Edikulový portál s pravoúhlým ostěním. V pilastrech po stranách kandelábrová ornamentika přerušená štítky s monogramem kameníka (MB). V nadpraží dva gryfové a mezi nimi polopostava měšťana s nápisem "Skrzitek" a štítkem s krejčovskými nůžkami. V zalomeném kladí nad pilastry postavy ženy (nalevo) a muže (napravo), uprostřed pernštejnský znak a znak města lemují nápisovou desku nesenou andělem. V římse rozvilina. Portál byl do podloubí osazen druhotně., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 65, obr. s. 152., and Portál je součástí série vytvořené ve čtyřicátých letech místními kameníky jako ohlas portálů Stanislava Thurza, Jana z Pernštejna a portálů v Olomouci a Prostějově.
Dva gryfové s ocasy přecházeními v úponkovou rozvilinu drží znak Stanislava Thurza., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 305, obr. na s. 389., and Podobná kompozice jako Tovačov, portál na Förchgottově ulici.
Edikulový portál s kruhovým záklenkem s profilovaným ostěním. Edikulu tvoří štíhlé polosloupy s korintskými hlavicemi na soklech. Předsunuté části nad hlavicemi jsou vybrané. Na kladí je nápis, nad kladím je profilovaná zalomená řámsa. Stavba kostela z let 1534-1540 (stavitel H. Kopp za účasti políra W. Müllera z Ostrova a kameníka Jiřího (Jörg) z Bamberka), zachovalo se z ní pět portálů a pravoúhle zalamovaná trnož obíhající okolo celého kostela., Šamánková 1961#, s. 23, obr. 30; Poche 1977-1982, 1, s. 564., and Edikulový portál vykazuje stejné znaky jako další portály na kostele sv. Jáchyma a ve městě, jež bylo založeno roku 1516. Objevují se zde ve 20. letech a jejich tradice pokračuje až do 40. let 16. století. Vyznačují se goticky útými sloupky a kladím bez architrávu. Tyto portály byly patrně inspirovány saskou renesancí.
Edikulový portál s kruhovým záklenkem s profilovaným ostěním. Portál má pravoúhlý rám s vyžlabeným profilem, ve cviklech jsou medailony s hlavami v profilu. Edikulu tvoří štíhlé polosloupy odsazenými baňkami v dolní části, mají korintské hlavice a jsou na soklech. Sloupy nesou zalamovanou římsu, na níž je nástavec s dvoudílným okénkem Po stranách okénka jsou pilastry s vyžlabeným tělem a listovými hlavicemi, nesou zalamovanou římsu, nad níž je oblý štít zakončený na obou stranách volutami s rozetami uprostřed. Voluty jsou rovněž na vnější straně, ve volutách jsou nahoře akantové obličeje, dole groteskní hlavy se třemi obličeji., Šamánková 1961#, s. 23, obr. 30; Poche 1977-1982, 1, s. 564., and Edikulový portál vykazuje stejné znaky jako další portály na kostele sv. Jáchyma a ve městě, jež bylo založeno roku 1516. Objevují se zde ve 20. letech a jejich tradice pokračuje až do 40. let 16. století. Vyznačují se goticky útlými sloupky a kladím bez architrávu. Podle Šamánkové byly tyto portály inspirovány saskou renesancí.
V horní části desky reliéf s objednatelem klečícím před Janem Křtitelem v edikule, dole nápis antikvou., Chamonikola 1999# (Opava), č. 151., and První doklad pronikání renesance do moravského Slezska
Znaková deska s nápisem v raně humanistické kapitále, nahoře je znak objednavatele ve fantaskní edikule. Štít s erbem drží harpyje. and Chamonikola 1999# (Opava), č. 152.
Volně stojící třípatrová budova se středovým rizalitem, završeným štítem. Balustráda s gryfy, akroteriemi a dekorativními vázami. Fasádu člení dórské, ionské a korintské sloupy a niky. Pod štítem rizalitu čtyři plastiky a dva medailony s portréty slavných umělců, vědců a pedagogů s nápisy. Na fasádě hlavního průčelí v přízemí monumentální amfory, plastiky v prvním a druhém patře v bočních nikách (po jedné na každé straně).Volně stojící klasicistní třípatrová budova se středovým rizalitem, završeným štítem. Balustráda s gryfy, akroteriemi a dekorativními vázami. Fasádu člení dórské, ionské a korintské sloupy a niky. V nikách přízemí dvojice antikizujících váz, v patrech plastiky - alegorie věd, architektury a sochařství, obchodu a víry (náboženství). Pod štítem rizalitu čtyři plastiky a dva medailony s portréty slavných umělců, vědců a pedagogů s nápisy. and Benešová 1984, s. 163, obr. 110, pozn. 191. Bohumil Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska, Praha 1999, sv. 2, s. 235-236. http://home.tiscali.cz/alekan/justicka2/budova.htm (19.04. 2009).
Pilastr s bohatou zavěšenou dekorací, miska, konvice, studna s okovem, zbroj a zbraně. Patrně z portálu zámku., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 74, obr. s. 160., and Po formální stránce souvisí s portály v Olomouci a Prostějově.
Edikulové sanktuárium, jehož edikulu tvoří dvoupatrové korintské pilíře stojící na zalamované římse. Na římse rozvilina, do níž je ve středu vsazen kalich. pod zalomenou čřástí římsy jsou prázdné kolčí štíty. Edikulové pilastry jsou předsazené před portál s archovoltou. Nad korintskými pilastry zalamené kladí, na něž je archivolta s kruhovými terči s lupením po stranách, na vrcholu archivolty dva delfíni. V archovoltě znak Kropáčů z Nevědomí., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 83; ébr. s. 168., and Mezi edikulové pilíře a vlastní portál sanktuária jsou vloženy nižší široké pilíře zakončené římsou, zjevně v důsledku nepochopení grafické předlohy. Ostění portálu totiž pokračuje dolů místo toho, aby archivolta ostění dosedla na pilíře.
Fasáda domu je celokamenná, v přízemí dva oblouky arkád se zvlněným středovým pilířem. Tři okna v patře jsou orámována edikulami tvořenými kanelovanými pilastry stojícími na zalamované římse s konzolami pod pilastry. Pilastry nesou zalamované kladí vyplněné vlysem s groteskní dekorací (nad třetím oknem jsou groteskní sfingy), nad ním je zalamovaná římsa nesoucí archivoltu. Nad okny ornamentální vlys s jednorožci, nad vlysem zalamovaná římsa, nad níž jsou půlkruhové nástavce s Tritónem, gryfem a Néreovnou. Nad okny ornamentální vlys s jednorožci, nad vlysem zalamovaná římsa, nad níž jsou půlkruhové nástavce. V nástavci nad prvním oknem zleva je groteskní muž (Tritón), na druhém groteskní gryf a na třetím groteskní žena (Néreovna). Pod podokenní římsou jsou konzoly kanelovaných pilastrů, na pilastry zalamovaná římsa podél celé fasády. Mezi okny postavy rytířů v reliéfu. and Hrubý 2003#, 155-157.