Od poloviny 70. let 20. stol. se již počtvrté obracíme prostřednictvím časopisu Živa na seriózní pozorovatele přírody s žádostí o pomoc při mapování hnízdního rozšíření ptáků v ČR. Výsledkem předcházejících tří mapování byly publikované Atlasy hnízdního rozšíření ptáků v ČR v letech 1973-77, 1985-89 a 2001-03. Současné mapování avifauny probíhá v ČR v letech 2014-17 a výsledkem bude nový atlas, který přinese další konfrontaci s daty získanými stejně exaktním způsobem jako v předcházejících třech obdobích. V prvním roce mapování se zapojilo 271 spolupracovníků, kteří obsadili 61 % mapovacích kvadrátů na území ČR. K prvním zajímavým výsledkům patří zaznamenání 8 případů průkazného zahnízdění nepůvodního invazního druhu - husice nilské (Alopochen aegyptiaca)., The current breeding mapping in 2014-17 is the fourth mapping organized in the Czech Republic since the 1970s. Results of previous mapping attempts are summarized in three Atlases of breeding birds. This article is a call for the cooperation of Živa readers. It also presents pilot results from the first year (2014) of field work, based on records from 271 contributors who covered 61 % of the whole territory of the Czech Republic. One of the interesting results is the map of breeding distribution of the invasive Egyptian Goose (Alopochen aegyptiaca), with 8 confirmed breedings., and Karel Šťastný, Vladimír Bejček.
V práci je nastíněn jiný pohled na potravní specializaci půdních roztočů (která se projevuje jako značná) - pohled mikroanatomický, prováděný histologickou metodou, a to včetně fluorescenční a konfokální mikroskopie. Jako parametry se využívají: obsah trávicí soustavy, její aktivita dle sekrece enzymů, přítomnost hemocytů i extraintestinálních vnitřních bakteriálních těles, kultivace mikroorganismů z homogenátu a působení získaných bakteriálních enzymů na potravu, jmenovitě na vláknité půdní houby., This study examines the feeding habits of soil saprophagous mites from the point of view of microanatomy, using not only the histological method but also fluorescence staining and confocal microscopy. The research looks at a combination of the following factors: the alimentary tract, including its contents and secretion enzyme activity; the presence of hemocytes as well as internal extraintestinal bacterial bodies, all supplemented by purification of bacteria from the mite homogenate; and the impact of extracted bacterial enzymes on soil fungi., and Jaroslav Smrž.
Článek shrnuje současné znalosti o taxonomickém postavení, rozšíření a ekologii žížaly Allolobophora hrabei a o jejím vlivu na stepní ekosystémy. A. hrabei dnes chybí na většině lokalit, kde se historicky vyskytovala a je nutno ji považovat za ohrožený druh. Na místech s dostatečně velkou populací může významně ovlivňovat půdní vlastnosti i společenstva ostatních půdních organismů., This contribution summarizes current knowledge about the taxonomic position, distribution and ecology of the earthworm Allolobophora hrabei and its role in fragile fragments of central European steppe ecosystems. Nowadays, A. hrabei should be classified endangered as it is absent at most of its historical sites. Nevertheless, it may significantly affect both soil parameters and other soil organisms at the sites inhabited by larger populations., and Václav Pižl.
Dírkonošci (Foraminifera), mořští prvoci s vápenatou schránkou, obývají naši planetu více než půl miliardy let. Zkoumáním způsobu života těch současných se mnohé dozvíme o jejich pravěkých předcích i o dávných mořích, ve kterých žili., Foraminifera - a rich group of mainly marine microorganisms - are widely used for paleoecological reconstructions. Their occurrence provides important data about past ecological conditions of the sites. We reconstructed former conditions in Židlochovice research site (southern Moravia) by comparing fossil communities with the recent ones present on the island of Rab (Adriatic Sea)., and Anna Poštulková.
Předkládaný článek přináší stručný průřez problematiky studia taxonomie štírů rodu Euscorpius. Evropským štírům byla věnována pozornost již od poloviny 18. století. Po bezmála 250 letech zkoumání se tento rod stále nedočkal vyřešení otázky své komplikované taxonomie. Zdá se ovšem, že současné studie kombinující morfologické, genetické a cytogenetické znaky mohou být klíčem pro odhalení skutečné druhové diverzity., This article briefly summarizes the last two and a half centuries of taxonomic research into the European genus of scorpions commonly known as small wood scorpions (Euscorpius). Despite the fact that taxonomists have been focusing on this genus since the mid-18th century, their taxonomy is not yet sufficiently resolved. However, present studies seem to be on the right track, and looking into a combination of morphological, genetic and cytogenetic features may hold the key to revealing the true diversity of the species., and Jana Plíšková.
Pokles kyselé atmosférické depozice od 90. let minulého století a rovněž postupné oteplování klimatu bylo prokazatelně doloženo i pro horské ekosystémy v nejvyšších slovenských pohořích. Výzkumy epigeické aktivity mnohonožek (Diplopoda) v letech 1992-1993, 1997-1998, 2007-2008 a pokračující sledování v současnosti svědčí o rozmanitosti společenstev těchto půdních bezobratlých včetně přítomnosti řady karpatských endemitů v závislosti na odlišném geologickém podloží (žula a vápenec) a typu vegetace. Pozorovaný ústup chladnomilných endemitů i nárůst podílu eurytopních adaptabilních druhů lze dávat do souvislosti s probíhajícími změnami v chemismu půd i změnami klimatu., The decline of acid deposition since the 1990s, together with subsequent climate warming, was confirmed also for mountain ecosystems in the highest Slovak mountains. The study of epigeic activity of millipedes (Diplopoda) in the periods 1992-93, 1997-98 and 2007-08, and continuing recent research refer to the high diversity of their communities including the presence of Carpathian endemic species on different geological bedrocks (granite and limestone) as well as different vegetation covers. The observed decline of cold tolerant endemics and the increasing portion of eurytopic species may be connected with changes in soil chemistry as well as with climate changes., and Karel Tajovský.
Czech White-Nose Syndrome Team together with international collaborators discovered mechanisms of tolerance that protect Palearctic bats from white-nose syndrome (WNS), the disease that caused mass die-off in North America. The discovery raises hope for a better future of bats in North American ecosystems. White-nose syndrome (WNS) is caused by a generalist pathogen Pseudogymnoascus destructans with the worst possible characteristics of an infectious fungal agent. The generalist nature of the WNS fungus means that it can infect any bat hibernating in a contaminated cave or mine and, moreover, it may remain viable and virulent, waiting for its hosts until the next hibernation period. Harmless to humans, the WNS fungus kills hibernating North American bats in winter. However, loss of voracious insectivorous bats from agricultural ecosystems may result in economic costs required for increased pest control. Without mass die-offs of bats harbouring the WNS agent in Europe, the response to disease is an enigma. To study the survival crossroads, the Czech WNS Team focused on the relationship between pathogen quantity and disease under natural conditions. High disease prevalence together with high fungal loads in absence of bat population declines in Eurasia indicates disease tolerance mechanisms, where hosts limit harm inflicted by the pathogen but do not hinder its growth. The tolerance mechanisms revealed by the Czech WNS Team is a function of bat adaptation to the presence of the pathogen. and Natália Martínková.