Evropský inovační a technologický institut (European Institute of Innovation & Technology - EIT), který vznikl v roce 2008 a jehož sídlem je maďarská Budapešť, je důležitou součástí „Horizontu 2020“. Na aktivity EIT v letech 2014-2020 byly v rozpočtu H2020 vyčleněny finanční prostředky ve výši 2,3 miliardy eur (v předchozím období 2008-2013 disponoval institut částkou 300 mil. eur). Hlavní nástroje k dosažení cílů EIT představují tzv. znalostní a inovační společenství (Knowledge and Innovation Communities, KICs). and Kateřina Slavíková.
Dne 1. listopadu 2014 se ujala funkce nová Evropská komise pod vedením bývalého lucemburského premiéra Jean-Claude Junckera. Portfolio komisaře pro výzkum, vědu a inovace nyní obsadil portugalský bankéř a politik Carlos Moedas. Digitální agendu, která s VaVaI souvisí, převzal komisař pro digitální ekonomiku a společnost Günther Oettinger. and Jana Daďová, Lucia Hrivňáková.
Moravské zemské muzeum v Brně bylo vždy nositelem Mendelova badatelského odkazu, a to prostřednictvím bývalé vědecké akademie pro Moravu a Slezsko, tzv. Hospodářské společnosti (Ackerbaugesellschaft) a jejího Přírodozpytného spolku (Naturforschender Verein). Jako druhou největší a nejstarší muzejní instituci jej založila Moravskoslezská hospodářská společnost, jejímž členem se roku 1854 stal i Gregor Johann Mendel (1822-1884). Zapojil se nejen do organizační práce ve většině sekcí společnosti, ale také do výzkumu. Byl tedy v přímém kontaktu s počátečním vývojem současného Moravského zemského muzea. and Jiří Sekerák, Eva Matalová, Michal V. Šimůnek.
Komisař pro výzkum, vědu a inovace Carlos Moedas se v květnu 2015 setkal s předsedou Evropské komise Jean-Claudem Junckerem a významnými evropskými vědci, aby prodiskutovali konkurenceschopnost vědy a dohodli se na vytvoření nového vědeckého poradního mechanismu (Scientific Advice Mechanism - SAM) and Klára Glittová.
Zkušenost mne naučila nebýt přehnaně nadšený a nezvat hned všechny kolegy na atraktivně znějící akce. A tak jsem ještě začátkem června pouze přemýšlel, jaké asi bude složení doktorandů na týdenním „Kurzu základů vědy Akademie věd“. Nejspíše fyzici, možná přírodovědci nebo lékaři - jako student filozofického oboru budu asi vyčnívat, přemítal jsem. Jaké překvapení, když jsem týden před zahájením na zahradní slavnosti u své bývalé pedagožky informační vědy potkal jednoho známého - architekta, který se na kurz také chystal. and Pavel Farkas.
I letos dostali dva vynikající čeští vědci mimořádnou příležitost rozvinout v příštích letech do ještě větší šíře své výzkumy a vědecký potenciál díky Akademické prémii - Praemium Academiae. Dne 17. června 2015 ji od předsedy Akademie věd ČR prof. Jiřího Drahoše převzali prof. Michal Hocek a Ing. Michal Pravenec. Jak udělení prestižního ocenění předpokládá, oba patří v mezinárodním měřítku ke špičce svého oboru a jejich bádání může přinést významný pokrok (nejen) v medicíně. Finanční částka spojená s Akademickou prémií jim má pomoci po dobu šesti let pokrývat náklady na výzkum, pořízení přístrojů, laboratorního materiálu a pomůcek i na mzdy pro ně a členy jejich týmů. and Jana Olivová.
Padesáté výročí úmrtí českého indologa, etnografa a religionisty Otakara Pertolda připadlo na 3. května 2015. Hlavní předmět jeho vědecké práce představovaly výzkum indických a šrílanských náboženství a jazyků a otázka teorie a historie náboženství. and Adéla Jůnová Macková.
Letos uplyne 140 let od narození a 50 let od smrti tohoto pedagoga, prvního děkana Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, prvního ředitele Pedagogického ústavu J. A. Komenského ČSAV a nositele mnoha vyznamenání. and Jan Hálek.
Názor, že lidé jsou chodící zoologické zahrady, by ještě před několika (ne víc než 10) lety většina vědců patrně považovala za poněkud přehnaný. Od té doby ale nastalo to, co lze nazvat změnou paradigmatu, a fakt, že na každou lidskou buňku v těle připadá až 10 buněk jiných organismů, začíná být součástí učebnic. Většina těchto buněk se nachází v našem tlustém střevě, které je považováno za nesmírně složitý ekosystém s existencí bilionů virů, bakterií, archeí a eukaryot (mezi ně patří prvoci, helminti a mikroskopické houby). Pro jejich označení se používá souhrnný pojem mikrobiom, jenž ale spíše zahrnuje pouze bakteriální složku, která je doposud nejvíce prostudovaná a zdá se velmi důležitá. (Pojem mikrobiom se používá i pro bakteriální komunity v ústní dutině, kůži, vagíně apod.) and Kateřina Jirků-Pomajbíková, Julius Lukeš.