The article traces the role and image of the wood and the tree in the culture of Ancient China as emerging from the transmitted literature of the Warring States period. Although this topic has already been touched upon in some previous studies, such as Mark Elvin's The Retreat of the Elephants, no comprehensive description based on at least nearly exhaustive systematization of respective data available to us in primary sources has been presented yet, especially for trees. In this paper, virtually all recorded modes of approaching the phenomena by the learned men of the Warring States are summarized and supplied with extensive reference to ancient texts. Apart from other issues, it clearly demonstrates that the skeptical stance to ancient Chinese love for nature and to the ecological ethos of traditional Chinese culture is highly justified., Lukáš Zádrapa., and Obsahuje bibliografii
Jedním z hlavních rysů období politické roztříštěnosti, do níž Čínu uvrhl pád dynastie Han roku 220 n. l., byla vzrůstající tendence nomádských etnik zasahovat do záležitostí nástupnických dynastií, jež vyvrcholila ve 4. a 5. století založšením zhruba dvou desítek nehanských státních útvarů na bývalém území říše. Spletité a často nepřehledné dějiny tohoto období jsou v mnoha ohledech svědectvím konfrontace dvou zcela odlišných civilizačních okruhů, odrážejí však i jejich vzájemné ovlivňování. Proměnlivá zahraničněpolitická situace, nezvyklá pro obě strany, kladla velké národy na schopnost přizpůsobit se nových poměrům. A tato potřeba se nevyhnula ani tradičním institucionálním pilířům čínského státu. Příkladem může být systém titulární šlechty a udělování šlechtických titulů kmenovým vládcům nehanských etnických skupin dlouhodobě usazených na území říše. Ačkoli se tato praxe na první pohled zdá být v souladu se zavedeným systémem, charakter i okolnosti udělení těchto titulů se v mnohém liší od šlechtických hodností udělovaných zasloužilým poddaným říše a jsou výrazem specifických potřeb dvora uzavřít strategické spojenectví či získat symbolický kapitál stvrzující jeho legitimitu. Tento článek si klade za cíl objasnit na příkladu dynastie Jin (226-420) praktické a vysoce symbolické využití systému udělování šlechtických hodností jakožto užitečného nástroje diplomacie a zahraniční politiky, který odráží proměny postojů a strategií dvora vůči nomádům ohrožujícím jeho zájmy., The collapse of the central authority after the fall of the Han Dynasty inevitably led to profound transformation of many imperial institutions. The unstable political situation demanded a flexible handing of the traditional systems as well as an ability to redefine crucial institutional concepts relating to imperial authority in order to find new or additional sources of political legitimacy. One of these newly defined institutions was the system of titled nobility. With the growing importance of non-Han ethnic groups, whose military capabilities might make them both valuable allies as well as potentially formidable foes, the court tried hard to win their support through the bestowal of high noble dignities on their leaders. To a certain degree, these bestowals followed well-established Han practice, yet the whole system was much more institutionalized as a means of integrating potentially hostile forces into the realm ruled over by the imperial authority. The article focuses on the Jin Dynasty (266-420 A.D.) and documents the utility and flexibility of the practice, stressing the symbolic meaning of the bestowals as a useful means of diplomacy and legitimitazion, thus mirroring the immediate strategic needs of the court in its power struggle with rival nomadic regimes., Jakub Hrubý., and Obsahuje bibliografii
Stále větší množství nově nalezených rukopisů z doby Válčicích států (Zhànguó, 453-221 př. n. l.) významným způsobem ovlivňuje naše poznání společenského, politického i intelektuálního života této doby. Tyto bezprecedentní prameny otevírají v kapitole nejstarších čínských dějin množství nových otázek, zároveň ale vrhají nové světlo na některé v minulosti hojně diskutované problémy. Článek představuje nově nalezený rukopis dějepisné povahy Xìnián, který neocenitelným způsobem poupravuje naše chápání některých významných událostí z doby vlády dynastie Zhöu (asi 1046-256 př. n. l.), a předkládá překlad a analýzu prvních čtyř kapitol rukopisu, vztahujících se k významným událostem z doby Západní Zhöu (asi 1046-771 př. n. l.), This article introduces the recently discovered Warring States period Xìnián manuscrpit. Following a brief summary of the most recently discovered manuscripts from the Warring States period, and a short introduction to the collection of bamboo slips acquired by Tsinghua University, the article discusses the nature of this unprecedented text, and provides a Czech translation of its first four chapters, which are mainly concerčned with events from the Western Zhöu period. The significance of the contents of these chapters for the study of early Chinese history is further exemplified in a detailed discussion following the translation, highlighting in particular the records on the migration of the progenitors of the Qín ruling house from east to west, the move of the Wèi capital from Kängqiü to Wèi-on-Qí, the regency of Gòngbó Hé and, most importantly, the process of relocating the Zhöu capital to the east. The identification of Qifäng, prince of Wèi, as the marquis Wén of Wèi is also discussed at some length., Ondřej Škrabal., and Obsahuje bibliografii
