Studie se zabývá historií projektu uměleckohistorické topografie (Soupisu památek historických a uměleckých v království Českém) zahájeného v 90. letech 19. století Archeologickou komisí České akademie věd a umění ve výrazném předstihu před dalšími zeměmi monarchie a na odborně velmi vysoké úrovni. V centru pozornosti příspěvku stojí především vývoj vzájemné spolupráce českých a německých odborníků. Historici umění německé národnosti žijící v českých zemích se do projektu zapojili poprvé roku 1914, kdy jejich představitelé ze Společnosti pro podporu německé vědy, umění a literatury v Čechách uzavřeli s představiteli Archeologické komise smlouvu o vzájemné spolupráci, přičemž němečtí badatelé se chtěli na projektu podílet zpracováním svazků mapujících uměleckohistorický fond okresů s převahou německého obyvatelstva. Po nuceném útlumu činnosti obou institucí během první světové války se spolupráci opětovně podařilo navázat až roku 1923, kdy odezněl nacionalistický zápal z české strany a německá Společnost v nových politických poměrech konsolidovala svoji existenci. Vzájemná spolupráce na projektu byla pro obě strany skutečně výhodná. Obě instituce měly řízení redakce vybraných svazků plně ve svých rukou. Německá strana se zapojila do projektu po odborné stránce velmi kvalitního, navíc měla zajištěno publikování svazků pro české okresy i v německém jazyce. České straně naopak německý partner přislíbil vydat pro ni obtížně realizovatelné soupisy okresů s převahou německého obyvatelstva. Tato nesporná oboustranná výhodnost byla jistě i důvodem nepřerušení spolupráce na okresních soupisech a nově i na stručnější edici, tzv. českém Dehiovi vydávaném pod záštitou Ministerstva školství a národní osvěty Státním fotoměřickým ústavem, ani během 30. let 20. století, kdy sílily separatistické tendence německé menšiny v Československu. Až po ustanovení Protektorátu Čechy a Morava bylo rozhodnuto o nové organizaci obou projektů v návaznosti na nové teritoriální rozdělení bývalých českých zemí., The text is dealing with the history of project of the art-historical topography (Inventory of historical and art sights in the Bohemian Kingdom) launched in 90s of the 19th Century by the Archaeology Commission of Czech Academy of Science and Art advancing substantially other countries of the monarchy pursued highly professionally. Hence, the contribution is focusing especially on the development of mutual co-operation of the Czech and German specialists. The historians of art of the German nationality living in the Czech lands were engaged in the project firstly in 1914, when their representatives from the Society for supporting German Science, Art and Literature in Bohemia concluded an agreement with the representatives of Archaeology Commission on mutual co-operation with the German research workers intending to take part in the project by mean of processing bundles mapping the art-historical fund of the counties with the prevailing German inhabitants. Upon the enforced cease of activities of both institutions during WWI, the co-operation was successfully resumed as late as in 1923, when the nationalist enthusiasm of the Czech side faded away and the German Society consolidated its existence in new political circumstances. Mutual co-operation on the project was really favourable for both sides. Both institutions kept the management of editorial works of the selected bundles fully under their own control. The German side got involved into the project of professionally very high quality, and in addition, it was ensured with the publication of bundles also in German language for the Czech counties. On the other hand, the Czech side was promised by the German partner to have the inventories of counties of the prevailing German inhabitants published with such inventories to be pursued hardly by the Czech side. This undoubtedly mutual favourableness definitely served a reason of not ceasing the co-operation on county inventories and newly also on the much more concise publication of a so called Czech Dehio published under the auspices of Ministry of Education and National Enlightenment by the State Institute of Photo-measurement neither in 30s, when the separatist tendencies of the German minority in Czechoslovakia were gaining strength. Only after establishing the Protectorate Bohemia and Moravia a decision was taken on new organization of both projects so as to be in accordance with new territorial division of the former Czech lands. (Translated by Ivan Majerčin.), and Překlad resumé: Ivan Majerčin
Studie Ludmily Šmídové je věnována Klavírnímu triu B dur, op. 21 (B 51), od hudebního skladatele Antonína Dvořáka. Skladba vznikla na jaře 1875, ovšem později byla revidována. Autorka se na základě pramenů zaměřuje právě na tyto skaldatelské úpravy a zkoumá původní podobu tohoto tria., The present study deals with a heretofore unresearched early version of Dvořák’s Trio in B Flat Major, Op. 21. It is based on both the investigation of new sources and the study of correspondence and the period press. It focuses on the circumstances of the work’s composition and its reception in its early version. It introduces sources of the early version, which have previously escaped the attention of scholars, and it compares the early version to the work’s definitive form, as it is known from the first printed edition of 1880., Ludmila Šmídová., Rubrika: Studie, and Anglické resumé na s. 167, anglický abstrakt na s. 143.
This treatise traces the history of two, already extinct, brickworks in the municipality of Strachotín (District of Břeclav), based on an analysis of archival materials. The first brickworks observed is a municipal brickworks built at the end of the eighteenth century and located on the north-eastern edge of the cadastral area, in close proximity to the village of Popice. The other brickworks was closer to the village, and it was owned by the village mayor Andreas Riess. Both brickworks ceased to exist in the mid-nineteenth century. The text also speaks about the finding of bricks bearing duty stamps and their documentation. Attention is paid to bricks that were marked with the letters T (Tracht – Strachotín) and GT (Gemeinde Tracht). The thesis is concluded by suggesting a hypothetical form of the brick production equipment based on a comparison with already excavated brickworks from the period under study.