Harvested from: CDK / Language: Czech / Subject: 8 and Česko - LINDAT/CLARIAH-CZ Catalog Search Results

Start Over Language Czech Subject 8 Subject Česko Harvested from CDK Date Unknown

21. Eduardo Fernández Couceiro, Český utrakvistický humanismus v literárním díle Mikuláše Konáče z Hodiškova

Creator:: Ota Halama
Format:: print, bez média, and svazek
Type:: model:article and TEXT
Subject:: Konáč z Hodiškova, Mikuláš, 1480-1546, 16. století, církevní dějiny, humanismus, utrakvismus, church history, humanism, Utraquism, Česko, Czechia, 8, and 930
Language:: Czech
Description:: Ota Halama.
Rights:: http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

22. Eger 1459 : Fürstentreffen zwischen Sachsen, Böhmen und ihren Nachbarn: dynastische Politik, fürstliche Repräsentation und kulturelle Verflechtung

Creator:: Novotný, Michal
Format:: print
Type:: model:article and TEXT
Subject:: 15. století, dějiny, mezinárodní vztahy, mírové smlouvy, politické elity, history, international relations, peace treaties, political elites, Česko, Sasko (Německo), Weesenstein (Müglitztal, Německo), Czechia, Saxony (Germany), 8, and 93/94
Language:: Czech
Description:: [autor recenze] Michal Novotný.
Rights:: http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

23. František Hoffmann, Středověké město v Čechách a na Moravě, druhé, rozšířené a upravené vydání

Creator:: Martin Musílek
Format:: print
Type:: model:article and TEXT
Subject:: medievalistika, středověká města, medievalistics, medieval cities and towns, Česko, Czechia, 8, and 94(437)
Language:: Czech
Description:: [autor recenze] Martin Musílek.
Rights:: http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

24. Havlova antipolitika na různý způsob: k Sukově knize o Václavu Havlovi

Creator:: Milan Znoj
Type:: model:article and TEXT
Subject:: Havel, Václav, 1936-2011, 20.-21. století, prezidenti, čeští dramatici, disidenti, presidents, Czech dramatists, dissenters, Česko, Czechia, 8, and 93/94
Language:: Czech
Description:: V esejisticky pojaté reflexi si autor nejprve všímá některých inspiračních zdrojů a interpretačních rámců Sukovy knihy, které ho přivádějí k zamyšlení nad tématem absurdity socialistického světa jako konstituentu Havlovy dramatické tvorby i disidentské činnosti. V kostce řečeno, podle autora namísto absurdního divadla šedesátých let nastoupila antipolitika let takzvané normalizace. Charakterizuje poté antipolitiku jako konstrukci morálního světa v distanci vůči danému politickému řádu, poukazuje na její hlavní rysy a rozebírá její smysl na základě známého Havlova eseje Moc bezmocných. Sukovu knihu autor vnímá jako příběh o tom, jak se disidentské slovo stalo politickou mocí. Jiří Suk podle něj potvrzuje, že je nejlepším historikem havlovského disentu a konce husákovského komunismu. V knize odvedl solidní kus historické práce, opřené o důkladné studium pramenů, nezůstává ale stát u plochého pozitivismu, nýbrž hledá vhodné teoretické rámce pro historickou interpretaci. Výsledkem je pronikavé osvětlení nedávných českých dějin. Sukův důraz na historickou kontinuitu, která dává výkladu sjednocující perspektivu, ale zahlazuje podle autora některé dobové švy a rozpory. Zaprvé je tak opomenuta jistá Havlova distance v dobách disentu vůči západním demokraciím, ba dokonce vůči režimu liberální demokracie. Dále zůstalo podceněno Havlovo zdráhání, když v roce 1989 byla na pořadu dne politizace disentu. A zatřetí nebyl doceněn zlom v konceptu antipolitiky, který znamenala skutečnost, že se Havel stalo politickým vůdcem a v souboji o moc užíval způsobů reálpolitiky., b1_In this essay, the author first considers some of the sources of inspiration and interpretative frameworks of Suk’s book, which have led the author, Znoj, to consider the theme of the absurdity of the Socialist world as a component of Havel’s work as a dramatist and a dissident. In a nutshell, the author argues that the anti-politics of the Normalization period of the 1970s and 1980s took the place of the theatre of the absurd of the 1960s. He then describes anti-politics as the construction of a moral world that maintained a distance from the existing political order, and he points out its main features and analyses the meaning of that distance by considering Havel’s well-known essay, ‘The Power of the Powerless’ (1978). Suk’s book, according to the author, is the story of how the dissident’s word became political power. Suk, he argues, has thus demonstrated that he is the best historian of Havel’s dissidence and the end of the Communist regime led by Husák. This book is a solid historical work based on a thorough examination of the sources, but its author has gone beyond mere positivism; he has developed a suitable theoretical framework for historical interpretation. The result casts a penetrating light on recent Czech history. Suk’s emphasis on historical continuity gives the interpretation a unifying perspective while, according to the author, papering over some of the seams and smoothing out some of the conflicts of the period. First, Suk has omitted Havel’s distancing himself from Western democracies when he was a dissident, even his distancing himself from liberal democracy per se. Second, he has underestimated Havel’s reluctance to politicize the dissident movement when the matter was being hotly debated in 1989., b2_And, third, Suk appears not to have fully appreciated Havel’s sudden change in his conception of ‘anti-politics’, which meant Havel’s becoming a political leader and using the methods of realpolitik in the struggle for power., [autor recenze] Milan Znoj., Obsahuje bibliografii, and Tři hlasy k jedné knize
Rights:: http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