Mawlid al-nabi (the Prophet Muhammad's birthday) is commonly celebrated event in the contemporary Muslim world. This non-canonical holiday has undergone an evolution from modest family observations - documented, for the first time, in the context of the 10th century - to large public festivals known from the late medieval period. This paper argues that the turning point in the history of the holiday were celebrations of mawlid al-nabi in Arbil during the reign of Muzaffar al-Din Gökburi at the beginning of the 13th century. The argument is supported by analysis of two legal opinions on the origin of the holiday from the 13th (Abu Shama) and the 15th century (Jalal al-Din al-Suyuti)., Miroslav Melčák., and Obsahuje bibliografii
The current text resumes the topic of fertility rituals in Japan. This part of the entire article deals primarily with two protective village deities, the Dösojin, residing at entrance points to the village and thus overseeing all activity and movement to and from the village itself. The Dösojin thus have the capacity to control and influence everyday life of the villagers in the supernatural field, including new year festivities connected with fertility rituals. The current text not only introduces the shape of the two-day festival but also contributes to a deeper understanding of the issue in question by providing a complex insight into the symbolism and contextual meaning of the performance of the ritual itself., Zuzana Kubovčáková., and Obsahuje bibliografii
The article researches recent violent events in Xinjiang Uyghur Autonomous Region in north-western People's Republic of China. After briefly positioning the Xinjiang problem within modern Chinese geopolitical statecraft and summarizing the sixty years of Communist Party's administration of the region, the article examines and challenges the Chinese authorities' argument that all violence in prosperous and stable Xinjiang is perpetrated by Uyghur separatists, extremists and terrorists linked to international networks. The article also argues that it is equally hardly possible to view the Xinjiang violence exclusively as Uyghur national liberation struggle, and instead claims that the current situation is a complex phenomenon stemming from the failure of state's policies and strategies vis-à-vis Xinjiang. Due to the region's rising importance for China, the unsolved Xinjiang problem thus poses a pressing dilemma for the new Xi Jinping administration. Primary sources of the research are official Chinese documents, foreign media reports and Uyghur exile sources., Ondřej Klimeš., and Obsahuje bibliografii
Čínské periferie, často obývané množstvím různorodých nečínských etnik, byly hranicí mezi dvěma odlišnými světy. Čína se povašovala za nositelku civilizace, obyvatele příhraničních regionů vnímala jako součást neprostupné barbarské temnoty. Pohraničí bylo pro Čínu nesmírně důležitou, zároveň však problematickou oblastí. Císařský dvůr vyvíjel na periferie neustálý tlak, jímž se je snažil sevřít do svých kulturních a ideologických vzorců. Vlivní obyvatelé okrajových oblastí byli tímto mocenským centrem zjevně přitahování, sounáležitost s "civilizací" pro ně totiž otevírala mnoho nových ekonomických i politických možností, zároveň však nechtěli opustit své tradice a způsob života. Čína tak musela vyvinout zvláštní a pružný způsob vlády, aby tyto citlivé oblasti nepřímo ovládla a zároveň nemusela na jejich kontrolu vynakládat zbytečně mnoho ekonomických a vojenských prostředků., The present paper outlines the origins, changes and the development of systems of indirect rule in Southwest China. The final stage in the development of this political mechanism was the so-called "native chieftain system" (ch. tusi zhidu), through which the central court managed the peripheral regions of its empire during the Yuan, Ming and Qing dynasties. The paper focuses on the development of these systems of indirect rule from the Zhou dynasty (11th century BC) to the beginning of the 20th century. The native chieftain system was a turning point in the history of the approach to indirect rule, which was implemented by the Mongolians in the 13th century. They took advantage of the Chinese experience with the "haltered and bridled prefectures system" (Ch. jimi zhidu) adding their own features. During the Ming and Qing dynasties many native chieftains (ch. tusi) were agents of the court, through whom the process of sinicization, and therefore colonization, was practiced. These processes were de facto copleted in the first half of the 18th century, during the role of the emperor Yongzheng. The paper further concludes that many of the features of modern national policy of the PRC were inherited from the political and geographical structure of the native chieftain system. Within the paper, relevant terminology has been translated into Czech in order to support future research initiatives., Jan Karlach., and Obsahuje bibliografii
The Chinese writing system is distinguished by a three-level graphic structure. The lowest unit is a stroke, the highest a whole character. The structure unit between these two levels might possess a relatively complicated arrangement which could be analyzed from different points of view. With regard to this possibility, different terms could be used to express the specific approaches. However, the Chinese grammatologists are not quite of one mind in the usage of these terms. The aim of this article is to point out the diversity of possible approaches that could be used while analyzing the complex arrangement of the graphic level between stroke and character. The concepts of Su Peicheng, Wang Ning, Pan Jun and Yang Runlu will be presented. Their attitudes provide a representative sample of the standpoint of modern grammatology., Tereza Slaměníková., and Obsahuje bibliografii