úzce souvisí s kvalitou života chápanou objektivisticky a samy jsou tak vlastně součástí šířeji chápané kvality života., The article deals with relationship of religiosity and psycho-social phenomena (powerlessness, normlessness, social isolation, self-estrangement and cultural estrangement) which are inhibiting factor in relation to quality of life of individuals. Theoretically this article (besides general theory of subjective quality of life) is supported by Melvinem Seeman ́s concept of alienation. Personal religiosity is not measured here by individual indicator only but by plurality of indicators. In regressions socio-demographic variables are more important in explaining variability indicators of psycho-social phe - nomena but religiosity is interesting contribution in overall explanation. Among religiosity indicators frequency of church attendance has the strongest predictive ability., and Martin Vávra.
- Rights:
- http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public