Portál v průčelí kostela, před 1200, v čechách ojedinělý, zachovaný (jeden sloup doplněn koncem 19. století), členité archivolty s bohatou figurální sochařskou výzdobou.AČK: Z antického tvarosloví přecházejí do č. um. dekorativní motivy (akanty, meandry; jako celek též korintská hlavice, různě modifikovaná) - prvořadý příklad variant korintských sloupků portál ze Záboří. Rostlinné motivy jakoby rozčeřené větrem, který je rozvinul do prostoru. JB: motiv se poprvé objevuje ve 2. století, byl populární do 6. století (Ravena), patrně má hlubší smysl - evokuje živou rostlinu, která se kolébá ve větru. Oživení antického motivu v 11.-12. století dokládají hlavice (celkem 21), většinou ze Svaté země, kde zdobily rotundu Božího hrobu v Jeruzalémě, ale také z Itálie a Francie, odkud patrně pocházel autor portálu., Svoboda 1978#, 104., and Bažant 2003#, s. 53.
Portál v průčelí kostela, jsou zachovány architektonické články: členité archivolty s bohatou figurální sochařskou výzdobou (pouze jeden sloup byl doplněn koncem 19. století)., Svoboda 1978#, 104., Bažant 2000#, 52-54., and Z antického tvarosloví přecházejí do českého umění dekorativní motivy (akant, meandry; jako celek též korintská hlavice, různě modifikovaná). Prvořadým příkladem variant korintských sloupků je portál ze Záboří. Rostlinné motivy jakoby rozčeřené větrem, který je rozvinul do prostoru ( Svoboda 1978, 104). Motiv se poprvé objevuje ve 2. st. po Kr., byl populární až do 6. století (Ravenna). Zdánlivě dekorativní hříčka má patrně hlubší smysl, evokuje živou rostlinu, která se kolébá ve větru. Horizontálně rozevláté korintské hlavice vyvazují akant z jeho vertikality, a tedy i tektonické funkce, listy navozují dojem, že rostlina stále žije. Antický motiv byl znovu oživen až v karolínské epoše. Oživení antického motivu v 11.-12. století dokládají hlavice (celkem 21), většinou ze Svaté země, kde zdobily rotundu Božího hrobu v Jeruzalémě, ale také z Itálie a Francie, odkud patrně pocházel autor tohoto portálu
Zámek původně renesanční (1547-1550), v interiéru štuky a nástěnné malby s figurálními náměty ve stylu Ludvíka XIV. , námět neuveden. and Umělecké pam. Čech 4, s. 326
Zámek pův. renesanční, upraven v poslední čtvrtině 17. století; Vnitřní úprava na náklad cís. Ferdinanda V.; 20 pokojů 2. patra v letech 1850 - 1851; úpravy vedl pražský architekt J. Bělský (malíři J. Navrátil, V. Kandler, J. Amort, sochař V. Levý, řezbář J. Schubert, štukatér J. Effenberger, kameník K. Svoboda; původní nástropní malba: Alexandr Veliký a Roxana (1851 přemalba od J. Navrátila): Další malby blíže neurčeny: alegorie, mythologické scény, zátiší, ornamenty). Další malby v jídelně (17. stoeltí (?), miniaturní obrazárna - neuvedeno jaké obrazy a jaké náměty. V zahradě bohaté terasy se sochařskou výzdobou z poslední čtvrtiny 17. století: tritoni a tritonky jako kariatidy. and Poche 1982#, s. 330-333.
HZT: Zámek 1632, 1670-1683 Domenico Orsi přestavba Giulio Broggio, terasová zahrada hariatidy z konce 17. stol. sochy Jeremias Süssner. Zámek 1670-1683, G.D.Orsi, G. Broggio; 1835-1848 interiéry-nástropní malby J. Navrátil, V. Kandler, V. Levý. Malby Alexandr Veliký a Roxana - Navrátil Jos. (1798-1865) z roku 1850- 1851. V parku Nymfeum se sochami (1680-1690) podle návrhů Jer. Süssnera. and Hrady, zámky a tvrze III, 1984
Budova zámku čistý ranný klasicismus, nedotčený až dodnes, 1790 Antonín Valentin Kaschnitz z Weinbergu, 1830 úpravy. nepřístupný, soukromý majetek (cosiální? ústav), zámecký park.