24. svazek Divadelní biblioteky Jaroslava Pospíšila obsahuje Fričovu dramatickou báseň Břetislav Bezejmenný, jejíž děj se odehrává v roce 1130 za vlády Soběslava I.
ze sousední literatury vyňatou vzdělal Fr. C. Kampelík, Na tit. straně razítko "Čtenářsko-zábavní spolek Hálek v Dašicích." CZ-HkSVK, and Na tit. straně razítko "Josef Nechvíle." CZ-HkSVK
Pamětní spis o předání bývalého kláštera dominikánů na Malé Straně v Karmelitské ulici 6 (č. p. 387) četnickým kasárnám r. 1855. Dějiny kláštera i rakouského četnictva s rytinami. Na místě původně do r. 1124 stávala synagoga (s. 3), r. 1303 zde byl založen klášter dominikánek u sv. Anny, které r. 1313 přesídlily do původně templářského kláštera na Staré Město (klášter s kostelem sv. Vavřince a sv. Anny u Anenského nám.) a téhož roku tam přesídlily cisterciačky (s. 4) a změnily zasvěcení kostela na sv. Maří Magdalénu. Za husitských válek byl klášter vypleněn a až r. 1608 byl předán dominikánům, kteří původně sídlili u Karlovy ulice (na místě jejich kláštera vystavěno jezuitské Klementinum). Ti zde sídlili až do r. 1783, kdy byl klášter zrušen. Druhá kapitola (s. 15-22) pojednává o přestavbě kláštera pro účely četnických kasáren, kdy byly do kostela vestavěny pavlače. Třetí kapitola (s. 23-60) líčí dějiny, poslání a organizaci c. a k. rakouského četnictva, založeného r. 1849. Kniha je provázena rytinami kostela, kláštera, půdorysů pater kasáren, rytinovými reprodukcemi freskové výzdoby kasáren a podobiznami vybraných četnických velitelů. V budově sídlil ve 40.- 90. letech 20. století Státní ústřední archiv, od r. 2004 Muzeum české hudby.
Dějiny Spolku pro zaopatření a zaměstnání dospělých slepců v Čechách 1832-1857 a Klárova ústavu slepců jím zřízeného. Životopis Aloise Klara (1783-1833), jeho zakladatele. Pamětní spis k 25. výročí trvání Spolku pro zaopatření a zaměstnání dospělých slepců v Čechách (1832-1857) obsahuje chronologii činnosti spolku včetně založení a postavení budovy ústavu (čp.131 Malá Strana, Klárov 3) s popisem budovy i kaple sv. Rafaela (s. 40-46), návštěv mecenášů a církevních hodnostářů a životopis zakladatele spolku Aloise Klara, který je pohřben na Malostranském hřbitově (s. 52 i s rytinou náhrobku). Výkazy o hospodaření spolku a ústavu, přehled členů spolku (i zesnulých) od jeho založení do r. 1857. K ústavu patřila zahrada na Opyši vedle věže Daliborka (srov. rytina za s.14). Německé oslavné básně k uvítání urozených návštěv ústavu i k oslavě 25. výročí Spolku. Pět rytin a jedna barevná litografie v přílohách zobrazují sochu sv. Václava, poprsí hraběte Chotka, jakýsi biblický výjev (bez textu, snad z kaple sv. Rafaela), ústavní zahradu na Opyši nad Starými zámeckými schody, portrét Rosiny Klarové, rozené Schönové, manželky zakladatele ústavu. Barevná litografie ve frontispisu zachycuje vnitřek kaple sv. Rafaela a druhy práce slepců v ústavu.
Stavební dějiny a popis výzdoby kaple Panny Marie v arkýři Staroměstské radnici v Praze z roku 1857. Kaple, poničená nacisty v květnu 1945, byla původně při svém vzniku (4. 8. 1381) zasvěcena sv. Vavřinci, Vítu, Václavu, Vojtěchu a Zikmundovi. Knížka přepisuje latinské nápisy v kapli, a to texty o obnově kaple roku 1481 (s. 4), o změně jejího zasvěcení 14. 9. 1624 Panně Marii (s. 5), o donátorech roku 1679 (s. 6), o její obnově po pruské okupaci v květnu a červnu 1757 (s. 7). Výnosem Josefa II. ze dne 25. 1. 1787 byla kaple zrušena (s. 9). Poslední latinský nápis z kaple zde otištěný (na s. 11) popisuje znovuvysvěcení kaple 16. 8. 1857. Knížka je provázena poznámkami odkazujícími na archivní prameny.