Sociální politika v Protektorátu Čechy a Morava představuje jedno z klíčových témat současného výzkumu dějin tohoto období. Článek se zabývá možnostmi, jak zkoumat tuto problematiku s ohledem na nejnovější badatelské trendy ve výzkumu nacionálního socialismu. V úvodním nástinu historiografického zpracování protektorátní sociální politiky je naznačena zejména převládající jednotvárnost v argumentaci, nesystémovost výkladu a omezení české a československé historiografické produkce na etnicky české obyvatelstvo. Dosavadní výzkum zcela rezignuje na zasazení sociální politiky do kontextu dějin společnosti. Autorka tak nejdříve načrtává společenský rámec, který reprezentuje koncept „národního společenství“ (Volksgemeinschaft), v němž se utvářely a realizovaly představy o smyslu a funkci sociální politiky. V další části se zaměřuje na obsahové vymezení pojmu „sociální politika“ v podobě, jak jej chápali nacističtí teoretici po roce 1933. V závěrečné části se pokouší o definování nově utvářených sociálních poměrů v česko-německém prostředí Protektorátu Čechy a Morava a naznačuje možnosti jejich analýzy v oblasti realizace sociální politiky. Za perspektivní považuje jednak sledování procesu uplatňování příslušných měřítek v říši a protektorátu v rovině expertního diskurzu, jednak výzkum vlastní sociálněpolitické praxe. V rozdílných motivacích režimu při realizaci sociálněpolitických opatření ve vztahu k různých skupinám obyvatelstva spatřuje autorka nejpodstatnější aspekty realizace sociální politiky na škále od sociálního vyloučení po formy sociálního ochranářství., Social policy in the Protectorate of Bohemia and Moravia, from mid-March 1939 to early May 1945, is a key topic in contemporary research on the history of this brief period. The article is concerned with the possible approaches to research with regard to the latest trends in research on National Socialism. It begins with an outline of the historiography of social policy in the Protectorate, which is marked chiefly by a predominant uniformity of argumentation, a lack of systematic approach to interpretation, and Czech and Czechoslovak historians’ limiting themselves to the ethnically Czech population. Research conducted so far has completely failed to put social policy into the context of social history. The author thus first provides an outline of the social framework, which represents the concept of a Volksgemeinschaft (national/ethnic/racial community), in which ideas about the purpose and function of social policy were formed and implemented. In the next part, she focuses on the definition of the term ‘social policy’ as understood by Nazi theorists after 1933. In the last part of the article, she seeks to define the new social relations in the Czech-German environment of the Protectorate of Bohemia and Moravia, and suggests possibilities of its analysis in the area of the implementation of social policy. She believes that it will be fruitful to study the implementation of the relevant criteria in the Reich and the Protectorate at the level of discussions among experts, and to research social policy in practice. The author sees the most important aspects of the implementation of social policy as residing in the various motivations of the régime when implementing social policy in relation to different parts of the population, ranging from social exclusion to forms of social protectionism., Radka Šustrová., and Obsahuje bibliografii
Studie se zabývá formováním a vývojem nadnárodních organizací politických exulantů ze zemí za železnou oponou na Západě, především během první fáze studené války. Hlavním záměrem textu je poskytnout základní faktografický přehled a nastínit možné srovnání typů, aktivit a cílů protikomunistických exilových organizací. Ať už se jednalo o politické strany, národní výbory, nebo ideologické a profesní organizace působící v exilových podmínkách, úloha a postavení těchto subjektů podle autora fatálně závisely na změnách mezinárodní situace a míře podpory poskytované vládami západních zemí, především Spojených států amerických. Dokladuje to jejich hromadné zakládání na přelomu čtyřicátých a padesátých let minulého století, poměrně krátké období skutečné aktivity v první polovině padesátých let a poté postupný, leč nezvratný úpadek v dalších desetiletích. Detailněji se autor zaměřil na pět nejvýznamnějších „exilových internacionál“: Mezinárodní rolnickou unii, Socialistickou unii střední a východní Evropy, Liberálnědemokratickou unii střední a východní Evropy, Křesťanskodemokratickou unii střední Evropy a Mezinárodní ústředí svobodných odborů v exilu. Ač dosáhly jistého významu a v jejich strukturách působila řada Čechů, domácí historiografie dosud nevěnovala tomuto typu organizací, a ostatně ani celé kapitole exilu v době studené války, systematickou pozornost., The article is concerned with the formation and development of the supranational organizations in the West which were composed of political exiles from the countries behind the Iron Curtain, mainly during the fi rst phase of the Cold War. The article sets out chiefl y to provide a basic factual overview and to outline a possible comparison of the types, activities, and aims of the anti-Communist exile organizations. Regardless of whether they were political parties, national committees, or ideological and professional organizations working in exile, the task and status of these subjects depended entirely, the author argues, on changes in the international situation and the degree of support from Western governments, chiefl y the United States of America. That is demonstrated by their being established one after the other in the late 1940s and early 1950s, their comparatively short period of real activity in the fi rst half of the 1950s, and, later, their gradual, though irreversible, decline over the next decades. The author then focuses in detail on the fi ve most important ‘exile internationals’: the International Peasant Union, the Socialist Union of Central and Eastern Europe, the Liberal Democratic Union of Central and Eastern Europe, the Christian Democratic Union of Central Europe, and the International Centre of Free Trade Unions in Exile. Although these groups achieved some importance, and although a number of Czechs worked in their organizations, Czech historians have yet to pay systematic attention to them, let alone to the chapter of Cold War exiles as a whole., and Martin Nekola.
