Search

Start Over Format bez média Date Unknown

33013. Železnorudský výlet aneb Přídavná jména odvozená od zeměpisných jmen. 2

Creator:
Anna Černá
Format:
bez média and svazek
Type:
article, text, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Lingvistika. Jazyky, lingvistika, geografická jména, geografická lingvistika, linguistics, geographical names, linguistic geography, Česko, Czechia, 11, and 81
Language:
Czech
Description:
Anna Černá.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

33014. Země jako kosmické těleso v předsókratovské kosmologii

Creator:
Kočandrle, Radim
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
Anaximandros, kosmologie, meteorologie, Parmenidés, Země, Anaximander, cosmology, meteorology, Parmenides, Earth, Kosmologie, Meteorologie, and Erde
Language:
Czech
Description:
Interpretace Země v iónských archaických kosmologiích obvykle pracují s představou ploché desky ležící na vodě nebo vzduchu. Země je v nich zároveň pojímána jako konkrétní těleso umístěné v prostoru univerza. Vzhledem k meteorologické povaze iónských archaických kosmologií se však lze domnívat, že tyto kosmologie obecně nepředpokládaly prostor pod Zemí. Země tak tvořila spodní dimenzi celého univerza, přičemž nebyla považována za kosmické těleso. K zásadní změně došlo až v kosmologii italské větve filosofie, která pojala Zemi i univerzum ve tvaru sféry – tím se Země stala samostatným tělesem. Pokud však ještě předtím zprávy o Anaximandrově iónské kosmologii popisují válcovitou Zemi umístěnou uprostřed kruhů nebeských těles, lze soudit, že to byl právě Anaximandros, kdo jako první pokládal Zemi za kosmické těleso., Interpretations of the Earth in Ionic archaic cosmologies usually revolve around the idea of it being a flat disc lying on water or air. In them, the Earth is also conceived as a concrete body situated in the space of the universe. However, due to the meteorological nature of Ionic archaic cosmologies, we can presume that in these cosmologies space was not generally assumed to exist under the Earth. The Earth, then, constituted the lower dimension of the universe as a whole and was not therefore considered a cosmic body. A fundamental change did not occur until the cosmology of the Italian branch of philosophy, which conceived of both the Earth and the universe as being in the shape of a sphere – meaning that the Earth became a separate body. If however still earlier reports of Anaximander’s Ionic cosmology described a cylindrical Earth located in the middle of the rings of celestial bodies, we might conclude that it was Anaximander who was the first to consider Earth to be a cosmic body., and Die Interpretationen der Erde in ionischen archaischen Kosmologien arbeiten in der Regel mit der Vorstellung einer flachen auf Wasser oder auf Luft liegenden Scheibe. Die Erde wird dort gleichfalls als konkreter Körper im Raum des Universums aufgefasst. In Anbetracht der meteorologischen Natur ionischer archaischer Kosmologien kann jedoch vermutet werden, dass diese Kosmologien im Allgemeinen keinen Raum unterhalb der Erde voraussetzten. Die Erde stellte somit die untere Dimension des gesamten Universums dar, wobei sie nicht als kosmischer Körper angesehen wurde. Eine grundlegende Änderung fand erst in der Kosmologie des italienischen Zweigs der Philosophie statt, in der die Erde sowie das Universums die Form einer Sphäre hatten – dadurch wurde die Erde zu einem selbstständigen Körper. Wenn jedoch noch davor Berichte über die ionische Kosmologie des Anaximandros Beschreibungen einer zylinderförmigen Erde inmitten von Kreisen von Himmelskörpern enthalten, kann daraus geschlossen werden, dass es Anaximandros war, der die Erde als Erster für einen kosmischen Körper hielt.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

33015. Země v pohybu

Creator:
Marina Hužvárová and Akademie věd České republiky. Středisko společných činností
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
article, články, model:article, and TEXT
Subject:
Věda. Všeobecnosti. Základy vědy a kultury. Vědecká práce, Spurná, Martina, Stemberk, Josef, Ústav struktury a mechaniky hornin (Akademie věd ČR), věda a společnost, dokumentární filmy, polární stanice, Češi a Poláci, výzkumné expedice, rozhovor, science and society, documentary films, polar stations, Czechs and Poles, research expeditions, interview, Špicberky (Norsko), Svalbard (Norway), pohyby země, vědecká spolupráce, pohyby zemské kůry, 12, and 00
Language:
Czech
Description:
Ledová voda, skály, křik ptáků, parta geologů zkoumajících pohyby skal až do nedávna pevně sevřených a stlačených ledovcovou masou, z níž se v důsledku tání ledovců vymanily, aby se staly objektem unikátních výzkumů. Samota, jen omezený kontakt s civilizací, nutnost spoléhat sám na sebe a také ostražitost před ledními medvědy - to vše patří k dojmům, které si odnášejí diváci dokumentárního filmu Pohyby. and Marina Hužvárová.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

