This paper concerns a fragment of written inheritance left behind by professor of physics at the former German University in Prague Reinhold H. Fürth (1893-1979) acquired by the Masaryk Institute and the Archive of the Czech Academy of Sciences in Prague in 2016., Obsahuje bibliografické odkazy, and Překlad resumé: Paul Sinclair
The paper deals with the influence of longtime exposition of typical glass - forming material at low temperatures (100 - 300 K) over its dielectric spectrum in frequency range 100 Hz - 1 MHz. Changes of the process of high-frequency part of watched relaxation maximum depending on the time of exposition are studied in the main. The transition from linear process σe ¢¢= f (εw), watched at short time of exposition, to incurvate process, watched at protraction of exposition, is explicated as a denotation of another relaxation process, which is covered with the original relaxation maximum at short time of exposition and which crops out step by step from the background. The occurrence of this second relaxation process is watched according to two arguments - temperature of the sample and time of the exposition. The microscopic mechanism is discussed, which leads to its rise. and Příspěvek se zabývá vlivem dlouhodobé expozice typického sklotvorného materiálu - při nízkých teplotách (170 - 300 K) na jeho dielektrické spektrum ve frekvenčním rozsahu 100 Hz - 1 MHz. Zejména jsou studovány změny průběhu vysokofrekvenční strany pozorovaného relaxačního maxima v závislosti na době expozice. Přechod od přímkového průběhu εe ¢¢= f(εw), pozorovaného při krátkých dobách expozice, k průběhu zakřivenému, jenž je pozorován při prodlužování expozice, je interpretován jako projev dalšího relaxačního procesu při krátkých expozicích překrytého původním relaxačním maximem a který se teprve postupně vynořuje z pozadí. Výskyt tohoto druhého relaxačního procesu je sledován v závislosti na dvou parametrech - teplotě vzorku a době expozice. Jsou diskutovány mikroskopické mechanismy vedoucí k jeho vzniku.
V letech 2005 a 2006 se Hvězdárna a planetárium Plzeň stala jedním z organizátorů dvou expedic za slunečními zatměními. První výprava se uskutečnila koncem měsíce září v roce 2005 a jejím cílem bylo pozorování prstencového zatmění Slunce, které nastalo 3. října 2005, poblíž španělského města Alicante. V březnu 2006 byla uspořádána expedice do jižního Turecka (město Side), kde bylo možné pozorovat úplné zatmění Slunce 29. března 2006. Do odborného programu obou výprav byl zahrnut kromě astronomických pozorování i meteorologický experiment, jehož úkolem bylo měření meteorologických a fyzikálních veličin v průběhu těchto astronomických úkazů. Zpracování naměřených dat z výše popsaných expedic se stalo námětem práce s názvem "Změny meteorologických a fyzikálních veličin v průběhu prstencového a úplného zatmění Slunce". Byla primárně určena pro soutěž Středoškolská odborná činnost (SOČ), kde na 29. celostátní přehlídce prací SOČ, jež se konala 15.-17. června 2007 v Prostějově, obsadila první místo v oboru 02 Fyzika. Jejím cílem bylo provedení prvního detailního popisu změn v průbězích meteorologických a fyzikálních veličin během prstencového a úplného zatmění Slunce a následná komparace těchto typů slunečních zatmění z tohoto hlediska., Miloslav Machoň., and Obsahuje doporučení studijního materiálu
Childcare leave schemes are one of the key measures that affect the ability of women and men to balance their work and family lives. Both the length of the parental leave period and the amount of the benefit have the potential to shape the timing of a subsequent birth. Important changes have been introduced into the Czech parental benefit scheme over the last 10 years in terms of both the scheme’s flexibility and the monthly amount of the benefit, which has provided a unique opportunity for studying the links between the institutional conditions of parenthood and the behaviour of real stakeholders. Using data on births from the Czech Statistical Office and the parity-cohort analytical approach, we investigate changes in the spacing of second and third births among women who had their first or second child between 1986 and 2013. The results revealed an increase in the second- and third-birth rate during the second and third year following a delivery, together with a decrease in the second- and third-birth rate during the fourth year and later among mothers exposed to changes in the parental benefit scheme. These changes in reproductive behaviour noticeably coincided with the incentives that have been provided since 2008 by the increased flexibility of the parental leave scheme and the author argues that the option to increase the monthly amount of the parental benefit together with the flexibility of its use has contributed to the closer spacing of births, most notably among more educated women.