Text reflektuje postavení podniku pro zahraniční obchod (PZO) Artia ve struktuře tuzemských hudebních vydavatelství v období normalizace s cílem přiblížit modus operandi exportně orientované hudebně vydavatelské činnosti v Československu. V porovnání s hudebními vydavatelstvími zaměřenými na domácí trh se Artia odlišovala svou koncepcí ediční i obchodní politiky, u níž ideologický a estetický diktát determinovaný systémem řízení a kontroly kulturní tvorby ustupoval obchodním zájmům Ministerstva zahraničního obchodu. Sledování dynamicky se proměňujícího střetu ideologických a ekonomických zájmů v oblasti kultury je zajímavé zejména v období nastupující normalizace charakteristické zesílenou kontrolou ideologické čistoty uměleckého projevu, a nejen proto je toto téma vhodné pro všechny zájemce o multidisciplinární zkoumání kulturních dějin Československa., The article reflects the position of a foreign trade enterprise called Artia within Czechoslovak music industry. The primary goal is to reveal the modus operandi of the music industry in international trading on the example of Artia. Given its export orientation, Artia was a specific organization dealing more than other Czechoslovak record companies with commercial success instead of ideological and aesthetical issues in its editorial policy. Such an approach was dramatically challenged in the period of „normalization“ (1969-1989) when ideological requirements on record companies were reinforced in the system of management and control of cultural production in Czechoslovakia. Artia, therefore, is a suitable object for exploring the relationship between ideological and commercial aspects of cultural production in Czechoslovakia from a multidisciplinary perspective., Martin Husák., and Obsahuje bibliografii
Využití nových metodických přístupů přineslo důležité informace o fylogenezi živočichů a tím i změny v jejich systému. Recentně byly popsány i nové kmeny, např. mořští vířníkovci. Řada kmenů živočichů byla radikálně přesunuta v rámci systému a bylo prokázáno, že mnohé skupiny dříve považované za samostatné kmeny jsou pouze vnitřní skupinou kmenů jiných (totéž platí např. u některých řádů). Tato výrazná změna se týká hlavně parazitických skupin: vrtejši jsou endoparazitickými vířníky, jazyčnatky jsou vysoce endoparazitičtí korýši, vši jsou ektoparazitické pisivky a zdá se, že ani blechy nejsou samostatnou skupinou, ale jde o ektoparazitické srpice. Změny v zařazení do systému se týkají i řasníků, hmyzu jejichž samice žijí celý život endoparaziticky u jiného hmyzu. Jsou blízce příbuzní broukům. Změny však jistě nekončí a náš pohled na fylogenezi a systém živočichů se bude dál vyvíjet., Our hypotheses about animal phylogeny and the resulting systematics have changed rapidly over the last few decades due to new methods, including the molecular ones, and the information obtained. Even new phyla have been described. Some phyla were removed dramatically within the system of animals. Most changes have concerned several taxa of parasitic organisms which are now accepted only as in-groups of other phyla., Jitka Vilímová., and Obsahuje bibliografii