Number of results to display per page
Search Results
32. Historie biologického výzkumu na Fakultě pedagogické Západočeské univerzity v Plzni
- Creator:
- Michal Mergl
- Format:
- print, bez média, and svazek
- Type:
- article, text, články, journal articles, model:article, and TEXT
- Subject:
- Biologické vědy, Západočeská univerzita., Pedagogická fakulta, biologický výzkum, přírodovědný výzkum, malakologie, studium a výuka, biological research, natural science research, malacology, study and teaching, univerzitní výzkum, university research, 2, and 57/59
- Language:
- Czech
- Description:
- Michal Mergl.
- Rights:
- http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public
33. Historie vegetace zaniklého jezera Šúr od pozdní doby ledové po dnešek
- Creator:
- Potůčková, Anna
- Format:
- bez média and svazek
- Type:
- article, text, články, journal articles, model:article, and TEXT
- Subject:
- Biologické vědy, biologie, botanika, fyziologie rostlin, jezerní ekosystémy, doba ledová, botany, biology, plant physiology, lake ecosystems, glacial epoch, Slovensko západní, Slovakia, jezerní vegetace, makrozbytky, jezero Šúr, 2, and 57/59
- Language:
- Czech
- Description:
- Jezerní sedimenty jsou ideálním přírodním archivem, který zachycuje minulé změny nejen samotného jezera, ale i okolního prostředí. Jsou zároveň jedinečné tím, že se v nich zachovávají zbytky těl různých organismů, z čehož lze zrekonstruovat druhové složení celého jezerního ekosystému. Zjištěné druhy nám také poskytují informace o životním prostředí v minulosti. Díky postupnému usazování jezerního sedimentu v průběhu holocénu tak můžeme zaznamenat nejen dlouhodobý vývoj rostlinných společenstev, ale i přírodních podmínek v horizontu tisíců let. V jezeře Šúr se během pozdního glaciálu vyskytovaly vodní rostliny rdesty, stolístky a parožnatky. Od časného holocénu se začaly objevovat na živiny a teplo náročnější druhy, jako např. šejdračka bahenní či růžkatce a během středního holocénu v jezeře expandovala kotvice plovoucí a lekníny. Na konci středního holocénu a během pozdního holocénu postupně došlo k zaplnění jezera organickým materiálem a vzniku ostřicové slatiny a posléze olšového lesa., Lake sediments are natural archives of past changes not only in the lake itself, but also in its surroundings. They preserve remains of numerous organisms, from which the species composition of the entire lake ecosystem can be reconstructed, providing information about the past environment. Thanks to gradual deposition of sediment in the lake Šúr (western Slovakia) during the Holocene period, both the long-term development of plant communities and the environmental conditions over thousands of years can be reconstructed. During the succession, aquatic communities were replaced by sedge fen and alder forest., and Anna Potůčková.
- Rights:
- http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public
34. I čeští plži mohou přežít průchod trávicím traktem ptáků
- Creator:
- Jasna Simonová
- Format:
- print, bez média, and svazek
- Type:
- article, text, články, journal articles, model:article, and TEXT
- Subject:
- Biologické vědy, plži, ptáci, trávicí ústrojí, komparativní výzkum, gastropods, alimentary tract, comparative research, birds, přenos plžů, disperze, závornatky, digestive tract of birds, Clausiliidae, 2, and 57/59
- Language:
- Czech
- Description:
- Analogickým studiím z Tichomoří a Mexika se podařilo experimentálně prokázat, že i lesní plži čeledi Clausiliidae - Cochlodina laminata a Alinda biplicata s rozměry těla cca 20 mm mohou projít živí zažívacím traktem středně velkých ptáků. Zajímavým poznatkem je, že ačkoli přežila pouze 2 % všech plžů, tak pokud nedošlo k poškození jejich schránky, přežilo plných 62 % jedinců nalezených v trusu., Analogously to the studies of the Pacific area and Mexico, we were able to prove experimentally that the forest snails from family Clausiliidae - Cochlodina laminata and Alinda biplicata with a body size of approximately 20 mm can pass through the digestive tract of a medium-sized bird. There is an interesting finding that although only 2% of gastropods survived at all, 62% of those with intact (undamaged) shells survived., and Jasna Simonová.
