I letos dostali dva vynikající čeští vědci mimořádnou příležitost rozvinout v příštích letech do ještě větší šíře své výzkumy a vědecký potenciál díky Akademické prémii - Praemium Academiae. Dne 17. června 2015 ji od předsedy Akademie věd ČR prof. Jiřího Drahoše převzali prof. Michal Hocek a Ing. Michal Pravenec. Jak udělení prestižního ocenění předpokládá, oba patří v mezinárodním měřítku ke špičce svého oboru a jejich bádání může přinést významný pokrok (nejen) v medicíně. Finanční částka spojená s Akademickou prémií jim má pomoci po dobu šesti let pokrývat náklady na výzkum, pořízení přístrojů, laboratorního materiálu a pomůcek i na mzdy pro ně a členy jejich týmů. and Jana Olivová.
Padesáté výročí úmrtí českého indologa, etnografa a religionisty Otakara Pertolda připadlo na 3. května 2015. Hlavní předmět jeho vědecké práce představovaly výzkum indických a šrílanských náboženství a jazyků a otázka teorie a historie náboženství. and Adéla Jůnová Macková.
Letos uplyne 140 let od narození a 50 let od smrti tohoto pedagoga, prvního děkana Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, prvního ředitele Pedagogického ústavu J. A. Komenského ČSAV a nositele mnoha vyznamenání. and Jan Hálek.
Názor, že lidé jsou chodící zoologické zahrady, by ještě před několika (ne víc než 10) lety většina vědců patrně považovala za poněkud přehnaný. Od té doby ale nastalo to, co lze nazvat změnou paradigmatu, a fakt, že na každou lidskou buňku v těle připadá až 10 buněk jiných organismů, začíná být součástí učebnic. Většina těchto buněk se nachází v našem tlustém střevě, které je považováno za nesmírně složitý ekosystém s existencí bilionů virů, bakterií, archeí a eukaryot (mezi ně patří prvoci, helminti a mikroskopické houby). Pro jejich označení se používá souhrnný pojem mikrobiom, jenž ale spíše zahrnuje pouze bakteriální složku, která je doposud nejvíce prostudovaná a zdá se velmi důležitá. (Pojem mikrobiom se používá i pro bakteriální komunity v ústní dutině, kůži, vagíně apod.) and Kateřina Jirků-Pomajbíková, Julius Lukeš.
Velmi jasný meteor ozářil dne 9. prosince 2014 krátce po čtvrt na šest večer místního času rozsáhlé území střední Evropy, nejvíce však východní polovinu České republiky, a upoutal pozornost velkého počtu obyvatel nejen z Česka, ale i z okolních států. Pro přesný popis, co se na obloze odehrálo, bylo nejdůležitější, že jev velmi dobře zachytily kamery na stanicích české části Evropské bolidové sítě, která pokrývá území střední Evropy a jejíž centrum se nachází v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. and Pavel Spurný.
Účelem každoroční mezinárodní konference o optice pro rentgenovou astronomii AXRO (International Workshop on Astronomical X-Ray Optics) jsou přednášky a následné diskuse o technologiích pro astronomická pozorování v rentgenovém oboru spektra. Sympozium, které se konalo 8.-11. prosince 2014 v pražské vile Lanna za účasti 40 odborníků z EU, USA, Ruska, Číny, Saúdské Arábie a Japonska, prokázalo důležitost propojování základního a aplikovaného výzkumu. AXRO 2014 uspořádaly Astronomický ústav AV ČR, České vysoké učení technické v Praze a Ministerstvo dopravy ČR. and Vojtěch Šimon.
Časopis, který vydává Ústav experimentální botaniky AV ČR, publikuje články zaměřené výhradně na studium fotosyntézy. Základní proces probíhající v rostlinách a některých dalších organismech zkoumá z pohledu biofyziky, molekulární biologie, biochemie, fyziologie, a ekologie. Častými tématy článků jsou struktura fotosyntetického aparátu, biochemické a biofyzikální mechanismy fotosyntetických reakcí, ultrastruktura chloroplastů, složení fotosyntetických pigmentů, měření rychlosti fotosyntézy a stanovení fotosyntetické produkce. Významné je i ovlivnění fotosyntetických procesů různými abiotickými a biotickými stresy včetně těch souvisejících s globální změnou klimatu (zvýšená koncentrace CO2, oteplování, sucho, UV záření, aj.). and Ivana Štětinová.
Výzkum, jehož cílem je ovládnout termojadernou fúzi jako nový zdroj energie, se skládá z mnoha tematických okruhů. Po dlouhá léta byla na prvním místě fyzika plazmatu; s blížící se realizací fúzních zařízení bylo ale třeba intenzivně pracovat i v dalších oblastech (diagnostika, řízení a sběr dat, materiály, magnety a elektrické zdroje atd.). Každé dva roky se proto koná mezinárodní „Symposium on Fusion Technology - SOFT“. Zatímco v roce 2014 se uskutečnilo ve španělském San Sebastianu, v příštím roce jej v České republice zorganizují Ústav fyziky plazmatu AV ČR a Centrum výzkumu Řež. and Milan Řípa.