Stavební dějiny Prahy, dějiny vodního a silničního stavitelství v Čechách. Pamětní tisk ke 3. sjezdu německých architektů a inženýrů v Praze v roce 1844.
Vývoj výstavby železniční trati Olomouc-Praha (1841-1845) od trasování přes stavbu železničních náspů, mostů, tunelů a nádraží po její vybavení lokomotivami jsou ilustrovány dobovými rytinami míst s nádražími a výkresy technických staveb dráhy. Téměř pamětní spis ke zprovoznění prvé pražské parní železnice (roku 1845) obsahuje 40 dobových rytin moravských a českých míst na trati Olomouc-Praha, v nichž byla zřízena nádraží, dvě horopisné mapy průběhu dráhy a 5 tabulí s rytinami drážních staveb (náspů, tunelů, mostů, propustků) a plánků kolejišť v pěti městech včetně kolejiště pražského (nyní Masarykova) nádraží. Na rubu desek knihy jsou dobové plány Olomouce (na přední desce) a Prahy (na zadní desce). Na 24 stránkách textu jsou zaznamenány dějiny stavby trati včetně výstavby drážních staveb a popisu železničních vozidel (s. 24).
Verfasst von L. Förster und A. Demarteau, Vývoj výstavby železniční trati Olomouc-Praha (1841-1845) od trasování přes stavbu železničních náspů, mostů, tunelů a nádraží po její vybavení lokomotivami jsou ilustrovány dobovými rytinami míst s nádražími a výkresy technických staveb dráhy. Téměř pamětní spis ke zprovoznění prvé pražské parní železnice (roku 1845) obsahuje 40 dobových rytin moravských a českých míst na trati Olomouc-Praha, v nichž byla zřízena nádraží, dvě horopisné mapy průběhu dráhy a 5 tabulí s rytinami drážních staveb (náspů, tunelů, mostů, propustků) a plánků kolejišť v pěti městech včetně kolejiště pražského (nyní Masarykova) nádraží. Na rubu desek knihy jsou dobové plány Olomouce (na přední desce) a Prahy (na zadní desce). Na 24 stránkách textu jsou zaznamenány dějiny stavby trati včetně výstavby drážních staveb a popisu železničních vozidel (s. 24)., CAES. REG. BIBLIOTHECA OLOMUC. (razítko na titulním listu), and Na předním přídeští nalepen Plan von Olmütz (měřítko uvedeno), následuje titulní list a vlastní text. Za ním 19 z 20 tónovaných litografických listů s 38 vyobrazeními (stanice, mostní konstrukce, tunely, viadukty). Dílo pokračuje 10 nákresovými tabulemi, z nichž je několik rozkládacích (profily tratí, mapový zákres trati, půdorysy stanic, konstrukční výkresy tunelů, mostů a viaduktů na trati). Na zadním přídeští nalepen Plan von Prag s popisnou legendou (měřítko uvedeno).
Edice latinských a německých právnických textů a královských listin platných na Starém Městě pražském ve 14. stol. s úvodem o vzájemném ovlivňování německého a slovanského městského práva. Kniha v úvodu seznamuje s metodologií zpracování archivních pramenů, kterou editor použil. Zápisy a listiny právnické povahy z pražského městského archivu a z archivu pražských dominikánů autor uspořádal do uceleného kodexu pražského městského práva. Jsou psány dílem latinsky, dílem středohornoněmčinou (Mittelhochdeutsch), němčinou 14. století, kterou hovořili pražští, čeští i rakouští a bavorští Němci. Vlastní rekonstruovaný kodex městského práva obsahuje texty o Ungeltu, právech a povinnostech jednotlivých řemeslnických cechů, měšťanů a dalších obyvatel města, o soukromém vlastnictví, o organizování obchodu, o clech a dalších peněžitých dávkách, o správě města i zásadách městského trestního práva. Jednotlivé "paragrafy" rekonstruovaného zákoníku jsou nadepsány výlučně latinsky. Zákoník je doplněn listinami Přemyslovců ze 13. a Lucemburků ze 14. století, které se týkají městského práva českých královských měst. Kniha je doplněna věcným rejstříkem a přehledem použité literatury.
Přehledné dějiny rakouské říše v letech 1526-1843 s úvodem o dějinách Rakous od 1. století n. l. do roku 1526 a s rodokmenem Habsburků. Tomkova kniha z roku 1845 v úvodní kapitole (s. 1-88) líčí dějiny zemí dnešního Rakouska od 1. stol. po Kr. až do vzniku rakouské říše spojením Českého království, Uherského království a Rakouského markrabství roku 1526. Vlastní dějiny rakouské monarchie autor člení do tří částí: do bitvy na Bílého hoře (1526-1620), od bělohorské bitvy po vymření Habsburků po meči (1620-1740) a od doby panování Marie Terezie do Tomkovy současnosti (1740-1843). Každá část je zakončena chronologickým přehledem událostí. Kniha je doplněna rodokmenem Habsburků a rejstříkem.