- Rights:
- http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public
35. In memoriam Peter Lupták: odešel zoolog par excellence
- Creator:
- Pavel Brandl, Evžen Kůs, Melichar, Lubomír, Novák, Jiří, Tomáš Peš, Pluháček, Jan, Jan Robovský, Martin Sabol, and Sloviak, Michal
- Format:
- print, bez média, and svazek
- Type:
- article, text, články, journal articles, model:article, and TEXT
- Subject:
- Biologické vědy, Lupták, Peter, zoologové, nekrology, zoologists, obituaries, 2, and 57/59
- Language:
- Czech
- Description:
- Pavel Brandl, Evžen Kůs, Lubomír Melichar, Jiří Novák, Tomáš Peš, Jan Pluháček, Jan Robovský, Martin Sabol, Michal Sloviak.
- Rights:
- http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public
36. Intimní život čichavce líbajícího
- Creator:
- Jaroslav Eliáš
- Format:
- bez média and svazek
- Type:
- article, text, články, journal articles, model:article, and TEXT
- Subject:
- Biologické vědy, biologie, ryby, výtěr ryb, rozmnožování ryb, fishes, biology, spawning, fish reproduction, labyrintní ryby, čichavcovití, noční tření, labyrinth fish, night time spawning, 2, and 57/59
- Language:
- Czech
- Description:
- Příspěvek se věnuje způsobu života čichavce líbajícího (Helostoma temminkii), jednoho ze zajímavých druhů labyrintních ryb. Popisuje způsob jejich života a také jejich využití. Jde o sladkovodní konzumní ryby, jejichž domovinou je jihovýchodní Asie. Své místo zaujaly také v akvaristice. Málo známý je i zajímavý způsob rozmnožování čichavce líbajícího chovaného v zajetí, který zachycují fotografické záběry při nočním tření., This article describes lifestyle and the use of the Kissing Gourami (Helostoma temminkii), one of the labyrinth fish. These edible freshwater fish native to south-east Asia are occasionally seen in aquaristics. The interesting way in which the Kissing Gourami breeds in captivity has only rarely been documented by photos because of its night time spawning., and Jaroslav Eliáš.
- Rights:
- http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public
37. Jak dlouho ještě budeme objevovat v naší přírodě druhy pavouků, které už popsali evropští arachnologové před nástupem 20. století?
- Creator:
- Jan Buchar
- Format:
- print, bez média, and svazek
- Type:
- article, text, články, journal articles, model:article, and TEXT
- Subject:
- Biologické vědy, pavouci, pavoukovci, spiders, arachnids, Česko, Czechia, arachnofauna, nové druhy, arachnologie, new species, 2, and 57/59
- Language:
- Czech
- Description:
- Jan Buchar.
- Rights:
- http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public
38. Jak dlouho žije chrobák?: neobvyklé pozorování z jednoho neúspěšného pokusu
- Creator:
- Šípek, Petr, Drožová, Dana, Janšta, Petr, and David Král
- Format:
- bez média and svazek
- Type:
- article, text, články, journal articles, model:article, and TEXT
- Subject:
- Biologické vědy, biologie, brouci, chrobák, rozmnožování (biologie), Geotrupes, biology, beetles, reproduction, jednoletý vývojový cyklus, one-year life cycle, Lethrus, 2, and 57/59
- Language:
- Czech
- Description:
- Velká část hmyzu má v temperátní či mediterrání oblasti jednoletý vývojový cyklus, který je dán výraznou sezonní proměnlivostí tohoto prostředí. Mezi druhy s jednoletým cyklem patří i chrobáci rodu Lethrus, kam patří i na Moravě vymizelý chrobák révový (L. apterus). Při pokusech o chov těchto chrobáků bylo zjištěno, že část jedinců pocházejících z volné přírody upustila v pokusných podmínkách od aktivní fáze života a zahrabala se na dno chovných boxů, kde přežila více jak rok a půl od jejich odchycení v terénu. Po jejich násilném probuzení, začali někteří brouci aktivovat a přijímat potravu. Zda se jedná o náhodné pozorování nebo o strategii, při které se brouci rozhodují, zda v danou sezonu aktivovat či nebo „přeležet“ do následujícího roku zůstává nejasné a je předmětem dalších výzkumů., The genus Lethus (Geotrupidae) is believed to be a typical representative of a beetle with one-year life cycle. The adults mate and dig maternal chambers between the end of March and May. The larvae develop inside these chambers and pupate within a few months of eclosion. The inactive imago remains inside the burrow until spring. In our breeding experiments several wild caught beetles abandoned the active phase of life, burrowed themselves, and were inactive for more than a year and half. Some beetles resumed foraging and remained active for another three months after they were dug out., and Petr Šípek, Dana Drožová, Petr Janšta, David Král.
