Článek ukazuje pohled na utváření novověké koncepce pokroku v dílech Bernarda Le Boviera de Fontenelle. Idea pokroku byla poprvé přesně zformulována právě ve Fontenellových pracích. Podnětem pro Fontenellovy úvahy byla intelektuální debata querelle des anciens et des modernes. Tato diskuze měla rozhodnout o nadřazenosti novověku nad antikou nebo naopak. Fontenelle se debaty účastnil a závěry, k nimž došel, dovršily jeho teorii pokroku, jíž se věnoval nejen téměř ve všech pracích, ale též ve chvalořečích., This paper presents a view of the constitution of the early modern idea of progress in works of Bernard Le Bovier de Fontenelle. The idea of progress was for the first time framed in Fontenelle’s works. The intellectual discussion Querelle des anciens et des modernes was the cue of Fontenelle’s considerations. This dispute had to decide the predominance of moderns under the anciens, or the anciens under the moderns. Fontenelle participated on this debate, and his conclusions had been an important part of his theory of progress proposed in his works and panegyrics., and Dagmar Zajíčková.
Internet a informační technologie jsou úzce propojeny s mnoha činnostmi reálného světa a stejně jako se v běžném světě vyskytují kriminálníci, i v elektronickém světě se pohybují různé živly, kterým jde pouze o vlastní prospěch. Při zajišťování stop a objasňování nastalé činnosti hrají klíčovou roli forenzní specialisté. Situaci v běžném světě lidem přibližují populární televizní seriály, ale obdobná pracoviště existují také pro analýzu stop zanechaných v kyberprostoru. Jedním z nich je FLAB, Forenzní LABoratoř, kterou provozuje sdružení CESNET. and Aleš Padrta.
Cieľom článku je upozorniť na niektoré možnosti použitia metód formálnej epistemológie v oblasti sociálnych vied. Ide predovšetkým o teóriu objektácií a teóriu re-prezentácií a s nimi spojené metódy rekonštrukcie potencialít a formálnych aspektov jazyka. V článku sa ďalej snažíme zodpovedať niektoré kritické námietky Markéty Patákovej, ktoré sformulovala na adresu formálnej epistemológie vo svojom texte Predikce v Kvaszově formální epistemologii ve světle historické metody Michela Foucaulta., The aim of the paper is to draw attention to some possibilities how the methods of formal epistemology can be used in the reflection of social sciences. First of all it is the theory of relativizations and the theory of re-codings and the related methods of the reconstruction of the potentialities and formal aspects of language. In the paper we further try to address some critical comments of Markéta Patáková formulated in her paper Predictions in Kvasz's Formal Epistemology in the Perspective of the Historical Method of Michel Foucault., and Ladislav Kvasz.