25. Hlasy bez rámů: krajské nakladatelství Růže ve věku konkrétní iracionality

Creator:: Veronika Košnarová
Type:: model:article and TEXT
Subject:: Nakladatelství Růže (1968-1978), Alšova jihočeská galerie (Hluboká nad Vltavou, Česko), kulturní instituce a organizace, kulturní politika, cultural institutions and organizations, cultural policy, Česko, Czechia, 8, and 93/94
Language:: Czech
Description:: Studie představuje kapitolu z poválečných dějin regionálních kulturních institucí, pojednanou v rámci jejich specifického postavení v systému dobové kulturní politiky. Základem textu je případová studie, jež na příkladu aktivit českobudějovického krajského nakladatelství Růže a Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou dokumentuje konflikty regionálních kulturních zařízení s politickou mocí i v nejuvolněnější dekádě poúnorového režimu, tedy v šedesátých letech minulého století. Hlavní pozornost soustředí autorka na snahy jmenovaných institucí o renesanci tradic českého uměleckého modernismu a avantgardismu, jež byly tehdejšími politickými orgány shledány jako natolik nebezpečné, že si řešení afér, jež vyvolaly, vyžádalo pozornost v nejvyšších patrech mocenské struktury. Vlastnímu vylíčení kauzy sborníku Hlasy bez rámů, který reagoval na odsudky moderních obrazů a plastik z řad návštěvníků galerií a jehož vydání bylo zakázáno, předchází nástin historie krajských nakladatelství v poúnorovém Československu, a zejména nakladatelského podniku Růže. Jeho činnost v šedesátých letech se v porovnání s dobovou nakladatelskou praxí jeví v několika ohledech jako pozoruhodná, což autorka dokládá na příkladu sešitových edic Česká čtyrkorunovka, Česká četba a Statečná srdce, v nichž se redakci podařilo spojit cíle komerční (zajišťující nakladatelství ve své době poměrně výjimečnou autonomii) se snahou navrátit do literatury některé tabuizované autory a hodnoty., This article discusses a chapter in the post-war history of regional cultural institutions, in the context of their special standing in the State arts policy of the period. The article uses the examples of Růže, a publishing house of the České Budějovice region, and the Aleš Gallery of South Bohemia (Alšova jihočeská galerie) in Hluboká nad Vltavou, to document the conflicts between regional arts institutions and political power even in the 1960s, the most relaxed decade of the Communist regime. The article focuses mainly on the efforts of the Růže publishing house and the Aleš Gallery to revive the traditions of modernist and avant-garde art, which the regime at that time perceived to be so dangerous that the solution of the scandals they had provoked required the attention of the highest levels of power. The main part of the book describes the scandal and subsequent banning of Hlasy bez rámů (Voices outside the frames, 1964), a volume of essays responding to gallery visitors’ condemnation of modern painting and sculpture. The author, however, first provides an outline of the history of regional publishing houses in Communist Czechoslovakia, particularly Růže. Its activity in the 1960s, in comparison with the usual publishing practices of this period, appears to have been remarkable in several respects, which the author demonstrates with the example of the paperback editions Česká čtyrkorunovka (Czech reading for four crowns), Česká četba (Czech reading), and Statečná srdce (Brave hearts), in which the editors succeeded in combining commercial aims (ensuring the publishing house relatively exceptional autonomy at that time) with an effort to return some taboo authors and values to literature., Veronika Košnarová., and Obsahuje bibliografii
Rights:: http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public