Autor naznačuje způsob, jak uplatnit fenomenologii při studiu takových společenských jevů, jako je autorita. Ty představují osobní zážitky ve veřejném prostoru, zároveň subjektivní a objektivní, tedy doslova fenomena. Potíž s fenomenologií je její sklon k subjektivismu, který Husserl neúspěšně řeší pojetím transcendentálního ega a Heidegger pojetím rozhodné přítomnosti. Problém se jeví jako neřešitelný, pokud chápeme svět jako prvotně nesmyslný. Řešení je možné, pokud svět chápeme vitalisticky jako z podstaty smysluplně uspořádaný teleologickým zaměřením života k naplnění. Ani transcendentální ego, ani rozhodné Dasein nepotřebuje svět osmyslnit. Svět je předreflektivně smysluplný jako svět života, jak vystupuje u francouzských fenomenologů či v a-subjektivní fenomenologii Jana Patočky., The purpose of this study is to suggest a way of making phenomenology available for the study of social phenomena like authority, which the subject experiences in a public space. Phenomenology is ideally suited to the purpose – except for its inherent tendency to subjectivism. Neither Husserl’s solution – the transcendental ego – nor Heidegger’s solution – the entschlossene Dasein – will do. The problem remains insolvable as long as we regard the world as initially meaningless. It disappears when we set out with a vitalist conception of the world as intrinsically meaningful in virtue of the initial purposive orientation of life to fulfilment. Neither a transcendental ego, nor a determined Dasein, but life itself is the key to prereflective intelligibility, as in the work of French phenomenologists or in Jan Patočka’s a-subjective phenomenology., and Erazim Kohák.
Monstrozní, obří, tajemné, vražedné, vymykající se známým fyzikálním zákonům, přímo nepozorovatelné brány do jiných vesmírů... Jen málokteré objekty v kosmu se honosí tak barvitými a rozpruplnými označeními jako černé díry. A současně málokteré tolik dráždí zvědavost nejen veřejnosti, ale také astronomů, kosmologů a (astro)fyziků, kteří se snaží kousek po kousku odrhrnout roušku jejich tajemství. Černé díry se však nehodlají vzdát a vzdorovitě připravují jedno překvapení za druhým. and Jana Olivová, Michal Švanda.
Severoameričtí raci (např. rak pruhovaný a rak signální vyskytující se i v ČR) jsou příkladem invazních živočichů, jejichž invazní potenciál je zesílen přenosem onemocnění nebezpečného pro příbuzné druhy z jiných geografických oblastí. Původcem nemoci, tzv. račího moru, je Aphanomyces astaci ze skupiny Oomycetes způsobující úhyny celých populací evropských raků. Račí mor se v Evropě vyskytuje už od 19. století a i v současnosti zůstává přes intenzívní výzkum jedním z nejvýznamnějších faktorů ohrožujících původní raky (u nás jde o raka říčního a raka kamenáče, u nichž bylo jen od roku 2004 zaznamenáno deset případů zdecimování populací touto nemocí)., North American crayfish species such as the Spiny-cheek Crayfish and the Signal Crayfish are examples of invasive animals with an ability to carry and transmit a disease lethal to their relatives from other parts of the world. The disease called the crayfish plague and caused by Aphanomyces astaci (Oomycetes) may eradicate whole populations of the indigenous European crayfish. The disease is known in Europe from the 19th century and despite intensive research it is still one of the main factors endangering indigenous crayfish., and Eva Kozubíková-Balcarová.
Ačkoli bylo světélkování u hub doloženo již ve starověku, intenzivnějšího vědeckého studia se tomuto jevu dostává teprve v posledních letech. Článek shrnuje naše dosavadní poznání bioluminiscence u hub z hlediska evolučního, ekologického i fyziologického. Jeho součástí jsou i fotografie dvou tropických druhů se světélkujícími plodnicemi - Mycena chlorophos a Filoboletus manipularis., Bioluminescence in fungi was first observed in the Archaic period or earlier, but it has only recently been studied scientifically. This paper sums up our knowledge on this phenomenon from evolutionary, ecological, and physiological points of view. Included are photos of two tropical species with luminescent fruiting bodies - Mycena chlorophos and Filoboletus manipularis., and Michal Sochor, Zuzana Egertová.
V tomto článku je nastíněn základní úvod do problematiky biotransformace a jejich možných negativních důsledků. V textu jsou popsány tři fáze biotransformace a u každé z nich případ, se kterým se čtenář ve svém životě může setkat. Dále je zde jednoduchým způsobem vysvětlena nomenklatura biotransformačních enzymů a transportérů a článek tak celkově poskytuje základní povědomí o komplexnosti biotransformace., This article outlines a basic introduction to the topic of biotransformation and its possible negative consequences. The text describes three phases of biotransformation and each is presented in an example which the reader may encounter in everyday life. Furthermore, in a simple way, the nomenclature of biotransformation enzymes and transporters is explained and thus the paper provides a basic understanding of the complexity of biotransformation., and Ondřej Ženata.
Příspěvek Jany Vozkové je zprávou ze zasedání České národní skupiny IAML, které se uskutečnilo v Českých Budějovicích ve dnech 19. až 20. září., Jana Vozková., Rubrika: Konference, and Cizojazyčné resumé není.