Sbírka básní z konce 19. století inspirovaných zákoutími Hradčan a osiřelého Pražského hradu., Ve sbírce Hradčanské písničky básník vyjadřuje smutek nad Hradem bez krále (Sirý trůn, s. 18-19, Lví sluj, s. 33-35, Žluté kvítí, s. 36-37, Rajská zahrada, s. 49-50), nad Královskou hrobkou (s. 12-13), Královským letohrádkem (Belveder, s. 46-47), Zlatou uličkou (s. 75-76) a Zpívající fontánou (Plačící fontána, s. 82-83) a přidává několik výpravných balad (Bezhlavý jezdec, s. 65-69; o ulici Úvoz), (Milost Jeho Milosti, s. 60-62; o r. 1621). Sbírka Písničky kovářova syna obsahuje přírodní lyriku z Moravského krasu, básníkovo smuteční rozloučení se Svatoplukam Čechem (s. 121-123) a báseň o soše na nádvoří v Klementinu (Píseň o klementinském studentu, s. 234-239)., and Beletrie o Praze.
Dvojjazyčná česko-německá zpráva o výstabě, zařízení a chodu šesti okresních chcorboinců na dnešním území Prahy a Středočeského kraje, podporovaných Zemským výborem království Českého r. 1897., Chorobince, podle statutu na s.38, byly koncem 19. stol. jistým přechodem mezi dnešním domovem důchodců a léčebnou dlouhodobě nemocných a byly zřizovány pro chudé občany. Zpráva popisuje okresní chorobimce v Českém Brodě (s. 4-7), v Německém Brodě (dnešní Havlíčkův Brod; s. 9), v Říčanech u Prahy (s. 9-14), ve Sleném (s. 14-20), na Smíchově u Prahy (čp. 720, nyní budova základní školy v Praze 5; s. 20-28), v Novém Straěecí (s. 28-30). Kniha je doplněna statistickou tabulkou k r. 1897 (s. 36), stanovami chorobinců (s. 38-40) a fotografiemi jmenovaných chorobinců v příloze., Pražské zdravotnictví., Veřejné zdravotnictví a lékařství v Praze., and Pražské nemocnice.
Dějiny, architektura a výzdoba kostela Panny Marie a Karla Velikého na Karlově., Brožura z roku 1903 přibližuje zevrubně kostel založený Karlem IV., legendu, která se ke stavbě váže, historii jeho svěcení. A především architekturu (několik kreseb a plánků) a vnitřní výzdobu. Menší část je věnována bývalému klášteru augustiniánů-kanovníků - tehdejšímu městskému chorobinci., Praha 2., Nové Město., and Vinohrady.
Pojednání o architektonických prvcích dvou pražských barokních staveb dokumentované 15 snímky a řezy., Vznik a osudy letohrádku do r. 1793 doložené citacemi z archivních dokumentů. Srovnání architektonických detailů exteriéru (portály a okenní římsy) letohrádku a během asanace zbořené budovy prelatury kostela sv. Mikuláše na Starém Městě., Praha 2, Nové Město, and Vinohrady
Stručný životopis 29. pražského arcibiskupa Lva Skrbenského z Hříště (1863-1938) vydaný u příležitosti jeho jmenování arcibiskupem (r. 1899)., Pamětní spis ku jmenování arcibiskupem podává též stručnou genalogii rodu Skrbenských z Hříště (ves Hříště se nalézá u Přibyslavi) a uvádí významnější představitele rodu. Brožura dále zmiňuje Skrbenského církevní kariéru až do jmenování arcibiskupem. Skrbenského fotografie., Náboženství., Dějiny náboženství., Oborové slovníky, encyklopedie, bibliografie., Osobnosti., and Dějiny.
Osudy hrobky českých králů, její úprava podle návrhu arch. Kamila Roškota a výsledky jejího ohledání a průzkumu kosterních pozůstatků při otevření v r. 1928. and Napsali Kamil Hilbert, Antonín Podlaha, Jindřich Matiegka
Správa a provoz pražských veřejných špitálů (chorobnic či chorobinců) na konci 19. století se zvláštním zřetelem k fungování chorobince na Karlově v bývalém klášteře augustiniánů včetně finančních nákladů na chod ústavu., Pražské zdravotnictví., and Veřejné zdravotnictví a lékařství v Praze.
Abecední seznam ulic a náměstí Velké Prahy (ve stavu k 1. 1. 1922) s uvedením odkud - tedy, od které ulice, potažmo náměstí - kam dotyčná ulice vede. U každé lokality uvedena římskou čísliscí čtvrť., U přejmenovaných lokalit uveden odkaz na nové pojmenování, např. "Ferdinandova tř. nyní Národní" (s. 13). Je zajímavé, že dnešní Vinohradská uvedena ještě pod názvem "Jungmannova", a nikoliv tř. gen. Foche., Oborové slovníky, encyklopedie, bibliografie., and Pražské adresáře a ukazatele.
Historie Pohřebního ústavu hl. města Prahy a výstavba nového krematoria ve Strašnicích., V úvodu se publikace zabývá historií Pohřebního ústavu hl. města Prahy až do stavu roku 1936, uvádí počet poboček a různé statistické údaje. V roce 1926 byla vyhlášena veřejná soutěž na stavbu nového krematoria ve Strašnicích a o dva roky později se začalo stavět pod vedením architekta Aloise Mezery. Provoz byl zahájen v lednu 1932, další rok se dokončil urnový háj. Další a větší část publikace je věnována již samotné stavbě krematoria, obsahuje množství fotografií a plánků, které se týkají i urnového háje a kolumbária. Detailně jsou popsány směrnice i poplatky za ukládání uren., Služby a zázemí Prahy., Pražské vodohospodářství, plynárenství a elektroenergetika., Hygiena města (odpad, kanalizace)., Obchod a zásobování Prahy., Veřejné stravování v Praze., Pražské hotely., Cestovní ruch v Praze., Požární ochrana v Praze., and Bydlení v Praze.
Přehled státních i církevních sociálních zařízení pro sirotky a pro nemanželské děti na území dnešní České republiky na počátku 20. století., Kniha se zabývá řešením otázky nalezenců a sirotků v celé rakouské monachrchii a království Českém obzvláště, především financováním nelezinců. Popisuje úsilí o budování těchto institucí v Praze v 14.-18. stol. (s. 1-7) a fungování pražského Zemského nalezince (čp. 455/II Ke Karlovu 2; s. 9-18)., Pražské zdravotnictví., Veřejné zdravotnictví a lékařství v Praze., and Pražské nemocnice.