Evropa se nachází pod tlakem silné imigrace. Nejde přitom o nic nového, v pravěku docházelo k migracím poměrně často a lze říci, že z dnešního pohledu náš genofond spíše obohatily. Pro budoucí identitu příchozích je podstatné, jak se k nim budeme nyní chovat, protože identita se vytváří vždy v interakcích., Europe is under a relatively strong immigration pressure. However, this is nothing new; prehistoric migrations occurred quite often and we can retrospectively summarize they rather enriched our gene pool. Since the identity of immigrants is always created in interactions, it is essential how we treat these people right now., and Viktor Černý, Martin Hájek.
Už 4,5 miliónu let nás vyvýšená hlava, vpřímená postava a bipední lokomoce odlišuje od většiny savců. Tento článek zvažuje důvody pro tuto evoluční změnu (např. tlak prostředí), její známé přednosti, ale také rizika. Bipední hominin byl ve srovnání se zvířecími predátory i kořistí pomalejší, jeho chrup jako zbraň či nástroj byl stále méně použitelný a tekutiny musel přenášet. Ale vzpřímení postavy uvolnilo lidskou ruku pro produkci artefaktů - nástrojů. Technologie, která původně umožnila přežití, v průběhu evoluce stimuluje strmý demografický růst a ten zpětně vyžaduje další technologické i organizační inovace. Dnes už by bez nich lidé jako savci střední velikosti s velkou spotřebou a produkcí odpadu nemohli v počtu řádově miliard existovat., For 4.5 million years, our raised head, upright stature and bipedal locomotion have distinguished us from the majority of other mammals. The paper evaluates the reasons for this evolutionary change (such as environmental pressure), its advantages but also risks. Compared to animal predators and prey, the bipedal hominid was slower and his dentition less usable as a tool or weapon. However, the raised stature made the hand free for production of artifacts - tools. Technology, which enabled survival at the beginning, stimulated steep demographic growth during later evolution., and Jiří Svoboda.
Jedním ze zdrojů informací o pravěku je mitochondriální DNA (mtDNA). Díky mutacím, které v její molekule v průběhu času zcela přirozeně vznikají, lze rekonstruovat fylogenetický strom a datovat vznik jednotlivých větví i jejich další vývoj v jednotlivých oblastech světa. První evropské větve lidské mtDNA fylogeneze jsou zřejmě starší více než 50 tis. let a pocházejí s největší pravděpodobností z Předního východu. Díky mtDNA bylo rovněž zjištěno, jak se na složení evropského genofondu projevilo poslední maximum doby ledové před 20 tis. lety, kdy se kvůli ochlazení lidé stáhli do jihoevropských refugií a po oteplení před 15 tis. lety severnější oblasti znovu kolonizovali. Také se předpokládalo, že se vznikem zemědělství před 10 tis. lety proběhla další větší migrace z Předního východu. Ve střední Evropě je ale námi zjištěný příspěvek ,,neolitických“ mtDNA linií poměrně malý, takže se zemědělství v této oblasti šířilo spíše akulturací původních obyvatel, tedy přenosem kulturních dovedností. Výsledky odpovídají i demografickým modelům populačního růstu., According to the human mitochondrial DNA (mtDNA) phylogeny, European first branches seem to be more than 50 000 years old and may have originated in the Near East. MtDNA has also revealed how the composition of the European gene pool changed in association with the Last Glacial Maximum 20 000 years ago when the European population retreated into southern refugia and how after the amelioration of the climate some 15 000 years ago it re-colonized northern regions. The contribution of “Neolithic” mtDNA lineages in Central Europe has been determined as relatively small and agriculture probably spread more by the acculturation of indigenous inhabitants., and Edita Priehodová.