- Rights:
- http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public
39. Jak označit stejnonožce?
- Creator:
- Ivan H. Tuf and Drahokoupilová, Táňa
- Format:
- bez média and svazek
- Type:
- article, text, články, journal articles, model:article, and TEXT
- Subject:
- Biologické vědy, biologie, stejnonožci, terénní výzkum, vědecké pokusy, biology, Isopoda, field research, scientific experiments, označování živočichů, terénní zoologie, stínka obecná, svinka obecná, Porcellio scaber, Armadillidium vulgare, 2, and 57/59
- Language:
- Czech
- Description:
- Pro značení živočichů se užívá celá řada metod externích i interních značek. Testovali jsme vliv vnějšího značení na suchozemské stejnonožce (Isopoda) a zjistili jsme, že značení lakem na nehty zvyšuje mortalitu stínek obecných (Porcellio scaber) a že lak na nehty, stejně jako včelí označovač, způsobuje (přinejmenším) sníženou aktivitu svinek obecných (Armadillidium vulgare). Obě metody nejsou vhodné pro behaviorální studie., Zoologists often use internal or external marking techniques to distinguish individual subjects when they research a group of animals. We evaluated the effect of marking on terrestrial isopods. Our studies reveal that nail polish increased the mortality rate among the common woodlouse during a month-long monitoring period; and nail polish, as well as bee marker, decreased activity levels among the common pillbug in a short-term experiment. The conclusion is that neither agent is suitable as a marker in behavioural studies of woodlice., and Ivan H. Tuf, Táňa Drahokoupilová.
- Rights:
- http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public
40. Jak rozpoznat reliktní druh? Příběh odhalení vzácné rašeliništní houby šupinovky Henningsovy
- Creator:
- Jan Holec and Tomáš Kučera
- Format:
- bez média and svazek
- Type:
- article, text, články, journal articles, model:article, and TEXT
- Subject:
- Biologické vědy, biologie, ohrožené druhy, houby, rašeliniště, biology, mushrooms, endangered species, peatlands, Borkovická blata (Česko : přírodní rezervace), Borkovice Region (Czechia), šupinovka Henningsova, reliktní rašeliniště, rašeliništní houby, Pholiota henningsii, 2, and 57/59
- Language:
- Czech
- Description:
- Analyzovali jsme stanoviště a rozšíření houby šupinovky Henningsovy (Pholiota henningsii) v Evropě, kde je známa z Holandska, Akvitánie, Pařížské pánve, Massiv Central, úpatí Pyrenejí a Alp ve Francii a Švýcarsku, třetihorních pánví v Rakousku a jižních Čechách, z Mazurských jezer v Polsku, ostrova Sjaelland v Dánsku a ostrovů poblíž Stockholmu ve Švédsku. Všude je velmi vzácná a v mnoha zemích je zařazena na červených seznamech ohrožených druhů hub. Roste na slatinách, přechodových rašeliništích i vrchovištích, jak živinami bohatých, tak chudých. Váže se na lokality a oblasti s dlouhodobou (tisíciletou) historií otevřených rašelinišť ležících v blízkosti vodních nádrží. V ČR byly tři historické lokality doplněny v roce 2012 o dvě nové. Dlouhodobá mozaika lesa a bezlesí se zdá být hlavní podmínkou pro přežívání tohoto druhu reliktních stanovišť., The occurrence of the rare fungus Pholiota henningsii has been analysed in Europe. It is known from the Netherlands, the Parisian and Aquitanian basins, the Massif Central, and the foothils of the Pyrenées and Alps in France, Switzerland and Austrian Terciary basins, with numerous mires, in southern Bohemia, the Mazury lakes in Poland, Sjaelland island in Denmark and the island region near Stockholm in Sweden. In many countries it is included in Red Lists of endangered species. The fungus occurs in spring fens, transitional mires and raised bogs, both nutrient rich and oligotrophic. It is confined to localities with long term (i.e. millennia-long) mire non-forest continuity, in the vicinity of open water bodies up to the present. In the Czech Republic three historical sites were completed by two new localities in 2012. A temperate and forest - treeless mire mosaic seems to be the conditional factor for the long-term persistence of this relict species., and Jan Holec, Tomáš Kučera.
- Rights:
- http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public