Věž s arkádovým ochozem -válcový dřík pročleněn plošnou architektonickou sestavou, doplněnou terrakotovými detaily a figurálními malbami, obtočen kontrastujícím pásem ochozu - jehož plastické sloupy se světle odrážejí od temných jímek arkádových oblouků, korunován užším prstencem s nikami. and Krčálová 1986#, s. 19.
Dvoupatrový dům, dříve hotel, dnes čínská restaurace v 1. patře. V bývalé hodovní síni v 1. patře a na stěnách schodiště malby kol. 1576. and Poche 1977#, s. 219.
Lunetová římsa - italská renesance ji převzala z římské architektury, v Čechách se stala jednou z nejcharakterističtějších složek renesančního stavitelství. Nástěnné malby and Krčálová 1986#, s. 18-19.
Figurální scéna v krajině. Střed kompozice tvoří postavy Venuše s Amorem a Paris se zlatým jablkem v pravé ruce, za Paridem Merkur. V popředí zleva za závěsem bohyně Eris, v ruce drží srdce, dále postavy bohyně Juno a Minerva, sedí zády k divákovi, u jejích nohou štít s tváří Medúzy, v ruce kopí. Vpravo ležící socha - postava vodního božstva se džbánem, z něhož vytéká voda, patrně personifikace Cebrena., Radostová, 2017, I/1, s. 243-246., and Obraz byl dříve pokládán za kopii z 18. století podle Bartholomea Sprangera.
Výmalba věže malíř Bartoloměj Beránek-Jelínek figurální motivy, míněny jako sochy, štětcem doplněny architektonické stavební články. Věž byla ve své době velmi obdivována (zmiňuje se o ní Balbín 1679)
Původní budova zničena, od 1831 cukrovar, zal. 1578 Jindřichem z Valdštejna, dostavba Henyk Valdštejn jako šlechtické sídlo s arkádami kolem dvora, arkády v 19. stol. zazděny, zabílené pozdně renes. malby : Libušin soud, Zemský soud, portréty českých králů. Sály: Královský, Libušin-Kamenný, Taneční s kazetovými stropy a nástěnnými malbami ze 16. století, 1578-1581 některé po zrušení zámku rozvezeny do jiných objektů (místní radnice, Švihov, Bělá pod Bezdězem). and Poche 1977#, s. 270.
Ve hřbitovní zdi u kostela sv. Jakuba (post. 1559, 1589 přest. asi C. Valmadi - sakristie a oratoř, klenba; věž 1608, 1629 předsíň - rest. v 19. st.) zazděna renesanční brána z r. 1578. Sgrafitová rustika, grotesky a nápisy z r. 1589. and Poche 1977#, s. 303.