Biologie dekompozitorů byla vždy tak trochu na druhé koleji širšího vědeckého i veřejného zájmu. Není se trochu čemu divit – než se přehrabovat v něčem nevábném, je pohodlnější pozorovat zvířata na rostlinách či jejich predátory. Nicméně dekompozitoři si naši pozornost zaslouží už jen tím, že po nás uklízejí, ať jde o kontinuální úklid koprofágů, tak o jednorázový úklid, který po nás provedou nekrofágové, a tím pomáhají udržovat to krásné a přitažlivé v chodu a stabilitě. Z koprofágů se již od věků pyramid těší jisté pozornosti koprofágní brouci, nicméně za poslední léta o nich v naší literatuře mnoho slyšet nebylo. Cílem tohoto článku je tedy představit širší veřejnosti tyto koprofágní brouky s jejich osobitou a zajímavou ekologií, která zajímavě ovlivnila jednu lidskou kulturou., Dung beetles are introduced as an important and interesting ecological group. Their ecology, what they eat and their impact on human culture and society are reviewed. Although they are no longer considered to be a deity, dung beetles still prove to be highly beneficial for both nature and human society, thanks to their degradation of dung., and František Xaver Jiří Sládeček.
Klíšťata sají obrovské množství krve, která je jejich jediným zdrojem živin a energie. Přesný enzymatický mechanismus zpracování krve ve střevě klíšťat však kupodivu nebyl donedávna vůbec znám. Náš komplexní molekulární model trávení hostitelského hemoglobinu u klíštěte obecného (Ixodes ricinus) poprvé odhalil analogii enzymatického aparátu s krevsajícími ploštěnci a hlísticemi, a zároveň tato znalost představuje zásadní poznatek pro účinný boj s klíšťaty a jimi přenášenými patogeny., Ticks (in this case Ixodidae and Argasidae) feed on enormous amounts of host blood, which provides their ultimate source of energy and nutrients. There has been only limited evidence on the exact molecular mechanisms of blood digestion in ticks. For the first time, our complex enzymatic model of proteolytic digestion in the Common Tick (Ixodes ricinus) reveals the analogy of tick intestinal proteolysis with bloodfeeding platyhelminthes and nematodes and presents a future application potential in tick or tick-borne pathogen interventions., and Daniel Sojka.
Čeleď brukvovitých patří k největším rostlinným čeledím; zahrnuje 49 tribů, 321 rodů a 3 660 druhů. Zájem vědců o tuto rostlinnou skupinu vzrostl především díky ustanovení huseníčku rolního (Arabidopsis thaliana) modelovým druhem a sekvenování jeho genomu. To v r. 2000 odstartovalo mimo jiné bouřlivý rozvoj srovnávací fylogenomiky a cytogenomiky, včetně úspěšného zavedení metody malování chromozomů (chromosome painting) huseníčku a její aplikace na další zástupce brukvovitých (srovnávací malování chromozomů; comparative chromosome painting, CCP). Metoda CCP umožňuje studium chromozomové kolinearity, rozpoznání chromozomových přestaveb, porovnání struktury chromosomů nebo jejich částí mezi jednotlivými druhy a rekonstrukci struktury celých karyotypů. Brukvovité jsou jedinou rostlinnou čeledí, u níž je v tomto rozsahu metoda CCP použitelná. Srovnávací cytogenetické mapy brukvovitých tak představují zcela unikátní typ dat o evoluci rostlinných karyotypů a genomů., Whole-genome sequencing of the model plant Arabidopsis thaliana has stimulated a rapid development of comparative phylogenomics and cytogenomics, including the invention of chromosome painting in A. thaliana and comparative chromosome painting (CCP) in other species of the Brassicaceae (Cruciferae) family. This is the only plant family in which large-scale CCP is feasible. CCP provides unique insights into the karyotype and genome evolution in plants by comparing chromosome collinearity, identification of chromosome rearrangements, construction of comparative cytogenetic maps, and reconstruction of ancestral karyotype structures., and Terezie Mandáková.
The paper reviews the past and present of the CBS. Since its establishment, it has in - fluenced the field of botany in the country by acting as a link between academics, students and amateur botanists. The founders and other prominent figures are commemorated. At present, the main CBS activities include the publication of journals (Preslia, Bulletin of the CBS, Bryonora) and the organization of Floristry Summer Schools and regular conferences and lectures. and Lubomír Hrouda.
Podyjí National Park is one of the hotspots of fungal diversity in the Czech Republic (so far we know about 1400 species from this area). The main reasons for this fact (well-preserved natural habitats, habitat and geological diversity) are introduced and briefly discussed in the article. high fungal diversity is documented based on several examples of rare or endangered species, which are typical for some of the local habitats and characterize the range of ecological conditions in the studied area. and Jan Běťák.
Since 2011, a unique project studying the effect of artificial canopy opening (Small-size clearings) on biodiversity in lowland forests has been carried out in the Podyjí NP. The response of communities of butterflies, moths, epigeic, floricolous and saproxylic beetles, birds, reptiles, and vascular plants was observed for three years. The results showed a positive effect of early stages in forest succession not only for the majority of groups studied, but also for many threatened species, and also demonstrated the importance of open forest remnants for biodiversity. In protected forests at low and middle elevations, conservation management should attempt to maintain a mosaic of forest at different stages of succession. and Pavel Šebek a kolektiv autorů.
The moths belong to the best-studied groups of insects in the Podyjí NP. In total, 2250 species of butterflies and moths (Lepidoptera) have hitherto been recorded here. Many species are closely associated with rocky steppe and heeathland, the most valuable natural habitats in this terriotory. Concurrently, the Podyjí NP is located on the western distribution border of many eastern and southern species. On the other hand, a total of 13 species of butterflies and moths have now become extinct here. and Jan Šumpich, Jan Liška, Zdeněk Laštůvka.
The main objective of the management of woodland in the Podyjí National Park (NP) is to allow natural processes and support biodiversity. How the woodland has changed since designation of the NP is illustrated by changes in selected parameters (tree species composition, proportion of dead wood etc.). Some active measures to support woodland biodiversity are also presented in the paper. and Jaroslav Ponikelský a kolektiv spoluautorů.