Tématem studie je dosud neprobádaná oblast vnějších dějin vzniku sociologie vědeckého poznání. Jejím záměrem je analýza vnějších faktorů, které se podílely na vzniku této disciplíny, a to za účelem nalezení odpovědi na otázku, proč vznikla právě v sedmdesátých letech minulého století na Oddělení pro studium vědy při Edinburské univerzitě a právě v podobě tzv. silného programu sociologie vědění. Skrze postavu zakladatele edinburského Oddělení pro studium vědy C. H. Waddingtona se studie zaměřuje konkrétně na dvě epizody, a to na vznik politicky angažovaného hnutí britských levicových vědců ve třicátých letech prosazujících myšlenku sociální funkce vědy a na politizaci tzv. problému dvou kultur v poválečné Velké Británii, která vedla ke změně britské vědní politiky a k reformám britského systému vzdělání. Závěrečná část studie pak věnuje pozornost individuálním zájmům těch členů edinburského Oddělení pro studium vědy, kteří stáli za bezprostředním vznikem silného programu., The study deals with the so far unexplored external history of the origin of the sociology of scientific knowledge. Its aim is to analyse the external factors which contributed to the emergence of this discipline, for the purpose of explaining why it emerged right in the 1970s at the Science Studies Unit at the University of Edinburgh and in the very form of the so-called strong programme in the sociology of knowledge. Through the Unit's founder C. H. Waddington the study focuses on two episodes: the emergence of the politically engaged movement of British left-wing scientists in the 1930s pushing forward the concept of a social function of science, and the politicisation of the so-called two cultures issue in the post-war Great Britain that lead to changes in British scientific policy and educational system. In its concluding part the study then turns attention to the individual interests of those members of the Unit who were directly behind the development of the strong programme., and Libor Benda.
Vztahy mezi Českou republikou a Belgickým královstvím mají hluboké historické kořeny. Oficiálně se datují do období meziválečného Československa a dále se upevňují i po vzniku samostatné ČR v roce 1993, což dosvědčuje úspěšný rozvoj na celostátní i regionální úrovni. V této souvislosti je třeba vzít v úvahu specifika země, v níž existují tři oficiální jazyky a federace tří společenství rozdělených podle jazykového principu (Vlámské společenství, Valonsko-bruselská federace a Německojazyčné společenství) a tří regionů rozčleněných podle principu územního (Vlámský region, Valonský region a Region Brusel-hlavní město). Včetně orgánů federálních působí v Belgii šest vlád a šest parlamentů. and Miluše Hůlová, Václav Motyka.
Exotická země Dálného východu opředená bájnou minulosti je každému Evropanovi navzdory geografické vzdálenosti bližší, než se může na první pohled jevit. Snad z důvodu společných jazykových kořenů, záliby v tamních filozofických směrech a bohaté duchovní i materiální kultuře či kvůli osobnostem, jakými byli Gándhí, Thákur a Matka Tereza, jejichž myšlenky ovlivnily ideové, politické i společenské dění nejen na indickém poloostrově. and Andrzej Magala, Jan Šubrt, Jaroslava Plomerová.