33017. Zemědělská krajina a praktické problémy ochrany hmyzu

Creator:
Martin Škorpík
Format:
bez média and svazek
Type:
article, text, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Biologické vědy, biologie, zemědělská krajina, zemědělská půda, biotopy, hmyz, pesticidy, ochrana přírody, biology, agricultural landscape, agricultural soils, insects, biotopes, pesticides, nature conservation, Česko, Czechia, 2, and 57/59
Language:
Czech
Description:
Zdravá zemědělská krajina je živým organismem, otevřeným systémem s nepostihnutelným množstvím složitých vazeb, které napomáhají její stabilitě. Současný trend zemědělského hospodaření v Česku však nabízí obraz krajiny napojené na podpůrné systémy, které sice umožňují zvyšování produkce, ale za cenu rizika klinické smrti. Zemědělská krajina nežije, spíše živoří. Překotné společensko-hospodářské změny od 50. let 20. stol. po současnost se přímo odrážejí v drastické změně k horšímu v bohatství společenstev hmyzu a jejich druhové rozmanitosti. Z toho plyne již dobře pozorovatelný fatální vliv na stav samoobnovných funkcí přírody a krajiny. Stále nápadněji se projevuje neslučitelnost systému anonymních nájmů půdy s možností existence krajiny využívané s principy trvalé udržitelnosti., The healthy agricultural landscape is an open system with large numbers of stabilizing interactions. Current landscape over-exploitation entails an increased risk of ecosystem degradation. Rapid socio-economic changes since the 1950s have resulted in the decline of insect diversity, both at species and population levels. A fatal impact on self-renewable functions of nature and landscape is well noticeable., and Martin Škorpík.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

33018. Zemědělská spravověda

Creator:
Drahný, Josef
Publisher:
Státní vyšší hospodářská škola
Format:
print, text, regular print, bez média, svazek, and 291 stran
Type:
model:monograph and TEXT
Subject:
Hospodářská a výrobní odvětví, zemědělství, podniky zemědělské, organizace, řízení, plánování, 338.43.01, 4, 338.3/.4, and UE03
Language:
Czech
Description:
dle přednášek prof. ing. J. Drahného and Přednášky psané na stroji
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

33020. Zemětřesení a seismologické observatoře

Creator:
Zedník, Jan, Plešinger, Axel, and Pazdírková, Jana
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
Geofyzikální ústav (Akademie věd ČR), geofyzika, seizmologie, seizmické stanice, geophysics, seismology, seismic stations, 6, and 53
Language:
Czech
Description:
Zemětřesení je krátkodobý převážně zlomový proces, při kterém se do zemského tělesa vyzařují pulzní, tj. širokopásmové rozruchy. Elastické vlny jsou při svém šíření vertikálně i horizontálně nehomogenní Zemí odráženy, lámány, rozptylovány a tlumeny. Na zemském povrchu tak registrujeme komplikované vlnové obrazy složené z mnoha fází, jejichž dominantní frekvence se v závislosti na rozměrech a dynamice ohniskového procesu a na vzdálenosti od něho pohybují od desítek Hz (prostorové vlny lokálních mikrozemětřesení) až po stovky sekund (povrchové vlny silných regionálních a globálních zemětřesení). Amplitudy seismických vln, vyjádřené v jednotkách zrychlení půdy, sahají od desítek nm/s2 (povrchové vlny slabých vzdálených seismických jevů) až po hodnoty zemského tíhového zrychlení (prostorové vlny velmi silných blízkých zemětřesení). Na jediném místě se tak seismické signály, pomocí nichž seismologové studují procesy v ohnisku zemětřesení a stavbu zemského tělesa [1], mohou lišit frekvenčně o více než čtyři dekády a amplitudově až o 180 dB (109:1). Zaznamenat věrně tak obrovský rozsah pohybů půdy a frekvencí vyžaduje moderní technické prostředky - širokopásmové seismometrické systémy s velkým dynamickým rozsahem a digitální registrační zařízení. Za posledních dvacet let došlo k prudkému rozvoji počítačové i měřící techniky. Cílem tohoto článku je nastínit současný stav registrace zemětřesení moderními seismickými stanicemi., Jan Zedník, Axel Plešinger, Jana Pazdírková., and Obsahuje seznam literatury
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

Limit your search

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »