Figurální scéna v krajině. Střed kompozice tvoří postavy Venuše s Amorem a Paris se zlatým jablkem v pravé ruce, za Paridem Merkur. V popředí zleva za závěsem bohyně Eris, v ruce drží srdce, dále postavy bohyně Juno a Minerva, sedí zády k divákovi, u jejích nohou štít s tváří Medúzy, v ruce kopí. Vpravo ležící socha - postava vodního božstva se džbánem, z něhož vytéká voda, patrně personifikace Cebrena., Radostová, 2017, I/1, s. 243-246., and Obraz byl dříve pokládán za kopii z 18. století podle Bartholomea Sprangera.
Olej na plátně (118 x 160 cm). Scéna v krajině, v popředí vpravo ležící socha říčního boha, vlevo štít s hlavou Medúzy. Vpravo nad sochou Paris, Venuše a Merkur, vlevo Minerva a Juno, za ní Eris s jablkem., Vacková 1989, 176-177, 213., and Obraz byl dříve pokládán za kopii z 18. století podle Bartholomea Sprangera.
Olej na plátně (172 x 114 cm): stojící Venuše (nahá, plášť omotaný okolo levé ruky) zobrazená zepředu, ve zdvižené pravici drží zlatou číši, z níž vytéká víno, levice spočívá na ústí velké zlaté konvice (oinochoe) zdobené bachickým procesím. Za ní stojí Bacchus (nahý, věnec ve vlasech, kůže přes pravé rameno), pravicí pozdvihuje Venušinu ruku s číší vína, levicí objímá Venuši a drží ji za ňadro. Napravo leopard, Bacchův emblém, za ním laňka, emblém Venuše, kterou objímá putto s hrozny vína v náručí, z nichž laňka ukusuje (paralela Venušina popíjení). Výjev se odehrává na louce, v pozadí nalevo les, vpravo výhled do kpocovité krajiny., Schnackenburg 1970#, Fučíková 1997#, I/88, and Schnackenburg obraz vyložil jako moralitu - láska a víno mohou způsobit víc škody než násilí a meč. Venuše je inspirována antickým sochařským typem Venuše Knidské, který malíř zrcadlově převrátil. Typ byl v 16. století známý z antického torza, jež je dnes v Mnichově (Bober, Rubinstein 1987 no. 14), nebo z Venuše ve Vatikánských muzejích (doložena poprvé 1536), od níž malíř převzal motiv draperie u levé ruky a nádobu stojící na zemi pod ní. Zatímco v originále si Venuše oděv odkládala před koupelí, kterou naznačovala konvice, na obraze dostaly oba atributy nový význam. Plášť se vínem rozjařené Venuši svezl s ramen a její ruka láskyplně spočívá na hrdle konvice s vínem. Bacchus byl inspirován Gianbolognovým Bacchem z fontány v Borgo San Jacopo ve Florencii, který vznikl kolem roku 1560. Z této sochy malíř převzal motiv pozdvižené ruky z číší, jež je v důsledku opojení nejistá, takže víno vytéká na zem. Spranger však číši dal do ruky Venušiny.
Renesanční portál., http://www.hustopece-city.cz/user_data/propagace/data/historie.pdf (13. 12. 2012), and Dům (postavený 1488-1492) později patřil městskému purkmistrovi Kryštofovi Wissingerovi z Vizovic (1556-1614) a jeho manželce. Vstupní portál s datem 1594 vykazuje vlivy italské renesanční architektury.
Vstupní průčelí budovy je pokryto sgrafity, nad okny v přízemí lunety se čtyřmi bustami tří mužů a jedné ženy v medalonech, dále znaky a monogram "I. B.B.Z.K.+L Z W". Kolem oken grotesky, bosovaný vstupní portál se znakem Jana Blahoslava Bilského z Křístova a letopočtem 1592., Poche 1977#, s. 574., Spurný 1983#, s. 110-111., and Portrétní galerie v lunetách je považována za portréty bývalých majitelů zámku (Spurný 1983, 110-111). Vzhledem k tomu, že zobrazené figury drží žezla a na hlavách mají antikizující přilbu nebo vavřínový věnec, nelze portréty považovat za rodovou galerii, ale za galerii portrétů ideálních vládců. Tyto portréty byly tvůrci sgrafit přebírány z grafických listů (Srov. např. Gemeiner loblicher Eydgnossenschaft Stetten, Landen, und Volckeren chronikwirdiger Thaaten Beschreybung, Zürich 1548).
Portál, na obou stranách ostění figura v podobě hermovky-karyatidy. Vpravo žena s rukama sepjatýma na břiše, vlevo vousatý muž s rukama sepjatýma na břiše.
Kresba perem (15,6 x 10,7 cm): v popředí Minerva ? (antická zbroj, ale bez aegis), v pravici kopí, dívá se na věnec z obilí ?, který drží vedle stojící Ceres ?, u pravého okraje obličej třetí ženské postavy., Fučíková 1997#, I/177., and Patrně list do památníku.