Česká fyzikální společnost, sekce JČMF, vypisuje opakovaně, zpravidla v dvouletých intervalech, soutěž vědeckých prací mladých fyziků o Cenu Milana Odehnala. V letošním roce se na návrh odborné poroty v konkurenci sedmnácti prací vítězem soutěže stal Mgr. Bohumil Stoklasa, Ph.D., z katedry optiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci za soubor prací věnovaných tomografickým metodám v moderní optice., Lukáš Richterek., and Obsahuje seznam literatury
Rozšířené zvláštní číslo Živy, věnované bezobratlým živočichům, dedikujeme dlouholetému členu redakční rady tohoto časopisu Vojenu Ložkovi, jinak též jednomu z otců zakladatelů moderní české zoologie bezobratlých, který letos v červenci oslavil 90. narozeniny (o jeho osobnosti také např. v Živě 2005, 4: XLVII-XLVIII; 2010, 4: LV-LVI). Protože o této žijící legendě české i evropské přírodovědy bylo již v různých rozhovorech hodně napsáno, rozhodla jsem se popovídat si s ním o jeho začátcích v přírodovědě i o tom, že štěstí přeje připraveným. Pojďme se tedy zeptat, jak se z malého zvídavého kluka ze Smíchova stane velký přírodovědec. and Lucie Juřičková.
Talentovaným studentům nabídl projekt Otevřená věda možnost stáží na vědeckých pracovištích, kde byli odborně vedeni a mohli realizovat vlastní studentské vědecké práce nebo se zapojit do vědeckých projektů daných pracovišť. Tím byly zlepšeny podmínky vzdělávání pro nadané studenty a byl tak podchycen jejich zájem o studium cílových vytipovaných oborů. Do projektu se zapojilo 149 studentů. V září 2005 se konala I. studentská konference, na níž se představilo 38 studentů výsledky svého vědeckého bádání široké veřejnosti. II. studentská konference se uskutečnila 25. září 2007., Jan Palatý, Andrea Cejnarová., and Rozhovor je součástí článku Projekt Otevřená věda regionům
Doc. RNDr. Zdeněk Švestka, DrSc., (1925) působil v letech 1948-1970 v Astronomickém ústavu v Ondřejově (později ústav ČSAV). od r. 1956 jako vedoucí slunečního oddělení. Po odchodu do exilu pracoval na vědeckých ústavech v Holandsku, SRN a USA, od roku 1977 v laboratoři Space Research Organization Netherlands (SRON) v Utrechtu. kde odešel do penze v roce 1990. Stále však ještě pracuje na částečný úvazek na University of Califormia v San Diegu. Patří k předním světovým odborníkům zejména ve výzkumu slunečních erupcí. Je nositelem ceny Guggenheimových za astronautiku (USA, 1968) a Nušlovy ceny České astronomické společnosti (2002), členem Mezinárodní astronautické akademie a čestným členem Učené společnosti České republiky. Je po něm pojmenována planetka č. 17805. and Jiří Grygar.
Pod názvem: K ponaučenj rolnjků podlé nawedenj pro panstwj zwlásstě wypracowáni a rozdáni od cjs. král. wlastenské hospodárské společnosti w králowstwj českém and Converted from MODS 3.5 to DC version 1.8 (EE patch 2015/06/25)