Původně německé gymnázium, 1862 od 1949 JAMU, novorenesanční objekt volně stojící od Eduard van der Null (1812-1868) a August Siccardsburg (1813-1868). Bohatá římsa s karyatidami, sochy Jos. Břenk (1820-1878).
Před hlavním vchodem do zámku, před mostem, kamenná poloválcová kašna s litinovou sochou ženy, na hlavě má věnec z chaluh, v levé ruce drží nádobu na vodu, z níž voda do kašny vytékala., Samek 1999#, 446-450., and Kašny s figurami žen či mužů držících nádobu na vodu představují vodní božstva pramenů, řek, nebo nymfy.
Čtyřpodlažní nárožní nájemní dům. Na zábradlí nárožních balkonů v 1. patře dvojice postav v drapérii: dívka nesoucí na hlavě koš, který přidržuje střídavě pravou a levou pozdviženou rukou., Déry 1991, s. 160., and Sochařská výzdoba nároží je inspirovaná antickým námětem dívek nesoucích v panathenaiských průvodech na hlavě rituální koš s obětinami (kaneforos). V antickém Řecku bylo toto prestižní místo vyhrazeno pouze vybraným dívkám před svatbou, takto zobrazovaná postava symbolizovala ideál neprovdané panny. Srov.: Linda Jones Roccos, "The Kanephoros and Her Festival Mantle in Greek Art", in: American Journal of Archeology, Volume 99 No. 4 October 1995. (http://www.ajaonline.org/archive/99.4/roccos_linda_jones.html (19.12.06)
Čtyřpodlažní nárožní nájemní dům. Na zábradlí nárožních balkonů v 1. patře dvojice postav v drapérii: dívka nesoucí na hlavě koš, který přidržuje střídavě pravou a levou pozdviženou rukou., Déry 1991, s. 160., and Sochařská výzdoba nároží je inspirovaná antickým námětem dívek nesoucích v panathenaiských průvodech na hlavě rituální koš s obětinami (kaneforos). V antickém Řecku bylo toto prestižní místo vyhrazeno pouze vybraným dívkám před svatbou, takto zobrazovaná postava symbolizovala ideál neprovdané panny. Srov.: Linda Jones Roccos, "The Kanephoros and Her Festival Mantle in Greek Art", in: American Journal of Archeology, Volume 99 No. 4 October 1995. (http://www.ajaonline.org/archive/99.4/roccos_linda_jones.html (19.12.06)
Litinová socha ženy v antikizující říze, v levé ruce drží roh hojnosti, srp v pravici a snop obilí u nohou dnes chybí., Josef Gebauer, Pavel Šrámek, Náměstí a ulice města Opavy (historický místopis). Opava 1990, s. 172., and Stejná socha stojí na kašně v Rosicích, kam byla získána z Brna v roce 1868. Sochy byly odlity v železárnách v Blansku v roce 1862 a původně byly ozdobou kašny na Dolním náměstí. Po zrušení kašny byla i s mramorovým podstavcem přemístěna do Městských sadů na místo, kde od roku 1798 do roku 1845 stál kruhový "Chrám přátelství." Sochu nechal na své náklady zhotovit opavský měšťan Karel Deml. Vytvořil ji známý vídeňský sochař Theodor Friedl (1842-1899). Na Ostrožné ulici je od roku 2004.
Na vysokém kamenném soklu je umístěna litinová socha bohyně Ceres. Plastika je provedena v klasicistním duchu. Postava je zahalena do volné splývavé bohatě zřasené drapérie. Levou nohu má lehce vykročenou dopředu, pravou ruku opřenou v bok a v levé ruce drží roh hojnosti. Hlavu zdobí věnec klasů. Na dnešní místo byla plastika přenesena roku 1876. Socha byla odlita roku 1862 v železárnách v Blansku. Plastiku dal ulít měšťan Karel Demel pro kašnu na Dolním nám. [34] Do Městských sadů byla přenesena i s původním soklem a umístěna v místech, kde stával tzv. Chrám přátelství .[35] Socha byla v roce 1977 restaurována a od roku 1979 je zapsaná ve státním seznamu kulturních památek. Socha měla původně v pravé ruce srp a u pravé nohy snop obilí. Tyto doplňky byli rovněž litinové. Památka se dochovala v relativně dobrém stavu. Ačkoliv byla při posledním restaurátorském zásahu pravděpodobně opatřena ochranným konzervačním nátěrem, dnes je opět napadena korozí. and Tomáš Skalík, Sochařské dílo v Opavě mezi lety 1800 - 2000 (Bakalářská práce, Slezská univerzita v Opavě), č. 5