Srí Lanka je tropický ostrov ležící na severu Indického oceánu, který je topograficky velice různorodý a komplexní. Tyto faktory ve spojitosti s jeho historickou izolovaností od indického subkontinetu vedly k vývoji zcela unikátní fauny a flóry. Přibližne 80 % druhů obojživelníků a 60 % plazů je pro ostrov endemických, přičemž nejvyšší míra endemismu byla zatím zaznamenána u žab rodu Pseudophilautus nebo gekonů rodu Cnemaspis. Mezi hotspot bioty v megahotspot lze označit lesní rezervaci Sinharaja nacházející se v jihovýchodní části ostrova, jejíž diverzitě obojživelníků a plazů se věnuje předkládaný článek. and Sri Lanka is the tropical island located in the northern Indian Ocean which is topographically a very heterogeneous and complex area. These factors in connection with historical isolation of the island resulted in the development of unique fauna and flora. Approximately 80% of amphibian species and 60% of reptiles are endemic to the island. The highest value of endemism was recorded in frogs of the genus Pseudophilautus or geckos of the genus Cnemaspis. The Sinharaja forest reserve is a hotspot in the Sri Lankan megahotspot.Hence the species diversity of amphibians and reptiles in the reserve is the main topic of the present article.
Využití nových metodických přístupů přineslo důležité informace o fylogenezi živočichů a tím i změny v jejich systému. Recentně byly popsány i nové kmeny, např. mořští vířníkovci. Řada kmenů živočichů byla radikálně přesunuta v rámci systému a bylo prokázáno, že mnohé skupiny dříve považované za samostatné kmeny jsou pouze vnitřní skupinou kmenů jiných (totéž platí např. u některých řádů). Tato výrazná změna se týká hlavně parazitických skupin: vrtejši jsou endoparazitickými vířníky, jazyčnatky jsou vysoce endoparazitičtí korýši, vši jsou ektoparazitické pisivky a zdá se, že ani blechy nejsou samostatnou skupinou, ale jde o ektoparazitické srpice. Změny v zařazení do systému se týkají i řasníků, hmyzu jejichž samice žijí celý život endoparaziticky u jiného hmyzu. Jsou blízce příbuzní broukům. Změny však jistě nekončí a náš pohled na fylogenezi a systém živočichů se bude dál vyvíjet., Our hypotheses about animal phylogeny and the resulting systematics have changed rapidly over the last few decades due to new methods, including the molecular ones, and the information obtained. Even new phyla have been described. Some phyla were removed dramatically within the system of animals. Most changes have concerned several taxa of parasitic organisms which are now accepted only as in-groups of other phyla., Jitka Vilímová., and Obsahuje bibliografii
Článek volně navazuje na příspěvek v Živě 2015, 6: 311-315, věnovaný Helskému poloostrovu na pobřeží Polska a okolnímu Baltskému moři obecně, vegetaci a vybraným skupinám živočichů. Toto pokračování přináší několik oddílů pojednávajících o výzkumech - pěti studentských projektech, na nichž jsme pracovali během čtrnáctidenního pobytu na Mořské stanici Oceánografického institutu Gdaňské univerzity v Helu v r. 2013. Nejprve vás zavede do mořských hlubin a tresčích žaludků, poté do mělkých vod mezi koljušky a jejich parazity a na závěr se věnuje blešivcům, broukům a rovnokřídlým z písečných pláží Helu., The paper provides basic information on the biology and ecology of some interesting animals living in the Baltic Sea or on the surrounding sandy beach. The marine isopod Saduria entomon inhabiting deep water habitats is the dominant prey of Atlantic Cod (Gadus morhua), while an amphipod Talitrus saltator occupies sandy beaches in close proximity to the sea. The Three-spined Stickleback (Gasterosteus aculeatus) is a fish native to most inland coastal waters, however, its population is usually heavily infected with cestode Schistocephalus solidus. Among beetles and grasshoppers our attention focuses on the tenebrionid beetle Phaleria cadaverina living on sandy beaches. Our findings confirm the historically dubious records of this species in Poland., and Martin Rulík, Adam Bednařík, Radim Gabriš, Filip Trnka, Kateřina Kuřavová, Zdeněk Mačát.
V souvislosti s vysokou četností výskytu extrémů hydrometeorologické a hydrologické povahy, které se dostavují v posledních zhruba 20 letech, se stále častěji hovoří o nezbytnosti trvale uplatňovat preventivní protipovodňová opatření, a stejně tak se uvažuje o možných příčinách nápadně zvýšeného výskytu těchto nepříznivých hydrologických situací (viz také článek na str. 116–119 tohoto čísla Živy). Současná zemědělská krajina naléhavě vyžaduje výrazná biotechnická doplnění o krajinné prvky a útvary, které budou podporovat vsakování (infiltraci) a vtoky (influkci) vody do půdního prostředí a současně omezovat vznik vodní eroze půdy, zlepšovat biodiverzitu a celkový kulturně přírodní ráz krajiny. and Zdeněk Vašků.
