Nově objevený předchůdce současných sépií - egyptosépie (Aegyptosaepia lugeri) spojuje křídové linie dvoužábrých hlavonožců, zastoupených rodem Ceratisepia a třetihorní přímé předchůdce řazené k rodu Belosaepia. Přítomnost znaků křídových předků a pozdějších eocénních zástupců vytváří pozoruhodnou mozaiku, ve které můžeme spatřovat analogii např. se slavným jurským archeopteryxem. Nálezy z paleocénu Egypta poskytly řadu odpovědí na různé otázky evoluce sépiidů, mj. na období a způsob vzniku „rostra“ sépií, jejich paleogeografický původ a biotopy, ve kterých tito hlavonožci vznikali. Nálezy egyptosépií výrazně posouvají vznik přímé linie sépií dále do minulosti, k blízkosti hranice křída/terciér, proslavené velkým vymíráním suchozemských i mořských organismů., Aegyptosaepia (Aegyptosaepia lugeri) - a newly discovered direct ancestor of recent Sepia stock constitutes a link between the Cretaceous coleoid cephalopod Ceratisaepia and the Tertiary Belosaepia. The mixture of morphological features of both, the Cretaceous ancestors and the Eocene descendents creates an interesting mosaic. The Paleocene fossil records from Egypt have provided a lot of answers concerning the sepiid evolution, the period of sepiid “rostrum” origin, palaeobiogeography and the original habitat of these coleoids. The Aegyptosaepia record significantly extended the stratigraphic range of direct Sepia ancestors towards the Cretaceous / Tertiary boundary, an important mass extinction event for marine and non-marine biotas., Martin Košťák., and Obsahuje seznam literatury
Faunistika není mrtvý obor zoologie. V prvním dílu diskutujeme záludnosti faunistiky a rozdíly mezi faunistikou a sběratelstvím. Měkkýši byli vybráni jako modelová skupina organismů, na nichž ukazujeme historii vývoje oboru v Českých zemích a vývoj měkkýší faunistiky., Faunistics is not a dead subject of zoology. The challenges of faunistics and the difference between faunistics and collecting are discussed. Molluscs were chosen as a model group to show the history of the subject in the Czech Republic and the development of mollusc faunistics., and Vojen Ložek, Lucie Juřičková.
Tento článek přináší pohled na diverzitu herpetofauny na ostrově Borneo. Autor pobýval tři týdny na výzkumné stanici Brunejské univerzity a během denních a nočních odchytů zaznamenával obojživelníky a plazy v nížinném smíšeném dvojkřídláčovém pralese. Článek se zaměřuje na zajímavé a významné druhy herpetofauny, a tak není jen výčtem druhů tropického lesa., This paper presents species diversity of amphibians and reptiles from lowland mixed dipterocarp rainforest in the Ulu Temburong National Park, Brunei Darussalam in Borneo. A three-week herpetological survey at Kuala Belalong Field Studies Centre is described, and several endangered and ecologically important species are mentioned., and Zdeněk Mačát.
Mezi hlemýždě (Helix) patří některé z největších druhů suchozemských plžů v západní části palearktické oblasti. Článek představuje vybrané druhy hlemýžďů a pestrost prostředí, která obývají. Mnoho druhů lze snadno spatřit, protože se vyskytují na turisticky atraktivních lokalitách, přesto jsou tyto druhy jen povrchně prozkoumané a neví se ani, kolik druhů žije v Evropě. Mimo pravé hlemýždě ještě existují ve Středomoří a subtropické oblasti Severní Ameriky ještě tři další skupiny s podobným tvarem ulity, které se vyvinuly nezávisle na hlemýždích., The genus Helix, comprising some of the largest snails of the western Palaearctic, is introduced along with some of its representatives and the variety of their habitats. Many of the species are easy to spot, because they can be found at frequently visited sites in the Mediterranean. However, our knowledge of many of these species is superficial, and we don’t even know how many species occur in Europe. There are also three other groups, which resemble the genus Helix by their shell, but have evolved independently in the subtropics of the Mediterranean and Northern America., and Ondřej Korábek.
