Před 50 lety, ve dnech 27.-28. května 1963, se v liblickém zámku konala konference o díle Franze Kafky. Šlo o význačnou událost, jež měla dosah nejen vědecký, nýbrž také kulturně-politický. Náběhy k pozitivnějšímu vnímání Kafkova díla zaznamenáváme již v druhé polovině 50. let, kdy vychází studie Ivana Dubského a Mojmíra Hrbka O Franzi Kafkovi (Nový život 1957, č. 4, s. 415-435). Rok nato se objevuje román Proces v překladu Pavla Eisnera a studie Pavla Reimana Společenská problematika v Kafkových románech (Nová mysl, č. 1, 1958, s. 52-63). and Roman Kanda.
Evropská komise zveřejnila v dubnu 2015 výsledky veřejné konzultace na téma „Věda 2.0 - Měnící se věda“ („Science 2.0: Science in Transition“), která zhodnotila dosavadní tvorbu evropského výzkumu a organizace vědy. Aktéři jednání, kteří se podílejí na evropském výzkumném rámci, mohli od července do září 2014 vyjádřit názory na změny, jež umožnily vznik digitálních technologií a globalizaci vědecké komunity. and Lucia Krajčovicová.
Ačkoli se výzkum krasu a jeskyní běžně považuje spíše jen za hobby početně omezené skupiny nadšenců-speleologů, mnozí lidé rádi navštěvují zpřístupněné jeskyně v Česku i v zahraničí a vyrážejí do krasových území v Chorvatsku, Slovinsku, Provence, Kentucky, jihovýchodní Asii i jinde. Krasová území pro nás, kteří je studujeme, jsou též krásná - své pojmenování však od krásy odvozené nemají. V původním významu termín „krš“ (v německé transkripci „karst“, italsky „carso“, česky „kras“) znamenal jižně od Alp kamenitou krajinu s nečetnými zdroji vody i vegetace, jejíž překonání pro středověké poutníky představovalo podobné utrpení jako zdolat písečnou poušť. Krasová území ale znamenají kromě turistické atraktivity i oblasti s ekonomickým významem a se zdroji unikátních nerostných surovin (například bauxity; hlavní zdroj hliníku) a především vody (až 25 % světové spotřeby vody pochází z krasových oblastí). Studium krasu a jeskyní tak napomáhá dešifrovat jejich vývoj a přispívá k ochraně i udržitelnému využívání. and Pavel Bosák, Petr Pruner.
CZELO ve spolupráci se Stálým zastoupením ČR při EU a Ministerstvem zemědělství ČR uspořádalo 10. června 2014 v Bruselu konferenci věnovanou výzkumu v zemědělství. Třetí ročník se zaměřil na výzkum v oblasti vodních zdrojů a technologií pro jejich efektivní využívání. Zúčastnilo se na 60 posluchačů z řad odborné bruselské veřejnosti, regionálních zastoupení v Bruselu a evropských institucí. and Kateřina Slavíková.
Výzkumnými infrastrukturami ve střední Evropě v kontextu přípravy programovacího období 2014-2020 a Evropských strukturálních a investičních fondů (European structural and investment funds - ESIF) se 28. listopadu 2013 zabýval kulatý stůl v sídle Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze. Záměrem bylo iniciovat diskusi o konkrétních otázkách a problémech souvisejících s mezinárodní dimenzí výzkumných infrastruktur a navrhnout opatření, jež by usnadnila využití potenciálu ESIF pro jejich podporu. and Jan Hrušák ... [et al.].