Článek přináší zprávu o pozorování nového invazivního druhu motýla - zavíječe zimostrázového (Cydalima perspectalis) na zimostrázu vždyzeleném (Buxus sempervirens) v Břeclavi v létě 2015. Druh se rozšířil z východní Asie, první výskyt v Evropě je doložen r. 2006 z Německa, v ČR byl první nález publikován r. 2011 z Hnanic na Znojemsku (v r. 2015 je potvrzen výskyt i z Prahy). Housenky jsou schopné způsobit značné škody zvláště vzhledem k tomu, že poškození zpočátku spíše působí jako přirozeně proschlé větvičky. Až při bližší prohlídce je vidět často velké množství housenek hlouběji v keřích. Zavíječ zimostrázový nemá v Evropě přirozené nepřátele. Jako ochranu lze použít kontaktní insekticidy, které však likvidují i jiné, užitečné druhy hmyzu, nebo ekologicky šetrnější preparáty s toxinem bakterie Bacillus thuringiensis. V malých výsadbách lze housenky likvidovat také ručně., In the summer of 2015, a new invasive species - Box Tree Moth (Cydalima perspectalis) - was observed in Břeclav on Common Box (Buxus sempervirens). The moth spread from East Asia, the first presence in Europe was documented in Germany (2006), the first published occurrence in the Czech Republic is from the Znojmo region (2011; in 2015 confirmed in Prague). The caterpillars can cause considerable damage especially due to the fact that the damage initially tends to look like naturally dry twigs. Nevertheless, upon closer inspection, a large number of caterpillars are often seen deeper in the bushes. Box Tree Moth has no natural enemies in Europe. As a protection, contact insecticides may be used which, however, kill other useful insects too, or environmentally friendly formulations of Bacillus thuringiensis toxin. In small plantings caterpillars can also be disposed of by hand., and Zdeněk Hubálek, Jana Grulichová.
On the occasion of the 50th anniversary of the international journal Photosynthetica in 2017 we briefly report on the establishment of this journal and on Dr. Zdeněk Šesták, the renowned researcher of photosynthesis processes who, in cooperation with the Czechoslovak Academy of Sciences, founded this essential science journal in Prague in 1967., H. K. Lichtenthaler., Obsahuje bibliografii, and Ozvláštněné číslování stránek článku 1-6. teprve na ně se napojuje pokračování stránkování navazující na 1. číslo časopisu
Zdravá zemědělská krajina je živým organismem, otevřeným systémem s nepostihnutelným množstvím složitých vazeb, které napomáhají její stabilitě. Současný trend zemědělského hospodaření v Česku však nabízí obraz krajiny napojené na podpůrné systémy, které sice umožňují zvyšování produkce, ale za cenu rizika klinické smrti. Zemědělská krajina nežije, spíše živoří. Překotné společensko-hospodářské změny od 50. let 20. stol. po současnost se přímo odrážejí v drastické změně k horšímu v bohatství společenstev hmyzu a jejich druhové rozmanitosti. Z toho plyne již dobře pozorovatelný fatální vliv na stav samoobnovných funkcí přírody a krajiny. Stále nápadněji se projevuje neslučitelnost systému anonymních nájmů půdy s možností existence krajiny využívané s principy trvalé udržitelnosti., The healthy agricultural landscape is an open system with large numbers of stabilizing interactions. Current landscape over-exploitation entails an increased risk of ecosystem degradation. Rapid socio-economic changes since the 1950s have resulted in the decline of insect diversity, both at species and population levels. A fatal impact on self-renewable functions of nature and landscape is well noticeable., and Martin Škorpík.
Zévy (Tridacnidae) jsou mezi mořskými mlži výjimečné velikostí i způsobem získávání potravy. V jejich plášti se vyskytují mikroskopické řasy zooxantely, které fotosyntézou produkují sacharidy, o něž se dělí s hostitelem. Za nápadné zbarvení pláště vděčí zévy zooxantelám a specializovaným buňkám iridocytům., Giant clams (Tridacnidae) are exceptional among sea clams for their size and the way they acquire food. On their shells microscopic zooxanthella algae occur, producing saccharides through photosynthesis, which they share with the host. The conspicuous coloring of the shells is due to the clams’ zooxanthellae and specialized iridocyte cells., and Nicole Černohorská.