Čeleď brukvovitých patří k největším rostlinným čeledím; zahrnuje 49 tribů, 321 rodů a 3 660 druhů. Zájem vědců o tuto rostlinnou skupinu vzrostl především díky ustanovení huseníčku rolního (Arabidopsis thaliana) modelovým druhem a sekvenování jeho genomu. To v r. 2000 odstartovalo mimo jiné bouřlivý rozvoj srovnávací fylogenomiky a cytogenomiky, včetně úspěšného zavedení metody malování chromozomů (chromosome painting) huseníčku a její aplikace na další zástupce brukvovitých (srovnávací malování chromozomů; comparative chromosome painting, CCP). Metoda CCP umožňuje studium chromozomové kolinearity, rozpoznání chromozomových přestaveb, porovnání struktury chromosomů nebo jejich částí mezi jednotlivými druhy a rekonstrukci struktury celých karyotypů. Brukvovité jsou jedinou rostlinnou čeledí, u níž je v tomto rozsahu metoda CCP použitelná. Srovnávací cytogenetické mapy brukvovitých tak představují zcela unikátní typ dat o evoluci rostlinných karyotypů a genomů., Whole-genome sequencing of the model plant Arabidopsis thaliana has stimulated a rapid development of comparative phylogenomics and cytogenomics, including the invention of chromosome painting in A. thaliana and comparative chromosome painting (CCP) in other species of the Brassicaceae (Cruciferae) family. This is the only plant family in which large-scale CCP is feasible. CCP provides unique insights into the karyotype and genome evolution in plants by comparing chromosome collinearity, identification of chromosome rearrangements, construction of comparative cytogenetic maps, and reconstruction of ancestral karyotype structures., and Terezie Mandáková.
Botanická a mykologická nomenklatura je plná názvů převzatých z antické mytologie. Krása rostlin a hub přinesla do názvosloví mladé bohy a bohyně, motivem pro využití jmen byly také léčivé účinky nebo jedovatost, vzezření či místo výskytu rostlin a hub., Botanical and mycological nomenclature is full of names borrowed from ancient mythology. The beauty of plants and fungi brought young gods and goddesses into nomenclature. Another motive for using the names were the healing properties or toxicity, the appearance and the habitat of plants and fungi., and Tomáš Pavlík.
Apostasioideae jsou nejmenší, vývojově nejpůvodnější a současně nejméně prozkoumanou podčeledí vstavačovitých (Orchidaceae). Vyskytují se ve dvou rodech a 17 druzích v podrostu tropických lesů v jihovýchodní Asii. Od ostatních orchidejí se liší mj. specifickou květní morfologii a pylovými zrny nespojenými v brylky. Studium jaderného genomu ukázalo, že Apostasioideae mají jedny z nejmenších genomů mezi orchidejemi a jejich DNA je velice bohatá na adenin a thymin. Skupina je mimo svoji domovinu prakticky nepěstovatelná a chybí proto i ve velkých specializovaných sbírkách., Apostasioideae is the smallest, least specialized orchid subfamily, which is still largely unexplored. It encompasses 17 terrestrial species in two genera native to tropical rain forests of SE Asia. They differ from other orchids in their unique floral morphology and pollen shed in monads. Our flow cytometric analyses showed that apostasioids possess very small genomes with a considerable proportion of adenine and thymine. The lack of information stems at least partly from their extremely difficult cultivation outside native areas., and Jana Jersáková, Jan Ponert, Pavel Trávníček, Jan Suda.
Two families of carnivorous plants have been described by Czech botanists: Byblidaceae Domin 1922 and Drosophyllaceae Chrtek, Slavíková and Studnička 1989. A history of the descriptions and some basic and interesting information about these families are presented. and Adam Veleba.
Článek přináší poznatky o vznikajících mezidruhových vztazích v ekosystémech po zavlečení nového invazního druhu rostliny – netýkavky žláznaté (Impatiens glandulifera) – a uvádí některé entomologické aspekty jejího masového výskytu v novém prostředí., The impact of aphids on the invasive plant Impatiens glandulifera in the Czech Republic is shown and some entomological aspects of I. glandulifera distribution in local ecosystems are discussed., and Petr Starý, Jan Havelka.
Both molecular and palaeoecological methods enable us to study past changes in plant distribution. The results of recent phylogeographical studies have demonstrated that Central Europe was not only at a crossroads of postglacial migration routes, but also an area where many species might have survived during glacial periods. and Tomáš Fér, Karol Marhold.