Hořavky (rod Rhodeus) jsou drobné kaprovité ryby, které kladou jikry do žaberního aparátu sladkovodních velevrubovitých mlžů (Unionidae). Rod má hlavní centrum rozšíření ve východní Asii, kde žijí asi dvě desítky druhů, ale jeden druh - hořavka duhová (R. amarus) - se vyskytuje také na našem území. Hořavky jsou vzhledem ke své reprodukční strategii vděčným modelem pro studium pohlavního výběru a vztahů mezi parazity a jejich hostiteli. Díky výzkumu v uplynulých letech došlo ke znatelnému posunu v našem porozumění toho, jak si samci a samice vybírají své partnery, jaké má tento výběr dopady na intenzitu pohlavního výběru a demografické parametry, nebo jak hořavky kolonizovaly Evropu. Asi nejzajímavější novinky se týkají výzkumu koevolučního vztahu mezi hořavkami a jejich hostitelskými mlži a vlivu nepůvodního druhu hořavky očkaté (Rhodeus ocellatus) a mlžů (škeble asijská - Sinanodonta woodiana a slávička mnohotvárná - Dreissena polymorpha) na tento vztah., Bitterlings (Rhodeus) are small cyprinid fishes of East Asian origin, remarkable for their reciprocal association with unionid mussels. Updated knowledge on the presence of European Bitterling (R. amarus) in Europe throughout the Holocene, based on data from bibliographical sources and genetic methods, is presented. The current state of the coevolutionary arms race between bitterling and mussels in areas of ancient and recent sympatry is reviewed. New challenges faced by the European Bitterling are addressed that come from the occurrence of non-native species such as the Asian unionid mussel Sinanodonta woodiana, Zebra Mussels (Dreissena polymorpha) and Asian Rosy Bitterling (R. ocellatus)., and Martin Reichard.
Hlavním druhem posledního dílu horečkové části seriálu je hořeček nahořklý. Jde o široce rozšířený druh - Evropa, severní Asie až po střední Sibiř, Dálný východ, Severní Amerika. Počet lokalit a velikost populací tohoto druhu však v ČR v posledních dekádách dramaticky poklesl. V současné době je prokázán ze 71 lokalit (70 lokalit G. amarella subsp. amarella a jedna lokalita G. amarella subsp. lingulata). Z ČR je známo též několik horečkových kříženců. Do současnosti se zachovaly populace dvou z nich. U hořečků je známé synchronizované kolísání velikosti populací. V ČR lze tento jev dokumentovat na dvou druzích přežívajících dosud ve více populacích (G. praecox subsp. bohemica a G. amarella). Příčiny synchronizace nejsou známy. Jednou z hypotéz je masivní klíčení, růst a v dalším roce kvetení hořečků v mezerách nárazově vytvořených v jinak relativně zapojeném travním porostu. Synchronizované vytvoření mezer v porostu pak může být způsobeno přísuškem během vegetační sezóny., G. amarella is a widely distributed species (Europe, northern Asia to Central Siberia, the Far East and North America); however, the number of its sites and population size have decreased dramatically in the last few decades in the Czech Republic. At present, the species is documented from 71 sites here (70 sites of G. a. subsp. amarella, one site of G. a. subsp. lingulata). Several hybrids of Gentianella species are also known from the Czech Republic (two of them have survived so far). A synchronized inter-annual fluctuation in population size is documented for G. praecox subsp. bohemica and G. amarella in the Czech Republic. The reasons behind, however, remain unclear. Massive establishment, survival and flowering in the year following the creation of gaps in vegetation have been suggested as an explanation. Synchronized occurrence of gaps may be caused by a dry period during the growing season., Jiří Brabec., and Obsahuje seznam literatury