Tato studie je pilotáží nové metody pro měření náchylnosti k prožívání viny a hanby, Inventáře tendence k vině a hanbě (ITVAH). ITVAH je metoda založená na použití scénářů, která rozlišuje afektivní a behaviorální složky těchto dispozic a zároveň zohledňuje soukromé, resp. veřejné prožívání viny a hanby. Pro každý z 16 scénářů byly vytvořeny dvě položky – afektivní a behaviorální reakce, čímž vzniklo celkem 32 položek. Byl předpokládán čtyřfaktorový model měření – Negativní hodnocení chování (NHCh), Náprava, Negativní hodnocení self (NHS) a Únik. Dále byla předpokládána negativní souvislost NHS a Úniku se sebehodnocením a tendencí k sebeodpuštění a pozitivní souvislost NHCh a Nápravy s tendencí k sebeodpuštění. Pilotní studie proběhla na vzorku 249 česky mluvících dospělých (67 % žen, věk 18–75, Md = 22). Na základě ordinální konfirmační faktorové analýzy se zohledněním reziduálních kovariancí mezi položkami vztahujících se ke stejnému scénáři jsme zjistili akceptovatelnou shodu předpokládaného modelu s daty. Pro předpokládané souvislosti se sebehodnocením a tendencí k sebeodpuštění jsme však získali pouze částečnou oporu, v rozporu s teoretickým očekáváním jsme zjistili středně silný negativní vztah mezi tendencí k sebeodpuštění a afektivní složkou viny. Pro širší používání této metody v československém prostředí je důležité dále ověřit konstruktovou validitu metody společně s ověřením souběžné validity s The Test Of Self-Conscious Affect-3 (TOSCA-3). and This paper constitutes a pilot study of a novel measure for assessing proneness to guilt and proneness to shame, Inventář tendence k vině a hanbě (ITVAH, Inventory of Proneness to Guilt and Shame). ITVAH is a scenario-based method distinguishing affective and behavioural components of guilt and shame and also considering the private or public experience of guilt and shame, respectively. Two items (affective and behavioural reaction) were created for each of the 16 scenarios, resulting in total of 32 items. A four-factor measurement model was assumed – Negative behaviour evaluation (NBE), Reparation, Negative self-evaluation (NSE), Withdrawal. Next, we assumed negative correlations of NSE and Withdrawal with self-esteem and self-forgiveness and positive correlations of NBE and Reparation with self-forgiveness. The pilot study was carried out on 249 Czech-speaking adults (67 % women, aged 18–75, Md = 22). An ordinal confirmatory factor analysis with residual covariances between items connected to the same scenarios was conducted. The hypothesized four-factor model was found acceptable. However, we found limited evidence for the hypothesized relationships with self-esteem and self-forgiveness – in contrast to theoretical expectations we found a medium-strong negative relationship between self-forgiveness and affective component of guilt. For further use of the measure in the Czech and Slovak environment it is necessary to assess additional evidence of construct validity and concurrent validity with The Test of Self-Conscious Affect-3 (TOSCA-3).
Objectives. The aim of the study was to highlight the specific features in the “gentleman and dog” drawings of children with hearing impairment who experience problems with verbalization. Sample and setting. The primary sample was 53 preschool children with hearing impairment. The design of the research was mixed. The drawings were qualitatively analysed with an enumeration of character frequency. The hypotheses were verified by a two-factor analysis and a two-sample T-test. Hypotheses. H1 There is no relation between the level of intelligence and the drawing. H2 There is no relation between the drawing and the sex of the child. H3 There is no relation between the drawing and the age of the child. H3 There is no relation between the drawing and the hearing impairment of the parents. Statistical analysis. There was a correlation between the results in the IQ test and the raw scores of the gentleman drawing at the level of 0.05 and the IQ test results and the raw scores of the dog drawing at level 0.01. The relationship between the sex, age, and level of the gentleman drawing has not been established. In the case of dog drawing, a statistically significant effect on the significance level of 0.05 only for sex (F (1, 48) = 6.15, p = 0.02) was demonstrated. In the event of the influence of the hearing impairment of parents on the child drawing, a statistically significant relationship was not supported. Results. Drawings of “gentleman and dog” of children with hearing impairment show signs of a lower developmental level by one to two years compared to hearing peers. Limits of the study. From