Edikulový portálek tvořený hladkými pilastry s palmetovými hlavicemi, na zalamované římse je kruhový nástavec se terči po stranách. V nástavci jsou znaky Adama Hrubčického a Evy z Bílkova. and Chamonikola 1999#, č. 33, obr. s. 156.
Kentauři zápasící s Lapithy., Mareš, Sedláček 1913#, s. 278. obr. s. 277., and Školní budova (z roku 1557 přiléhající k původní školní budově čp. 29). Fasáda s psaníčkovými sgrafity, z ostatní výzdoby zachován na východní stěně mezi okny latinský nápis.
Dnes Okresní knihovna. Na attice slunce, půl kohout, půl lev, pištec?, Muž střílí na ljelena, dva muži po stranách okna, vedle portálu jezdec na koni a muž; uvnitř nástěnná malba and Hilmera 1953#; Poche 1982#, s. 519-520.
Celý titul: Angeli Politiani Opera, quae quidem extitere hactenus, omnia, longe emendatius quam usquam antehac expressa: quibus accessit Historia de Conjuratione Pactiana in familiam Medicam, etc. Ms. notes.. pp. 665. Apud N. Episcopium Iuniorem: Basileae, 1553 (první vydání Aldus 1498). Exemplář pochází z jezuitské knihovny v Českém Krumlově, jezuitkská kolej zde byla zřízena 1586. and Polizianovo dílo "Favola d'Orfeo" z doby okolo roku 1480 je nejenom první světská hra, ale také první bukolická divadelní hra, která stojí u počátku obnovy antické pastorální tradice.
Na západní stěně Lehkomyslnost (jede na vlkovi se zakousnutou husou v tlamě, ve znaku má straku, na helmu pták a nakorouhvi pečeně na rožni), Pýcha (meč v ruce a na hlavě tiáru, jede na koni, pod jehož kopyty je lev, ve znaku má lva, na helmu páv a na korouhvi orel), Prchlivost (jede na medvědovi, napíná luk se třemi šípy, ve znaku má kance, na helmu očkubaného kohouta a na korouhvi klovajícího ptáka). Na východní stěně je Nenáviost (hubená, drží se za nohu, jede na beranovi s drápy a hadím ocasem, ve znaku má štíra, na helmu netopýra a nakorouhvi dva hady), Nestřídmost (jede na praseti, ve znaku má kočku, na helmu sovu a na korouhvi sysla), Lenost (jede na kulhavém oslu, ve znaku má kohouta s kachním zobákem držícího podkovu, na helmu opice s podkovou v ruce), Chlípnost (jede na koni s drápy a medvědíma ušima, ve znaku žába, na helmu kohout, na korouhvi liška). Ve dveřních špaletách dveří na západě ozbrojenec a na severu Alexandr Veliký (štít s gryfem) a král Artuš (štít s trojicí královských korun). Na klenbě jsou rozviliny s groteskami (cvičící postavy, lidské hlavy a koňské hlavy, sova, opice) a erby rodů z Hradce a z Valdštejna., Chamonikola 1999#, č. 115., and Cyklus hříchů je vytvořen podle rytin Heinricha Aldengrevera z roku 1552 (Lejsková-Matyášová 1959).
V nádvoří arkády s toskánskými sloupy, spojují jižní a severní palác. and Starověké vzory - období pozdně římské: prolomení domovní fasády arkádou. V římském umění 5. - 6. století se lodžie objevuje v průčelí, a to nad vysokým masívním přízemím mezi nárožními rizality, nebo ve dvou podlažích, přičemž arkáda horní má zrychlený rytmus a menší měřítko; bývá bez hmotného omezení nebo sevřena zdivem na rozích. Toto řešení má předstupně v době kolem r. 100 př.Kr. a zprostředkovaně (Theodorichův palác v Galetě) se udrželo až do doby románské v Benátské republice, ale i v biskupském paláci v Záaplí v Kolíně nad Rýnem. Poprvé tento princip u nás použit v posledním patře zámku, kde je navíc arkáda prolomena na obě strany a spojená s okolím nádvořím a podobně také v Telči.