Predkladaná výskumná štúdia sa venuje problematike chronického odkladania plánovaných povinností u vysokoškolských študentov vo vzťahu k exekutívnym funkciám. Výskumu sa zúčastnilo 275 študentov druhého až štvrtého ročníka. Na zber dát bola využitá Tuckmanovej škála prokrastinácie a na hodnotenie exekutívnych funkcií sebaposudzovací dotazník BRIEF-A. Výsledky výskumu potvrdili zníženú úroveň v ôsmych z deviatich subškál hodnotiacich jednotlivé exekutívne funkcie u prokrastinujúcixh študentov. Na druhej strane sa nepotvrdili rozdiely v miere prokrastinácie z hľadiska rodu, veku ani vnímanej náročnosti štúdia. and The present research study is concerned about chronic postponement of planned duties in university students in relation to executive functions. Research participants (n= 275) were 2nd to 4th year colleges students. The participants responded to items of Tuckman Procrastination Scale and Behavioral Rating Inventory of Executive Functions questionnaire BRIEF-A). Research results confirmed reduced levels in eight of the nine subscales evaluating various executive functions of students with high degree of procrastination. On the other hand, there have not been confirmed the relationship between academic procrastination and gender, age and also difficulty of study.
Bilingualism has been associated with changes in our language-related and domain-general cognition. However, it remains controversial whether bilingualism-related cognitive effects are robust and stable. Also, it is still unclear which aspects of bilingual experiences affect the plasticity of cognitive processes. This article offers a selective overview of the literature on bilingualism and cognition. We discuss results from studies which investigated the sources of cognitive plasticity in bilinguals, using prominent bilingual factors. We argue that, at least in part, the field deals with the controversies by viewing bilingualism through the perspective of usage-based (or experience-based) approaches, although such a link is not always made explicitly. Viewing bilingual variables as indicators of language use and engagement with both languages might offer promising ways forward while allowing for comparisons of existing studies on bilingualism with more recent ones, which build on the usage-based perspective more explicitly. and Bilingvismus je spojován se změnami v kognitivních procesech, a to jak v procesech zodpovědných za jazykové zpracování, tak v doménově obecné kognici. Zůstává však předmětem diskuse, jak silné a stabilní účinky bilingvismu na kognici jsou. Rovněž zůstává nejasné, jaké aspekty bilingvismu jsou primárním zdrojem plasticity kognitivních procesů. Tento článek nabízí výběrový přehled literatury o bilingvismu a kognici a rozebírá existující studie zkoumající zdroje kognitivní plasticity u bilingvních mluvčích z pohledu usage-based přístupů. Zaměřujeme se na roli prominentních bilingvních faktorů, jakými jsou úroveň znalosti jazyka, věk osvojování jazyka, míra střídání kódů, ale také proporcionalita používání jazyků. Tvrdíme, že literatura o vlivu dvojjazyčnosti na kognici se z části vypořádává s kontroverzemi tím, že nahlíží na bilingvismus perspektivou usage-based přístupů, i když spojení s tímto vědeckým rámcem není vždy výslovně zmiňováno. Zasazení bilingvních faktorů do kontextu usage-based přístupů může nabídnout slibné cesty vpřed a zároveň umožnit srovnání stávajících studií o bilingvismu s novějšími studiemi, které jsou ukotveny v usage-based perspektivě explicitněji.