It is the aim of this publication to present CSAS archive material relating to the issues surrounding the dispatch of Czechoslovak experts to Iraq in the 1960s and to interpret it so as to show both the benefits and the obstacles involved. Some of the documents have been preserved in the Collection of CSAS Foreign Reports fond, in which final reports from the foreign stays of experts teaching at higher education institutes or carrying out scientific research abroad are arranged chronologically and geographically.
Během 2. světové války nastala ve Třetí říši paradoxní situace. Ač nacistická ideologie nastolila ideál ženy jako rodičky a matky, jejíž místo je u domácího krbu, tudíž i její vzdělání má být omezeno na dovednosti spojené s mateřstvím, výchovou dětí a vedením domácnosti, vzhledem k tomu, že mladí muži - tedy i studenti či vědci - museli narukovat, uvolněná místa mohly zaplnit mladé ženy. Studentkám a začínajícím vědeckým pracovnicím se naskytla šance prokázat své schopnosti, získat respekt svých mužských učitelů či nadřízených. Tato studie je sondou do válečné každodennosti a pojednává o zapojení studentek do hospodářských, historických a ''rasových'' vědeckých úkolů Sudetoněmeckého ústavu pro výzkum země a lidu (Sudetendeutsche Anstalt für Landes- und Volksforschung) v Liberci v letech 1942-1943. V deseti tematických komisích SALV se měla pěstovat a rozvíjet smysluplná spolupráce odborníků působících přímo v župě s kolegy z příslušných seminářů a ústavů nejen pražské Německé univerzity, nýbrž i z univerzit v sousedních říšských župách či spřátelených zemích. and A paradoxical situation arose in the Third Reich during the Second World War. Although Nazi ideology presented the ideal woman as a child-bearer and mother, whose place was at the domestic hearth, so even her education was to be limited to skills associated with motherhood, child-rearing and running a household, because young men, including students and scholars, had to enlist, the vacated places could be filled by young women. Female students and neophyte scholars were provided the opportunity to show their abilities, and gain respect among their male teaching colleagues and superiors. This study is a survey of everyday life in the war, focusing on the involvement of female students in economic, historical and ''racial'' scholarly tasks at the Sudeten German Institute for Research on Provincial Characteristics and Folkways (Sudetendeutsche Anstalt für Landes- und Volksforschung) in Liberec during 1942-1943. The ten special-subject commissions at SALV were meant to foster and develop meaningful collaboration between specialists working within the province and colleagues from the relevant seminaries and institutes not only at the German University in Prague, but also from universities in neighbouring Reich provinces and allied lands. Translated by Melvyn Clarke
Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd ČR, v. v. i., byl hlavním pořadatelem konference „Minulost je bitevním polem současníků“, která se konala ve dnech 24. a 25. ledna 2013 u příležitosti osmdesátých narozenín historika Viléma Prečana, prvního ředitele ústavu a současného předsedy správní rady Československého dokumentačního střediska. Pracovní program konference se odbýval v pražském Černínském paláci, společenský večer v Muzeu hudby mělo v režii Národní muzeum. Autor přibližuje všechny referáty přednesené v pěti konferenčních blocích a závěrem nechává zaznít v delší citaci slova, v nichž se nad některými příspěvky a tématy konference zamyslel Vilém Prečan., Organized chiefly by the Institute of Contemporary History, Prague, a conference, ‘The Past is the Battlefield of the Our Contemporaries’, was held in the Czernin Palais, Prague, on 24 and 25 January 2013, to mark the eightieth birthday of the historian Vilém Prečan, the first director of the Institute and the current Chairman of the Board of the Czechoslovak Documentation Centre. The conference was accompanied by an evening of music and a buffet dinner at the Museum of Music, organized by the National Museum, Prague. The author reports here on all the papers given in the five conference blocks, and concludes with a long quotation of Vilém Prečan’s views on some of the papers and topics presented at the conference., and Jiří Hoppe.
In chapter 3 of Individuals, entitled ''Persons'', Strawson argues against dualism and the no-ownership theory, and proposes instead that our concept of a person is a primitive concept. In this paper, it is argued that the basic questions that frame Strawson’s discussion, and some of his main arguments and claims, are dubious. A general diagnosis of the source of these problems is proposed. It is argued that despite these problems Strawson gives an accurate and very insightful description of the way we think about ourselves, which should form the starting point for more speculative accounts of ourselves., V kapitole 3 Jednotlivci, nazvané ,,Osoby'', Strawson argumentuje proti dualismu a teorii ne-vlastnictví a místo toho navrhuje, aby naše pojetí člověka bylo primitivním pojmem. V tomto příspěvku se argumentuje tím, že základní otázky, které tvoří rámec Strawsonovy diskuse, a některé z jeho hlavních argumentů a tvrzení, jsou pochybné. Navrhuje se obecná diagnostika zdroje těchto problémů. Tvrdí se, že navzdory těmto problémům poskytuje Strawson přesný a velmi bystrý popis způsobu, jakým přemýšlíme o sobě, který by měl být výchozím bodem pro spekulativnější účty o sobě., and Paul Snowdon