V parku 16 plastik s antickou tematikou - Hygeia (žena s hadem), Fides (žena se psem), Nereovna (žena s delfínem), Vulkán (muž opírajícíc se o kovadlinu), Neptun (muž s věncem na halvě, u nohou trs rákosu), Nereus (muž s turbanem na hlavě, v plášti lemovaném kožešinou, v ruce roh), Flora (žena s nádobou s květinami), Fortuna (žena s rohem hojnosti), Venuše (žena s holubicí). and Sochy vytvořeny pro velmistra řádu Evžena Habsburského, 1894, autor neznámý.
V zahradě budovy na místě pův. tureckých lázní (Császár fürdö, Szent Lucas fürdö - "Lukácz fűrdő parkjában"), měla být podle literatury socha Herkula. Nenalezeno. and Rajna 1989, č. 1181.
Zámek původně klasicistní 1792, nedochován, novorenesanční . Štuková výzdoba v interiéru. Sochy v parku, 1892, ženské postavy asi 8 figur, antické; stavebník zámku Marian Rombald. Na bráně do parku (možná i na balkoně sochy) jsou dvě busty vojevůdců s trofejemi. Prováděno restaurování štukové výzdoby. Dnes úpravy zámek bude využit jako kulturně-vzdělávací centrum a sídlo administrativy ústavu. Průzkum památky ing. Jan Žižka, úkol NPÚ středočechů. Průzkumy památek II/1997: Jesenský Vít, Série nástěnných maleb na zámku v Odlochovicích. PSČ 2, 67-69. V rámci stavebně historického průzkumu zámku v Odlochovicíchbyla identifikována skupina nástěnných maleb Leopolda Stephana. and Poche 1978#, 522.
Sochařská výzdoba budovy Grandeho hudební školy (dnes nájemní dům). Popis: Výzdobu je možno popsat po menších celcích. Jedná se o portrétní bystu Ludwiga von Beethovena v nadpraží vstupního portálu. V nice v prvním patře je umístěna alegorická socha hudby, která může představovat Apollóna, Orfea, jedno ze sedmera svobodných umění aj. Polooděná mužská postava, životní velikosti v kontra postu s rozevlátou drapérií, drží v levé ruce lyru opřenou o předloktí. Pohled směřuje, přes pravou ruku s kynoucím gestem, směrem dolů doprava k divákovy, který přichází z centra města.65] Hlava je bezvousá, s kratšími kudrnatými vlasy. Fasáda budovy je dále zdobena reliéfy s motivy hudebních nástrojů. Nad druhým patrem se nachází na fasádě vypouklé zrcadlo, v barokizujícím rámu, ozdobeném rostlinnými motivy s uvedeným letopočtem. and Tomáš Skalík, Sochařské dílo v Opavě mezi lety 1800 - 2000 (Bakalářská práce, Slezská univerzita v Opavě), č. 42
Náhrobek rodiny Weeberovy. Popis: Hrobní místo je oploceno kovaným plůtkem. Plocha je zakryta kamennými deskami. Desky, které zakrývají hrob jsou ozdobeny nízkými reliéfy. Celý hrob je orámován rostlinným dekorativním motivem, desky jsou ozdobeny motivem přesýpacích hodin, dvěma helmami s rostlinnými ratolestmi a božím okem v egyptském stylu. Náhrobek je pojat jako portál v antikizujícím stylu, do jehož vstupu je umístěna nápisová deska. Po stranách desky jsou dva kanelované sloupy, opatřené hlavicemi, nesoucí masivní trojstupňový překlad. Horní polovina desky je zpracována jako nízký reliéf, na němž jsou zobrazeny dvě nahé mužské postavy, mezi kterými stojí urna, ze které vyrůstá strom. postavy drží rostlinou girlandu. Na urně je nápis se jménem rodiny. Pod reliéfem se nacházejí nápisy se jmény a daty zesnulých. and Tomáš Skalík, Sochařské dílo v Opavě mezi lety 1800 - 2000 (Bakalářská práce, Slezská univerzita v Opavě), č. 37
Alegorické sochy v nikách nájemního domu. V prvním patře nájemního domu, na rohu ulic Olomoucké a Zacpalovy, postaveném v historizujícím duchu, jsou po stranách centrálního balkónu umístěny v nikách dvě alegorické sochy v životní velikosti. Obě sochy jsou oděny do volné drapérie a stojí v kontra postu. Ženská postava v nice na levé straně drží v pravé ruce caduceus a levou rukou se opírá o kotvu. Druhá postava má pravou ruku volně podél těla a drží v ní (hůl s ohonem na konci ?, asi pochoděň). V levé ruce drží ozubené kolo. Za postavou stojí štíhlá amfora. Jaké alegorie plastiky představují nevíme. Fasáda je dále ozdobena bohatým plastickým dekorem - vázami, rostlinnými motivy, balustrádami, římsami aj. and Tomáš Skalík, Sochařské dílo v Opavě mezi lety 1800 - 2000 (Bakalářská práce, Slezská univerzita v Opavě), č. 40
1842 klasicistní přestavba podle projektu Johanna Maxmiliána Hegera, vybudováno 3. patro, 1894, zachovány klasicistní nástěnné malby - neuvedeno na jaké téma, asi z 1894. and UmPamČ 1999, s. 144