The climatic variability and climate changes in the geological history of Earth are correlated with the environmental development. A special attention is paid to the impact of changing climate on the water resources and hydrological cycle. Possible impact of man's activities on the climatic variability is also discussed. Can the regulation of such activities slow down or bring to a stop the forthcoming climate change? A comparison of data from the Holocene period and from modern history indicates that the climatic variability and climate change have been always produced by external periodic phenomena and occasional cataclysmic events. In other words, the climate has never been stable and administrative measures limiting man's influence on the climate can bring only partial results. Considering that the climatic change is an unavoidable process, following measures should be taken: First, alternative scenarios of possible climatic development, would it be cooling or warming, should be set up. Second, preventive and protective methodologies need to be prepared for each scenario well in advance. Third, technologies facilitating man's survival and everyday life under changed climatic situation should be developed. and Klimatická variabilita a změny klimatu jsou sledovány v geologické historii Země a korelovány s historií životního prostředí. Zvláštní pozornost se věnuje vlivu měnícího se klimatu na vodní zdroje a hydrologický cyklus. Také je diskutován vliv činnosti člověka ve vztahu ke klimatu. Je možné redukcí takových aktivit zpomalit nebo zcela zastavit klimatické změny? Porovnání dat z holocénu a moderní historie ukazuje, že klimatická variabilita a změny byly vždycky vyvolávány mimozemskými periodickými vlivy, případně občasnými katastrofickými jevy. Jinými slovy, klima nikdy nebylo stabilní. Proto také administrativní opatření, omezující vliv člověka na klima, mohou být úspěšná pouze do jisté míry. Uvážíme-li, že klimatická variabilita i její hydrologické následky jsou nevyhnutelné, je třeba připravit příslušné scénáře možných klimatických změn, ať už souvisí s ochlazováním nebo oteplováním. Pro každý ze scénářů je třeba navrhnout metody preventivních a ochranných opatření s dostatečným předstihem. Konečně bude třeba vypracovat nové technologie usnadňující život člověka ve změněných klimatických podmínkách.
The study presented herein investigates the impact of simulated changes in land cover on rainfall-runoff conditions for the transboundary basin of the upper Lužnice. The HEC-HMS hydrological model was chosen for these simulations. Scenario models were used to simulate the impact of modifications in basin land cover with individual scenarios reflecting ground cover changes. The years 1990 and 2000, which are available in the CORINE Landcover database, were chosen as variants of river basin land cover. In addition, two theoretical versions of possible extreme variants in fundamental land cover changes - the conversion from agricultural land to grassland and the forestation of the river basin, with the exception of roads and bodies of water - were also included. Single day rainfall totals with a recurrence period of 10, 20, 50 and 100 years were selected to calculate the volume of runoff and culmination discharge. These results demonstrate a clear decrease in the degree of impact of land cover structure on runoff conditions, increasing with the magnitude of precipitation. and Článek představuje výsledky simulace vlivu změn krajinného krytu na srážko-odtokové poměry v přeshraničním povodí horní Lužnice. Pro modelování byl vybrán hydrologický model HEC-HMS. K modelování vlivu změn krajinného pokryvu povodí byla použita metoda scénářového modelování, kde se v jednotlivých scénářích mění krajinný pokryv. Jako varianty krajinného pokryvu povodí byly zvoleny roky 1990 a 2000, pro které je k dispozici databáze CORINE Landcover, a dále dvě teoretické krajní varianty možných variant změn struktury krajinného krytu - zatravnění zemědělské půdy a zalesnění povodí kromě intravilánů, komunikací a vodních ploch. Pro výpočet objemů odtoků a kulminačních průtoků byly vybrány jednodenní návrhové srážkové úhrny s pravděpodobností opakování 10, 20, 50 a 100 let. Z výsledků simulace je zřejmý pokles vlivu struktury krajinného pokryvu na odtokové poměry se vzrůstající extremitou srážky.
