Životopis norimberského kovolijce Jakoba Daniela Burgschmieta (1796-1858), který ulil sochu Karla IV. na Křižovnickém nám. a sochu maršála Radeckého na Malostranském nám. v Praze. Jakob Daniel Burgschmiet pocházel ze starého rodu norimberských sochařů. Knížka seznamuje v chronologickém pořadí se všemi Burgschmietovými bronzovými sochami a sousošími a se všemi adresami jeho ateliérů v Norimberku. V letech 1848-1849 odléval sochu Karla IV. pro Křižovnické náměstí (s. 21) a v téže době i pomník maršála Radeckého pro Malostranské náměstí (s. 23-24). Po Burgschmietově smrti byl Radeckého pomník osazen na Malostranské náměstí roku 1858 firmou Burgschmiet-Lenz (s. 29-32). - Dvě rytiny: Burgschmietův portrét a Radeckého pomník.
ze sousední literatury vyňatou vzdělal Fr. C. Kampelík, Na tit. straně razítko "Čtenářsko-zábavní spolek Hálek v Dašicích." CZ-HkSVK, and Na tit. straně razítko "Josef Nechvíle." CZ-HkSVK
Pamětní tisk u příležitosti oslav 50. výročí založení konzervatoře v Praze. Eine Denkschrift bei Gelegenheit der 50 jährigen Jubelfeier der Gründung. -
Pamětní spis o předání bývalého kláštera dominikánů na Malé Straně v Karmelitské ulici 6 (č. p. 387) četnickým kasárnám r. 1855. Dějiny kláštera i rakouského četnictva s rytinami. Na místě původně do r. 1124 stávala synagoga (s. 3), r. 1303 zde byl založen klášter dominikánek u sv. Anny, které r. 1313 přesídlily do původně templářského kláštera na Staré Město (klášter s kostelem sv. Vavřince a sv. Anny u Anenského nám.) a téhož roku tam přesídlily cisterciačky (s. 4) a změnily zasvěcení kostela na sv. Maří Magdalénu. Za husitských válek byl klášter vypleněn a až r. 1608 byl předán dominikánům, kteří původně sídlili u Karlovy ulice (na místě jejich kláštera vystavěno jezuitské Klementinum). Ti zde sídlili až do r. 1783, kdy byl klášter zrušen. Druhá kapitola (s. 15-22) pojednává o přestavbě kláštera pro účely četnických kasáren, kdy byly do kostela vestavěny pavlače. Třetí kapitola (s. 23-60) líčí dějiny, poslání a organizaci c. a k. rakouského četnictva, založeného r. 1849. Kniha je provázena rytinami kostela, kláštera, půdorysů pater kasáren, rytinovými reprodukcemi freskové výzdoby kasáren a podobiznami vybraných četnických velitelů. V budově sídlil ve 40.- 90. letech 20. století Státní ústřední archiv, od r. 2004 Muzeum české hudby.
Pamětní spis k 50. výročí Stavovského polytechnického ústavu (předchůdce Českého vysokého učení technického) popisuje vývoj ústavu v l. 1806-1856 a uvádí životopisy jeho bývalých i v r. 1856 na škole působících profesorů. Stavovský polytechnický ústav navázal r.1806 na činnost České stavovské inženýrské školy (zal. 1707; s. 3-5). Kromě životopisů v době vydání knihy (1856) již zesnulých profesorů (s. 191-235) a soudobých profesorů (s. 236-256) ústavu a abecedního seznamu všech posluchačů ústavu (s. 260-338) publikace obsahuje i program oslavy 50. jubilea trvání ústavu, pořádané 10. listopadu 1856. - 1 rytina: portrét Františka Josefa rytíře Gerstnera.