Edikulový portál, kladí s architrávem a římsou, nesené pilastry, archivolta zdobená vejcovcem, pod architrávem vejcovec a zubořez. Vlys nad pilastry s motivem váz. Pilastry zdobené kandelábrovým motivem s delfíny., Bláhová 1999#., and Jeden z prvních příkladů portálů tohoto typu vytvořený místním kameníkem.
Edikulový portál s kruhovým záklenkem s profilovaným ostěním. Edikulu tvoří štíhlé polosloupy s korintskými hlavicemi na soklech. Předsunuté části nad hlavicemi jsou vybrané. Na kladí je nápis, nad kladím je profilovaná zalomená řámsa. Stavba kostela z let 1534-1540 (stavitel H. Kopp za účasti políra W. Müllera z Ostrova a kameníka Jiřího (Jörg) z Bamberka), zachovalo se z ní pět portálů a pravoúhle zalamovaná trnož obíhající okolo celého kostela., Šamánková 1961#, s. 23, obr. 30; Poche 1977-1982, 1, s. 564., and Edikulový portál vykazuje stejné znaky jako další portály na kostele sv. Jáchyma a ve městě, jež bylo založeno roku 1516. Objevují se zde ve 20. letech a jejich tradice pokračuje až do 40. let 16. století. Vyznačují se goticky útými sloupky a kladím bez architrávu. Tyto portály byly patrně inspirovány saskou renesancí.
Edikulový portál s kruhovým záklenkem s profilovaným ostěním. Edikulu tvoří pilastry na soklu s vyžlabenými těly, před něž jsou vloženy štíhlé polosloupy s korintskými hlavicemi na soklech. Předsunuté části nad hlavicemi jsou vybrané, jakoby v jejich zrcadlech pokračovalo vyžlabení pilastrů. Na kladí je nápis, nad kladím je profilovaná zalomená římsa nad níž je trojúhelníkový štít. V tympanonu je uprostřed kruhový medailon s bustou muže v profilu, po stranách jsou ornamentální draci. Nad vrcholem štítu je frontálně zobrazený obličej, po stranách jsou kruhové medailony s čtyřlisty. Stavba kostela je z let 1534-1540 (stavitel H. Kopp za účasti políra W. Müllera z Ostrova a kameníka Jiřího z Bamberka), zachovalo se z ní pět portálů a pravoúhle zalamovaná trnož obíhající okolo celého kostela., Šamánková 1961#, s. 23, obr. 29; Poche 1977#, s. 564., and Edikulový portál vykazuje stejné znaky jako další portály na kostele sv. Jáchyma a ve městě, jež bylo založeno roku 1516. Objevují se zde ve 20. letech a jejich tradice pokračuje až do 40. let 16. století. Vyznačují se goticky útými sloupky a kladím bez architrávu. Tyto portály byly patrně inspirovány saskou renesancí.
Ve vlysu parapetu západní tribuny se dochovalo 64 kazet s ornamentální a figurální výzdobou. Mezi nimi hlava muže en face s vousem, knírem a vlasy sčesanými dozadu., Hrubý 2003#, 142-150., and Hlava může představovat nějaké antické božstvo.
Ve vlysu parapetu západní tribuny se dochovalo 64 kazet s ornamentální a figurální výzdobou.Kazeta s hlavou antického vladaře. and Hrubý 2003#, 142-150.
Edikulový pravoúhlý portál tvořený pilastry na soklech s kompozitní hlavicí se lví hlavou na abaku. Sokly i dříky sloupů jsou zdobeny kandelábrovým motivem. Pilastry nesou zalamované kladí, ve vlysu jsou po stranách hlavy obrácené k sobě, nalevo vousatý muž s baretem na hlavě, patrně Vilém z Pernštejna; napravo Diana, charakterizovaná pohledem vzhůru, srpkem nad čele, vavřínovým věncem a pláštěm sepnutým na rameni. Ve vlysu je pernštejnský znak nesený dvěma putti uprostřed rozvilinového ornamentu s delfíny., Hrubý 2003#, 140-141., and Diana na levé straně vlysu mohla definovat postavu na druhé straně jako Apollóna. Jestliže muž s baretem v soudobém oděvu opravdu zobrazoval Vojtěcha z Pernštejna, mohl zde být zobrazen jako druhý Apollón, ochránce múz.
V čele tribuny je nápisová deska, kterou drží putti (tunika, přilba na hlavě) s pochodněmi., Hrubý 2003#, 142-150., and Motiv putti s pochodní mohl být převzat z antických římských náhrobních reliéfů s génii s pochodněmi obrácenými k zemi.