A premature birth is still a topical issue around the world. Despite advanced health care, prema-ture infants show a wide range of health com-plications that affect their development with varying degrees of intensity. The problems most associated with cognitive and motor develop-ment include sensory organs and brain dam-ages. However, the psychomotor development of premature infants may be impaired even if such neurosensory impairment is not present and it may go in different directions. The aim of this work is to provide an overview of possible trajectories of cognitive and motor development in premature children and to point out the need for interdisciplinary long-term care for these in-dividuals. and Problematika předčasného porodu je ve světě stále stěžejním tématem, protože i navzdory pokročilé zdravotní péči vykazují předčasně narozené děti široké spektrum zdravotních kom-plikací, které s různou mírou intenzity ovlivňují jejich vývoj. K problémům nejčastěji spjatým s kognitivním a motorickým vývojem se řadí poškození smyslových orgánů a mozku. Psycho-motorický vývoj nedonošených dětí může však být narušen i v případě, že není takovéto neuro-senzorické postižení přítomno a může se ubírat různými směry. Cílem této práce je poskytnout přehled možných trajektorií kognitivního a mo-torického vývoje u předčasně narozených dětí a poukázat tak na nezbytnost interdisciplinární dlouhodobé péče o tyto jedince.
Background. Previous research on the stability of personal values in the context of life transitions has usually focused on the presence of a single transition. However, life transitions in everyday life occur simultaneously with other life transitions. The aim of this longitudinal study was therefore to identify different trajectories of life transitions in young adults and to compare the stability of their personal values. Method. In the first wave of research, participants were 18-33 years old; in the second wave, they were 29-43 years old (N = 632; 392 women). In both waves, they completed Schwartzʼs Portrait Value Questionnaires (PVQ); in the second wave, they completed the Life History Calendar focusing on the presence of entry into life transitions. Results. Latent class analysis revealed two trajectories: Experienced transitions (people who experienced all observed transitions) and Partially experienced transitions (people who experienced only entry into regular employment and part of them entered cohabitation). Differential stability of personal values occurred in both trajectories. The differences in the stability of values found between the individual trajectories were insignificant, except for personal values universalism and tradition. Although before entry into life transitions, personal values were not significant predictors of belonging to a particular trajectory, after their experiencing people with the Experienced transitions trajectory more often reached lower levels of values associated with openness to change. and Dosavadní výzkum zabývající se stabilitou osobních hodnot v kontextu prožitých životních tranzic se obvykle soustředil na přítomnost jedi-né tranzice. Životní tranzice se však v běžném životě vyskytují zároveň s dalšími životními tranzicemi. Cílem této longitudinální studie byla proto identifikace různých trajektorií životních tranzic u mladých dospělých a srovnání stability jejich osobních hodnot. V první vlně výzkumu měli participanti 18–33 let; v druhé vlně měli 29–43 let (N = 632; 392 žen). V obou vlnách vyplnili Schwartzovy Dotazníky hodnotových portrétů (PVQ); v druhé vlně vyplnili Kalendář historie života zjišťující přítomnost životních tranzic. Analýza latentních tříd odhalila dvě trajektorie: Prožité tranzice (lidé, kteří prožili všechny sledované tranzice) a Částečně prožité tranzice (lidé, kteří prožili vstup do pravidelné-ho zaměstnání a část z nich kohabitaci). Dife-renciální stabilita osobních hodnot se objevila u obou trajektorií. Zjištěné rozdíly v stabilitě hodnot mezi jednotlivými trajektoriemi byly nevýznamné, vyjma osobních hodnot univerza-lismus a tradice. Ačkoli před prožitím životních tranzic nebyly osobní hodnoty významnými prediktory příslušnosti ke konkrétní trajektorii, po jejich prožití lidé s trajektorií Prožité tranzice dosahovali častěji nižší úrovně v hodnotách spo-jených s otevřeností změně.