This article aims to commemorate the lifelong work of Harry Harlow (31.10. 1905 – 6. 12. 1981) on the occasion of the 40th anniversary of his death. Although Harry Harlow is best known mainly for his experiments with maternal separation and social isolation, his research in the field of cognitive abilities of primates also received great scientific acclaim. The results of his work contributed to the revolution in childcare as well as to the shift in the prevailing approaches of psychology, but the ethics of his experiments is questionable from the contemporary point of view. and Článek připomíná celoživotní dílo Harryho Harlowa (31. 10. 1905 – 6. 12. 1981) u příležitosti 40. výročí jeho úmrtí. Ačkoli se Harry Harlow zapsal do povědomí zejména svými experimenty s mateřskou separací a sociální izolací, velkého vědeckého ohlasu se dočkal i jeho výzkum kognitivních schopností primátů. Výsledky jeho práce přispěly k revoluci v péči o děti i k posunu v převládajících směrech psy-chologie, jeho experimenty jsou však z dneš-ního pohledu etiky psychologického výzkumu velmi problematické.
The principle of double effect plays an important role in deontological ethics which give an emphasis to intentions in the process of moral evaluation of human acts. According to this principle, it is morally permissible to actualize an action with two consequences, one of which is good and the second bad, if and only if some conditions are met: for example, the bad consequence is not a means for attaining the good consequence and the bad consequence is not brought about intentionally, but only foreseen as necessarily and inevitably connected with the actualization of the action itself and its good consequence. The aim of this article is to lay necessary theoretical foundations for a better understanding and employment of the principle of double effect by discussing Hart’s critique of it and Philippa Foot’s different approach to the moral dilemmas to the solution of which the principle of double effects seems to be well applicable. In the course of my argumentation I distinguish between two types of intentions – characterizing and final intentions – and show how this distinction solve some of the difficulties connected with the understanding and application of the principle of double effect. and Princip dvojího účinku hraje důležitou roli v deontologických etikách, které přikládají důležitost intencím v procesu morálního hodnocení lidského jednání. Podle tohoto principu je morálně přijatelné aktualizovat jednání se dvěma důsledky, z nichž první je dobrý a druhý špatný, pouze za předpokladu, že jsou splněny určité podmínky: špatný důsledek například nesmí být prostředkem k dosažení dobrého důsledku a špatný důsledek nesmí být způsobený úmyslně, je pouze předvídaný jako nutně a nevyhnutelně spojený s provedením jednání samotného a s jeho dobrým důsledkem. Cílem tohoto článku je vystavět nezbytné teoretické předpoklady potřebné k lepšímu pochopení a aplikaci principu dvojího účinku. Diskutuji kritiku tohoto principu britským teoretikem práva Hartem a odlišný přístup k řešení morálních dilemat, k jejichž řešení se princip dvojího účinku zdá vhodným, v díle Philippy Footové. V průběhu své argumentace rozlišuji mezi dvěma typy intencí – charakterizující intence a finální intence – a ukazuji, jak tento rozdíl pomáhá řešit některé obtíže spojení s chápáním a aplikací principu dvojího účinku.
This article deals with the issue of the regulation of biomedical research. The article first discusses the term biomedical research in general, including its subsets and methods of classification. The historical context, which had a fundamental influence on the development of regulation, is also elaborated. Furthermore, the article deals with ways of regulating biomedical research. It deals with non-legal regulation, ie ethical regulation and regulation in the form of technical-organizational standards. Finally, the legal regulation is discussed, at the international, European and national levels. and Tento článek se zabývá problematikou regulace biomedicínského výzkumu. V článku je nejprve pojednáno obecně o termínu biomedicínského výzkumu, včetně jeho podmnožin a způsobů členění. Rozvedeny jsou také historické souvislosti, které měly na vývoj regulace zásadní vliv. Dále se článek věnuje způsobům regulace biomedicínského výzkumu, je zde rozebrána regulace mimoprávní, tedy etická regulace a regulace ve formě odvětvových a profesních standardů. V závěru je pak pojednáno o regulaci právní, a to na úrovni mezinárodní, evropské i národní.
The aim of this review is to summarize main aspects of the book Eutanázie: definice, historie, legislativa, etika. and Tento příspěvek je recenzí publikace Eutanázie: definice, historie, legislativa, etika, která vyšla v roce 2019.