The study acquaints the readers with the life story of one of the leading personalities of Czech ethnology in the second half of the 20th century - University Professor PhDr. Antonín Robek, DrSc. - the leader of the Department of Ethnography and Folkloristics at the Faculty of Arts, Charles University in Prague, and the accredited director of the Institute of Ethnography and Folkloristics of the Czechoslovak Academy of Sciences. The biographical sketch is based on the combination of biographical research, oral history method and analysis of historical sources. The resulting image is an intersection of the fundamentally subjective memories that the oldest and middle generations of Czech ethnographers and ethnologists have of Antonín Robek, with hitherto (un)published information about his person and activities.
.
V článku je předložen model narativní komplexity. Jako východiska modelu jsou využity Todorovův pojem „narativní transformace“ a Brunerův koncept „potíž“. Narativní transformace je chápána jako to, „co vyprávění dělá s konstitutivní potíží“. S využitím těchto pojmů je narativní komplexita definována jako diferenciace a integrace různých aspektů narativní transformace. Pojem narativní komplexita poukazuje jak k dispozici, tak také k procesu i výsledku narativního ztvárnění zkušenosti v její složitosti, úplnosti a proměnlivosti. Model umožňuje včlenit do jednoho logicky konzistentního rámce různé aspekty narativní komplexity, tak jak byly doposud koncipovány z různých dílčích teoretických či praktických hledisek. Předložený model sestává z osmi souvisejících aspektů: 1) diferenciace a integrace tématu vyprávění, 2) diferenciace a integrace aktérství, 3) diferenciace a integrace narativní konstrukce, 4) diferenciace a integrace ztvárnění hodnot a přesvědčení, 5) diferenciace a integrace na rovině reflexe, 6) diferenciace a integrace hledisek a perspektiv, 7) diferenciace a integrace utváření postav, 8) diferenciace a integrace na rovině komunikačního a sociokulturního kontextu. Na závěr jsou zmíněny některé teoretické a empirické možnosti předloženého modelu., Model of narrative complexity is articulated. Todorov’s concept of “narrative transformation” and Bruner’s concept of “trouble” are used as a frame of narrative complexity conceptualization. Narrative transformation is presented as “something what story telling does with constitutive trouble”. Narrative complexity is thus defined as a differentiation and integration of various aspects of narrative transformation. Narrative complexity refers both to disposition and also to the process and to the result of narrative experience constructing in its complicatedness, completeness, and changeableness. The model enables to incorporate various aspects of narrative complexity from different theoretical and practical perspectives into one consistent framework. The presented model consists of eight interconnected aspects: 1) differentiation and integration of topic storytelling, 2) differentiation and integration of agency, 3) differentiation and integration of narrative construction, 4) differentiation and integration of values and believes embodiment, 5) differentiation and integration at the level of reflection, 6) differentiation and integration of different perspectives, 7) differentiation and integration of characters (protagonists), 8) differentiation and integration in communication and socio-cultural contexts. Theoretical and empirical consequences of the model are also discussed., Vladimír Chrz, Ivo Čermák., and Obsahuje seznam literatury
This article focuses on narrative sources for the town histories which are part of the Manuscript collection of the National Museum in Prague. It refers to Early Modern Times historiographic works coming from the following towns: České Budějovice, Horní Blatná, Cheb, Jáchymov, Klatovy, Plzeň, Prachatice, Sedlčany, Vysoké Mýto, and Trutnov.
Cíle. Narcismus a psychologický nárok byly ve dvou studiích zkoumány jako prediktory zápasů: božských, ďábelských, morálních, interpersonálních, o základní význam a s náboženskými pochybnostmi. Náboženské atribuce byly testovány jako zprostředkovatelé těchto vztahů.
Účastníci a uspořádání. Účastníky byli dospělí v počtu 180, z toho 102 žen a 78 mužů (studie 1) a středoškolští studenti v počtu 213, z toho 107 žen a 106 mužů (studie 2). Byly použity tyto metody: Narcissistic Personality Inventory (NPI), Entitlement Attitudes Questionnaire (EAQ), Religious and Spiritual Struggle Scale (RSSS) a Attributions toward God Scale (AtG).
Hypotéza. Narcismus – sebeobdivování, vůdcovství, marnivost a soběstačnost korelují s náboženským zápasem. Aktivní, pasivní a mstivý nárok korelují s náboženskými zápasy. Náboženské atribuce – laskavé a kruté – jsou zprostředkovateli ve vztazích mezi narcismem a nárokem a náboženským zápasem.
Statistické analýzy. Výzkum byl navržen jako průřezová studie. Byly vypočítány korelace mezi klíčovými konstrukty – narcismem/psychologickým nárokem, náboženskými atribucemi a náboženským zápasem. Zprostředkující účinky náboženských atribucí na vztahy mezi narcismem/psychologickým nárokem a náboženským zápasem byly určeny pomocí série mediačních analýz.
Výsledky. Narcismus koreloval s interpersonálním zápasem. Laskavé náboženské atribuce byly zprostředkovateli ve vztazích mezi narcismem a zápasy: ďábelskými, morálními a náboženskými s pochybnostmi. Psychologický nárok koreloval s božským zápasem. Krutost a laskavé náboženské atribuce byly zprostředkovateli ve vztazích mezi psychologickým nárokem a zápasy: ďábelským, morálním a zápasem o základní význam.
Omezení studie. Zjištění jsou ovlivněna relativně mladým souborem. Náboženský zápas byl měřen retrospektivními záznamy reakcí účastníků na nepříznivé události, zatímco narcismus a psychologický nárok byly měřeny prostřednictvím současných zážitků účastníků. and Objectives. Narcissism and psychological entitlement were examined as predictors of divine, demonic, moral, interpersonal, ultimate meaning, and religious doubt struggles, in two separate studies. Religious attributions were tested as mediators of these relationships.
Participants and setting. The participants were 180 adults, 102 women and 78 men (study 1) and 213 college students, 107 women and 106 men (study 2). Narcissistic Personality Inventory (NPI), Entitlement Attitudes Questionnaire (EAQ), Religious and Spiritual Struggle Scale (RSSS), and Attributions toward God Scale (AtG) were applied.
Hypothesis. Narcissism—self-admiration, leadership, vanity, and self-sufficiency—correlates with religious struggle. Active, passive, and revengeful entitlement correlates with religious struggles. Religious attributions—kind and cruel— are mediators in the relationships between narcissism and entitlement and religious struggle.
Statistical analyses. The study was designed cross-sectionally. Correlations among the key constructs—narcissism/psychological entitlement, religious attributions, and religious struggle were calculated. The mediating effects of religious attributions on the relationships between narcissism/psychological entitlement and religious struggle were established by means of a series of mediation analyses.
Results. Narcissism correlated with interpersonal struggle. Kind religious attributions were mediators in the relationships between narcissism and demonic, moral, and religious struggle with doubt. Psychological entitlement correlated with divine struggle. Cruelty and kind religious attributions were mediators in the relationships between psychological entitlement and demonic, moral, and struggle with ultimate meaning.
Study limitation. The findings are affected by a relatively youthful sample. Religious struggle were measured by retrospective accounts of participant reactions to adverse events, whereas narcissism and psychological entitlement were measured through the present experiences of the participants.
(The article is in English.).