the point of view of statistical processing requirements, the number of respondents may be considered to be limiting, but this is 80% of the selected population. and Cíl. Cílem studie bylo poukázat na specifické znaky v kresbách „pán a pes“ u dětí se sluchovým postižením, u kterých se vyskytují problémy s verbalizací. Vzorek a uspořádání. Základním vzorkem bylo 53 dětí předškolního věku se sluchovým postižením. Design výzkumu byl smíšený. Kresby byly kvalitativně analyzovány s výčtem četnosti znaků. Hypotézy. H1 Mezi úrovní inteligence a kres- bou pána a psa neexistuje souvislost. H2 Mezi kresbou pána a psa a pohlavím dítěte neexistuje souvislost. H3 Mezi kresbou pána a psa a věkem dítěte neexistuje souvislost. H3 Mezi kresbou pána a psa a sluchovou vadou rodičů neexistuje souvislost. Statistická analýza a výsledky. Hypotézy byly ověřeny dvoufaktorovou analýzou rozptylu a dvouvýběrovým t-testem. Byly zjištěny korelace mezi výsledky v IQ testu a hrubými skóry kresby pána na hladině 0,05 a výsledky IQ testu a hrubými skóry kresby psa na hladině 0,01. Vztah mezi pohlavím, věkem a úrovní kresby pána se neprokázal. V případě kresby psa se projevila statisticky významná souvislost na hladině významnosti 0,05 pouze u pohlaví (F (1, 48) = 6,15, p = 0,02). V případě vlivu sluchové vady matky nebo otce na dětskou kresbu pána a na kresbu psa se neprokázal statisticky významný vztah. Závěr. Kresby „pán a pes“ dětí se sluchovým postižením vykazují ve srovnání s kresbami slyšících dětí znaky na nižší vývojové úrovni o jeden až dva roky. Limity studie. Z hlediska požadavků na statistické zpracování může být za limitující považován počet respondentů, jedná se však o 80 % vybrané populace.
Primárnym cieľom výskumnej štúdie bola kvalitatívna analýza pokračujúcich väzieb u žien po strate partnera. Ďalšími cieľmi bola analýza kvality vzťahu s partnerom pred stratou a analýza rituálov využívaných po strate. Výskumný súbor tvorilo 10 žien po strate partnera v období neskorej dospelosti až staroby. Vek participantiek sa pohyboval v rozmedzí od 56 do 83 rokov (M = 71,4 rokov; SD = 3,07), dĺžka vzťahu s partnerom sa pohybovala od 32 do 59 rokov (M = 46,9 rokov; SD = 8,6) a uplynulý čas od straty partnera sa pohyboval v rozmedzí od 9 mesiacov do 10 rokov, 4 mesiacov (M = 47,5 mesiaca; SD = 11,26). Údaje boli získané pološtrukturovanými rozhovormi, ktorých cieľom bolo hlbšie preskúmanie prežívania ovdovených participantiek. Na analýzu dát bola použitá metóda konsenzuálneho kvalitatívneho výskumu. Výsledkom analýzy údajov boli 3 domény: Formy pokračujúcich väzieb u vdov po strate partnera, Formy rituálov u vdov po strate partnera, Pozitívne a negatívne vnímané aspekty kvality vzťahu. Na základe získaných dát bol popísaný typický prípad prežívania väzieb k partnerovi u ovdovených žien. Formy pokračujúcich väzieb sú rôznorodé, môžu mať charakter pozitívnych, ambivalentných, ale aj negatívne prežívaných väzieb. Môžu byť pokračovaním rôznych aspektov vzťahu, ktorý existoval pred stratou, pričom ponúkajú nové možnosti, ktorými sa vzťah môže meniť alebo napredovať. Výsledky sú interpretované a diskutované s predchádzajúcimi výskumnými zisteniami. and The primary aim of this research study was a qualitative analysis of continuing bonds in women after the loss of a partner. The sub-goals were to analyse the quality of the pre-death relationship with a partner and to analyse the rituals used during the grieving process. The research sample consisted of 10 elderly widows. Age of participants ranged from 56 to 83 years (M = 71,4 years; SD = 3,07), length of the relationship with a partner ranged from 32 to 59 years (M = 46,9 years; SD = 8,6) and time elapsed since the loss ranged from 9 months to 10 years, 4 months (M = 47,5 months; SD = 11,26). Data were obtained by semi-structured interviews, aimed to explore more in-depth experiences of widowed participants. Consensual Qualitative Research was used to analyse the data. The data analysis resulted in 3 domains: Forms of continuing bonds in widows after the loss of a partner, Forms of rituals in widows after the loss of a partner, Positively and negatively perceived aspects of the relationship quality. Based on the obtained data, the typical case of experiencing continuing bonds to a partner in widowed women was described. The forms of continuing bonds are diverse, they can be experienced positively, ambivalently, or negatively. They may mean a continuation of various aspects of the pre-loss relationship, offering new opportunities for the relationship to change or progress after death. The results are interpreted and discussed in line with previous research findings.