Pražské Letňany přilákaly ve dnech 19. až 21. května 2016 na 14 000 lidí, zvědavých, co pro ně připravilo 30 pracovišť Akademie věd i další popularizátoři na letošním „Veletrhu vědy“. Bohatý program s bezpočtem interaktivních exponátů z přírodovědných, technických a letos poprvé i humanitních oblastí oslovil návštěvníky všeho věku, od předškolních dětí až po seniory - Akademický bulletin nevyjímaje. and Gabriela Adámková a Jana Olivová.
In the presence of Deputy Minister of Education, Youth and Sports, Stanislav Štech, Rector of Charles University Tomáš Zima, Vice-President of the Academy of Sciences of the Czech Republic, Vladimír Mareček, and other important guests, the implementation phase of the BIOCEV project - the Biotechnology and Biomedicine Centre of the Academy of Sciences of the Czech Republic and Charles University in Vestec was concluded on December 18, 2015. Full operation is beginning in January 2016. BIOCEV currently implements five research programmes and consists of six sets of research infrastructure and service laboratories. By 2020, as many as 450 researchers, including 200 post-graduate students, are supposed to work at the BIOCEV Centre. The Centre´s objective is to leam details about organisms at the molecular level that can be used in applied research and in the development of new therapeutic procedures. and Marina Hužvárová.
23. ledna 2015, si Akademie věd ČR připomíná 125. výročí založení České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění - své přímé předchůdkyně, která se v roce 1952 společně s dalšími dobovými vědeckými institucemi stala základem Československé akademie věd. Idea založení neuniverzitní výzkumné instituce v českých zemích ovšem sahá mnohem dále než pouze do roku 1890, kdy se ji podařilo realizovat. and Luboš Velek.
Nezbytnou součástí plánování času je kalendář, který se navíc postupem doby stal přímo ideálním nosičem propagačního sdělení. Ať už je to skromná kartička, stolní kalendář anebo jeho luxusní nástěnná varianta - všechny poskytují spoustu prostoru pro obrazový i textový doprovod. Své kalendáře má pochopitelně i Akademie věd a my si jich pár prolistujme. and Marina Hužvárová.
a1_Poslední část seriálu rekapitulujícího pomocí sond vývoj akademií věd v českých zemí od r. 1890 až po konec 20. stol. přibližuje dopady čistek na přelomu 60. a 70. let 20. stol. na činnost Československé akademie věd (ČSAV). 70. léta 20. stol. znamenala pro ČSAV éru celkového úpadku a stagnace, což souviselo jak s výraznou vlnou odchodu předních vědců do exilu, tak s ideologicky podmíněnou perzekucí mnoha významných osobností zastávajících vedoucí pozice ve vědě do r. 1968 a s politickými zásahy do fungování vědy. Zároveň došlo zejména na počátku 70. let k přetrhání mnoha cenných kontaktů mezi ČSAV a centry světové vědy na Západě. Přesto i v tomto období dokázali někteří vědci přicházet s důležitými objevy a pracovat na skutečně mezinárodní úrovni. Stagnace pokračovala i v první polovině 80. let. K jistému zlepšení došlo až po nástupu M. S. Gorbačova do funkce generálního tajemníka Ústředního výboru KSSS a s tím spojené politiky tzv. přestavby., a2_V ČSAV tyto změny symbolizovala i změna na nejvyšší pozici - v jejím čele stanul chemik Josef Říman. Řada pracovníků ČSAV se na konci 80. let zapojovala do kritiky stávajících poměrů a později také do rozsáhlých protestů proti zásahu policejních složek proti demonstrantům 17. listopadu 1989 na Národní třídě v Praze. Na jednotlivých pracovištích vznikala Občanská fóra a zejména mladší vědci požadovali nejen personální změny, ale také zásadní reformu celé struktury ČSAV. Josef Říman rezignoval a jeho nástupcem se stal vysoce uznávaný chemik Otto Wichterle. Probíhaly velmi intenzivní diskuze o změně podoby ČSAV. Výsledkem se stal návrh zákona o Akademii věd ČR, který parlament schválil v r. 1992. Mimo jiné už nová instituce nepočítala s institucí členů akademie věd a přestala tak plnit úlohu učené společnosti. Tento rok byl také posledním rokem existence společného československého státu - s ním zanikla i