Ranná sbírka vlasteneckých básní židovského literáta českého původu, která tohoto autora záhy proslavila., von Ludwig August Frankl, and Poezie v němčině.
I, Prager Jugendjahre, První část memoárové knihy významného německého filozofa a spisovatele s českými kořeny zachycuje autorovo mládí, prožité v Praze., Autor vzpomíná především na roky, které jsou spojeny s jeho pražským pobytem, kde působil od roku 1855 - nejdříve jako student gymnázia, který později přešel na právnickou fakultu. Kniha je zajímavým svědectvím o hledání vlastní identity, o tom, jak svět kolem sebe vnímá a posuzuje pražský německý Žid. Mauthner vždy projevoval zájem o staré jazyky, především o latinu. Fenoménem řeči se konečně Mauthner zabýval velmi soustavně a jeho memoárové úvahy jsou prodchnuty i tímto tématem, jež je zároveň spojeno se soudobými dějinnými událostmi., Oborové slovníky, encyklopedie, bibliografie, Biblografie., Osobnosti, Dějiny, FILOZOFIE VŠEOBECNĚ., TEORIE FILOZOFIE., FILOZOFIE JAKO VĚDA., and METODY FILOZOFICKÉHO MYŠLENÍ
Povídka ve formě deníkových záznamů je dílem básníka, dramatika a divadelníka, jehož vlastní literární tvorba byla ovlivněna avantgardními vlivy., Přetisk z Ročenky Národního divadla., Vydáno ve 200 číslovaných výtiscích na papíře similijapanu., and Beletrie pro dospělé čtenáře a mládež v češtině.
Sbírka veršů českého i německého romantického básníka, spisovatele, cestovatele a lékaře židovského původu čerpá především z lidové slovesnosti jihoslovanských národů., Siegfried Kapper se ve svém díle zabýval i historií a písemnictvím jihoslovanských národů. Ze svých balkánských cest vytěžil také náměty, které se dotýkají dějin a identity Slovanů v Černé Hoře. Vznikly tak dva oddíly básnických "ohlasů", o nichž sám Kapper podotýká, že se "zakládají na pověstech a pamětech". V tomto konkrétním opusu se například snaží zachytit na příběhu rodu Crnojevců či na životě utlačovaných obyvatel ponížení, jehož obětí se stali lidé trpící pod tureckou nadvládou. V závěrečné, bojovně laděné poznámce této sbírky Kapper dokonce připomíná, že tyto verše jsou obrazem "ze strmých oněch hor nad mořem jaderským, na nichžto se chystá duch slovanský k velikému boji za svobodu" a tímto prohlášením deklaroval svou pevnou víru, že toto území brzy dosáhne samostatnosti a práva na sebeurčení., podává Siegfried Kapper, and Poezie v češtině pro dospělé, mládež a starší děti.
Šestá sbírka veršů významného literárního historika, divadelního teoretika, překladatele, germanisty a básníka je především svědectvím o hledání jeho identity, prokládaném osobními prožitky i názory na tehdejší společnost., Sbírkou "Hlasy" uzavírá Otokar Fischer své první básnické období a poté se jako autor poezie na dlouhých osm let odmlčuje. Fischer často v tomto cyklu zdůrazňuje motiv samoty, která se však pro něho zároveň stává prostorem pro úvahy a přemítání. Jejich hlavním obsahem je pak ujasnění básníkova vztahu ke společnosti i snaha definitivně v ní zaktovit. Současně ale s touto problematijkou si básník klade řadu otázek, z nichž nejpalčivější je patrně uvědomění si vlastní totožnosti. Tato identifikace je patrná nejvíce v básní "Ke kořenům", kde autor s pronikavou naléhavostí odhaluje nelehkou a bolestnou historii židovského národa, k němuž se i on sám hlásí: "...mnou vrstvy věků, strmé propasti, / svou křičí touhu, touhu po slasti; // mnou, jenž jsem krůpěj, šumí moře běd; / mnou, jenž jich neznal, úpí hoře ghett;..."., Obsahuje básně:
Křídla
Ostrov
Písek
Bezvětří
Prstýnek
Troilus
Letní noc
Stvořitel
Svatokrádce
Ke kořenům
Orestes
Západ a Východ
Norderney
Mystika krve
Píseň aristokratická
Hlubiny
Poselství, and Poezie v češtině pro dospělé, mládež a starší děti
Otisk slavnostní řeči Guido Adlera při příležitosti stého výročí úmrtí rakouského skladatele Josepha Haydna, pronesené 26.5.1909 ve Vídni., von Guido Adler, Nad názvem uvedeno: Haydn-Zentenarfeier. Unter dem A.H. Protektorate Sr. kais. und Kön. Ap. Majestät Franz Josef I., Wien, 25. bis 29. Mai 1909, Vzpomínky, Rozhovory, Názory, Výroky, and Manifesty
Text přednášky, která byla proslovena známým literárním historikem v pražském lingvistickém kroužku 4. ledna 1932. and Otokar Fischer se ve své přednášce zabýval především tím, jakým způsobem dokázal František Ladislav Čelakovský zpracovat původní předlohu, jak přistupoval k danému materiálu a jak jej přebásnil. Uvažoval i o tom, co při této práci českého básníka nejvíce povzbuzovalo, co mu dávalo "vzor, pobídku a posilu obrazivosti". Zároveň však Fischer v tomto textu naznačuje, že jeho zkoumání uvedených otázek nedospělo ještě do definitivní podoby, proto se domnívá, že jeho proslov je možné chápat jako platformu k další diskusi o této literární problematice.