Příspěvek podává přehled o komplexním psycholingvistickém tématu úpadku rodného jazyka u zdravých jedinců, ke kterému se často odkazuje jako k (first) language attrition (zde především jako jazyková eroze, případně jazyková ztráta). Studie se zabývá tím, co jazykovou erozi vyvolává, podmiňuje a ovlivňuje, jak se liší u dětí oproti dospělým mluvčím, které jazykové oblasti jsou jí zasaženy a jakým způsobem. Kromě těchto čistě teoretických otázek jsou řešeny i metodologické aspekty výzkumu tohoto fenoménu. V textu je celá diskutovaná oblast začleněna do širšího kontextu pohlížejícího na jazyk jako na dynamický systém. Z této perspektivy může být jazyková eroze vnímána jako zvláštní manifestace vývoje či rozvoje jazyka, který trvá po celý život mluvčího. and The article gives an overview of the complex psycholinguistic topic of first language decay in healthy individuals, often called (first) language attrition. It deals with what triggers, determines and influences the process of attrition, how the attrition differs between adults and children, which language areas are affected and how. Additionally, methodological aspects of attrition research are also discussed. This specific research domain is put into the broader context of viewing language as a dynamic system. Under this perspective, language attrition is seen as a special case of lifelong language development.
Bilingualism has been associated with changes in our language-related and domain-general cognition. However, it remains controversial whether bilingualism-related cognitive effects are robust and stable. Also, it is still unclear which aspects of bilingual experiences affect the plasticity of cognitive processes. This article offers a selective overview of the literature on bilingualism and cognition. We discuss results from studies which investigated the sources of cognitive plasticity in bilinguals, using prominent bilingual factors. We argue that, at least in part, the field deals with the controversies by viewing bilingualism through the perspective of usage-based (or experience-based) approaches, although such a link is not always made explicitly. Viewing bilingual variables as indicators of language use and engagement with both languages might offer promising ways forward while allowing for comparisons of existing studies on bilingualism with more recent ones, which build on the usage-based perspective more explicitly. and Bilingvismus je spojován se změnami v kognitivních procesech, a to jak v procesech zodpovědných za jazykové zpracování, tak v doménově obecné kognici. Zůstává však předmětem diskuse, jak silné a stabilní účinky bilingvismu na kognici jsou. Rovněž zůstává nejasné, jaké aspekty bilingvismu jsou primárním zdrojem plasticity kognitivních procesů. Tento článek nabízí výběrový přehled literatury o bilingvismu a kognici a rozebírá existující studie zkoumající zdroje kognitivní plasticity u bilingvních mluvčích z pohledu usage-based přístupů. Zaměřujeme se na roli prominentních bilingvních faktorů, jakými jsou úroveň znalosti jazyka, věk osvojování jazyka, míra střídání kódů, ale také proporcionalita používání jazyků. Tvrdíme, že literatura o vlivu dvojjazyčnosti na kognici se z části vypořádává s kontroverzemi tím, že nahlíží na bilingvismus perspektivou usage-based přístupů, i když spojení s tímto vědeckým rámcem není vždy výslovně zmiňováno. Zasazení bilingvních faktorů do kontextu usage-based přístupů může nabídnout slibné cesty vpřed a zároveň umožnit srovnání stávajících studií o bilingvismu s novějšími studiemi, které jsou ukotveny v usage-based perspektivě explicitněji.