V uplynulém roce (2012) máme doloženy poznatky o poškozování zateplených budov ptáky v městské části Královo Pole v Brně. Na lokalitě jsme zjistili přítomnost strakapouda velkého (Dendrocopos major), strakapouda malého (D. minor) a žluny zelené (Picus viridis). Půl roku po ukončení rekonstrukčních prací se zájem těchto tří druhů šplhavců soustředil na omítky a obložení pláště domů polystyrenem, především v prostoru těsně pod střešní římsou. Pozornost jsme soustředili na činnost největšího druhu – žluny zelené (rozměry jedince byly 30–33 cm). V článku je podrobně popsán průběh činnosti dlabání dutiny., The European Green Woodpecker (Picus viridis) excavated holes under the eaves of roof of the polystyrene-clad houses. Detailed observation in late autumn revealed a cavity with a two-litre volume hollowed out over five hours., and Marta Heroldová, Jan Zejda.
Základní životní projevy mnoha druhů pavouků jsou stále zahaleny tajemstvím. Donedávna byl jedním z nich i slíďák lesostepní (Arctosa lutetiana, syn. Tricca lutetiana), který badatele překvapil nečekanými vlastnostmi - způsobem lovu počínaje, přes délku svého života a způsobem rozmnožování konče. Slíďák lesostepní je rozšířený prakticky po celé Evropě. Vyskytuje se od jižní Skandinávie po severní Řecko a od Francie po Ural; nenajdeme ho pouze na území Středozemí - nedávno publikovaný nález z Turecka (Bayram a kol. 2007) se zakládal na chybné determinaci, šlo o podobného slíďáka tbiliského (Arctosa tbilisiensis). Přestože tento pavouk žije v Evropě, na území s nejdéle trvajícím arachnologickým výzkumem, dosud se o jeho biologii nevědělo prakticky nic., Arctosa (syn. Tricca) lutetiana is a burrowing nocturnal extra-Mediterranean species of spiders (record from Turkey is a misidentification of A. tbilisiensis). As it preys passively inside its burrow, it has a prolonged life cycle. The mating period is in June. During copulation, males perform unique leg movements. Females spin only one egg sac (ca. 25 eggs) per season, the second egg sac is produced the following year., and Petr Dolejš.
Zdravá zemědělská krajina je živým organismem, otevřeným systémem s nepostihnutelným množstvím složitých vazeb, které napomáhají její stabilitě. Současný trend zemědělského hospodaření v Česku však nabízí obraz krajiny napojené na podpůrné systémy, které sice umožňují zvyšování produkce, ale za cenu rizika klinické smrti. Zemědělská krajina nežije, spíše živoří. Překotné společensko-hospodářské změny od 50. let 20. stol. po současnost se přímo odrážejí v drastické změně k horšímu v bohatství společenstev hmyzu a jejich druhové rozmanitosti. Z toho plyne již dobře pozorovatelný fatální vliv na stav samoobnovných funkcí přírody a krajiny. Stále nápadněji se projevuje neslučitelnost systému anonymních nájmů půdy s možností existence krajiny využívané s principy trvalé udržitelnosti., The healthy agricultural landscape is an open system with large numbers of stabilizing interactions. Current landscape over-exploitation entails an increased risk of ecosystem degradation. Rapid socio-economic changes since the 1950s have resulted in the decline of insect diversity, both at species and population levels. A fatal impact on self-renewable functions of nature and landscape is well noticeable., and Martin Škorpík.
Zévy (Tridacnidae) jsou mezi mořskými mlži výjimečné velikostí i způsobem získávání potravy. V jejich plášti se vyskytují mikroskopické řasy zooxantely, které fotosyntézou produkují sacharidy, o něž se dělí s hostitelem. Za nápadné zbarvení pláště vděčí zévy zooxantelám a specializovaným buňkám iridocytům., Giant clams (Tridacnidae) are exceptional among sea clams for their size and the way they acquire food. On their shells microscopic zooxanthella algae occur, producing saccharides through photosynthesis, which they share with the host. The conspicuous coloring of the shells is due to the clams’ zooxanthellae and specialized iridocyte cells., and Nicole Černohorská.
Cílem studie je prozkoumat, zda lze tvrzení valenční teorie volebního chování ohledně motivací a důvodů volební účasti potvrdit na základě odpovědí na otevřenou otázku ohledně hlavního důvodu volební neúčasti. Konkrétně byla studována tvrzení, která se týkají konstrukce očekávaného užitku z volební účasti. K prozkoumání výše uvedených tvrzení valenční teorie ohledně motivací volební neúčasti byly využity otevřené otázky z pěti povolebních dotazníkových šetřeních konaných v Česku mezi lety 2004 a 2010. Výsledky ukazují, že nevoliči uvažují v dimenzích, které valenční teorie předpokládá. Ta totiž pro volební účast vyžaduje, aby jedinec očekával užitek z hlasování pro konkrétní stranu; tento užitek může být důsledkem jak pozičních, tak valenčních úvah. Analýza odpovědí na otevřené otázky ukázala, že hlavním důvodem neúčasti je to, že jedinci nenacházejí užitek z hlasování ve volbách a to za řady důvodů: malý význam politiky v jejich životě, jsou přesvědčení, že hlasováním nic neovlivní, nevědí pro koho hlasovat a nedůvěřují politikům., The aim of the study is to explore the valence theory’s account of voter turnout using open-ended questions which measured the main reason given by voters for electoral abstention. The focus was on the claim of the valence theory concerning the respondent’s expected benefit from participating in an election. Data from five post-election studies undertaken between 2004 and 2010 are analysed. The empirical results reveal that electoral abstention is explained by four key factors. Voters and non-voters differ as valence theory suggests because the latter exhibit less interest in politics, less trust in politicians and parties, less knowledge of who to vote for, and a feeling that voting does not change anything. These empirical results are consonant with the predictions made by valence theory and demonstrate that electoral participation is strongly determined by expected benefits., and Lukáš Linek.