Československá akademie věd a její nástupnictví převzala Akademie věd ČR. Na jejím ustavujícím sjezdu na počátku r. 1993 byl do čela zvolen Rudolf Zahradník, který musel především zápolit s dramatickým nedostatkem financí. Situace se v tomto ohledu alespoň krátkodobě zlepšila až v první polovině 21. století., The last part of this series recapitulating the development of the Academy of Sciences in the Czech Lands from 1980 to the end of the 20th century presents the impact of the purges in the early 1970s on the Czechoslovak Academy of Sciences (CSAS) operations. The 1970s were an era of overall decline and stagnation, due to the emigration of leading scientists, ideologically-based persecution of many prominent figures that held leading positions in science and scholarship until 1968, as well as political interference in the operation of science. At the same time many valuable contacts with centres of world science in the West were broken off. Nevertheless, even in this period some scientists managed to make important discoveries and to work at an international standard. The stagnation carried on into the first half of the 1980s, but some improvements were made after M. S. Gorbachev came to power in the Soviet Union and launched perestroika. At CSAS these changes were symbolized by replacements at top levels, as the chemist Josef Říman took over. At the end of the 1980s a number of CSAS staff took part in criticism of existing conditions and subsequently in extensive protests at police operations against demonstrators on 17th November 1989 in Prague. Civic Forum branches were set up at individual establishments and particularly the younger scientists and scholars demanded personal changes and fundamental reforms in the entire CSAS structure. Josef Říman resigned and was replaced by the highly esteemed chemist Otto Wichterle. Intensive discussions followed on changes in the form of CSAS. Parliament then approved the Czech Academy of Sciences (CAS) bill in 1992. At the CAS inaugurating congress in early 1993, Rudolf Zahradník was elected a President. He primarily had to deal with the dramatic lack of funds. This situation did not improve at least in the short term until the beginning of the 21st century., and Martin Franc.
Ve Dvořákově síni pražského Rudolfina se 16. června 2015 konal koncert Komorního orchestru Akademie Praha (KOA). Členové orchestru, z nichž někteří jsou či byli pracovníky Akademie věd ČR, jej věnovali 125. výročí vzniku Akademie věd, na jejíž půdě se toto těleso před čtvrt stoletím zrodilo a s jejíž podporou soustavně rozvíjí zájmovou uměleckou činnost. Na programu večera byla dvě vrcholná díla světové hudební tvorby: Beethovenův Klavírní koncert č. 5, Es dur „Císařský“, op. 73, a Dvořákova Symfonie č. 8, G dur „Anglická“, op. 88, k jejichž provedení byl při této slavnostní příležitosti orchestr rozšířen do rozměrů symfonických. and Jan Hrdlička.
Dne 18. února 2015 převzal v sídle Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze pamětní medaili Jana Patočky za zásluhy v humanitních vědách Adolf Filáček z Filosofického ústavu AV ČR, čestnou oborovou medaili Karla Engliše za zásluhy v sociálních a ekonomických vědách obdržel Václav Pavlíček z Ústavu státu a práva AV ČR a Právnické fakulty UK, čestnou oborovou medaili Františka Palackého za zásluhy v historických vědách Petr Sommer z Archeologického ústavu AV ČR, Praha, a Centra medievistických studií při Filosofickém ústavu AV ČR. Medaili Za zásluhy o Akademii věd ČR obdržela Drahoslava Vaníčková. O den později u příležitosti Kolokvia ÚMCH AV ČR 2015 obdržel čestnou oborovou medaili Jaroslava Heyrovského za zásluhy v chemických vědách prof. Karel Ulbrich z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR. and redakce Akademického bulletinu.
Čestnou medaili Vojtěcha Náprstka, kterou od roku 2003 uděluje předseda Akademie věd ČR jako ocenění za dlouholetou popularizaci vědeckých poznatků, převzali 28. ledna 2015 etnografka Jitka Staňková, bohemistka Markéta Pravdová a redaktor Marek Janáč. and Gabriela Adámková.