The aim of this article is to present partial results of more extensive research which is focused on using different methods for runoff computation in areas differing in land use. With the help of the deterministic lumped model HEC-HMS (Hydrologic Engineering Center - Hydrologic Modelling System) several simulations of runoff changes by different basin conditions were carried out. The Blanice River basin in the Šumava Mts. was chosen as an experimental catchment in its closure profile in Podedvory (gauge station, area 209.6 km2 ). For assessment of land cover changes impact on hydrological regime four scenarios were carried out - 10, 20, 50 and 100-year 1-day probability precipitation in combination with different initial conditions (soil saturation). These scenarios were applied to the stage of the land cover in the year 1992 and 2000 (based on the CORINE Landcover database). The method SCS CN (Soil Conservation Service Curve Number) was applied as the main model technique. and Cílem příspěvku je prezentovat dílčí výsledky rozsáhlejšího výzkumu zaměřeného na změny srážkoodtokového procesu vlivem změn charakteru vegetace a půdního pokryvu. Pomocí matematického modelu HEC-HMS (Hydrologic Engineering Center - Hydrologic Modelling System) byly uskutečněny simulace odtokové odezvy na příčinnou srážku ve dvou časových horizontech, které charakterizují dva odlišné stavy krajinného pokryvu. Modelovou oblastí bylo povodí Blanice po závěrový profil Podedvory (nad VD Husinec, 209,6 km2 ). Reakce povodí na srážkovou událost při změnách vegetačního pokryvu byla zhodnocena ve dvou časových horizontech - 1992 a 2000. K hodnocení změn vegetace byla použita databáze CORINE Landcover. Modelování změny odtokového režimu v daných časových horizontech proběhlo pro čtyři srážkové události. První z nich byl 1-denní úhrn srážek s pravděpodobností překročení 0,1, tedy s dobou opakování 10 let a další s dobami opakování 20, 50 a 100 let. Jako hlavní modelovací technika byla použita metoda SCS CN (Soil Conservation Service Curve Number).
The paper presents the results of research of surface water and sediment contamination by the specific pollutants in the Klabava River Basin, subcatchment of Vltava River in Central Bohemia, Czech Republic. The analysis of spatial and temporal dynamics of the contamination is based on the water and sediment chemistry data from the long-term monitoring maintained by the Vltava River Authority completed by the own monitoring established in the Klabava River basin. The research revealed that the most important water and sediment contamination loads are mainly concentrated in the industrial area between cities Hrádek and Rokycany situated on downstream of the river basin. The performed analysis identified the cadmium as the most critical parameter as its concentrations in surface water exceeded the references limits up to several hundred times. However, pollution with the specific organic substances was still below the critical limit, except for the AOX indicator. The results of sample-taking in the river basin allowed analyzing the effect of extreme flood in August 2002 on the changes in the sediment load by heavy metals. Contaminated sediments were mostly washed out by the inundation and this resulted in significantly lower values than were observed in the previous seasons. Repeated observations however indicate that the pollution concentrations are gradually reaching their original values. and Článek představuje výsledky výzkumu znečištění povrchových vod a sedimentů specifickým znečištěním v povodí Klabavy. Analýza vychází z dostupných dat o chemismu vody a plavenin ze sledování podniku Povodí Vltavy a z vlastních dat získaných rozbory vzorků odebraných na síti účelově zřízených profilů. Pro hodnocení chemismu sedimentů byly použity standardní metody - porovnání s pozaďovými hodnotami geogenního prostředí podle Turekiana a Wedepohla a zatřídění do tříd jakosti podle Igeo. Z výsledků vyplývá, že zatížení vody i sedimentů je soustředěno zejména do oblasti průmyslového a sídelního uskupení mezi Hrádkem a Rokycany. Varovné jsou zde především koncentrace kadmia ve vodě, které v této oblasti překračují referenční hodnoty i několiksetkrát, silnou zátěž potvrzují i analýzy sedimentu. Znečištění specifickými organickými látkami s výjimkou ukazatele AOX nedosahuje kritických hodnot. Výsledky vlastních odběrů umožnily rovněž zhodnotit vliv povodně v srpnu 2002 na změnu zátěže sedimentů. Kontaminované sedimenty byly povodní vyplaveny a hodnoty, naměřené bezprostředně po povodni, jsou výrazně nižší než v předchozím období. Díky pokračující zátěži se však postupně vrací k původním hodnotám.