Nástropní malba. Čtyři chiaroscurové mytologické výjevy patrně Argonauté, příběh Jásona a Zlatého rouna (Herkules? Jason a býk krále Aeetese?) v mušlových medailonech. V rozích busty antických postav, na vrcholu klenby šternberská hvězda, kterou drží Génius., Poche, Preiss 1973#, s. 157-158., Vlček 2000#, 260-263., and Alegorie rodu Šternberků, oslava stavebníka paláce, když obdržel řád rytíře Zlatého rouna.
Nástropní freska. Ve všech čtyřech rozích stropu ženská figura: žena sedící na velbloudu (Asie), drží mapu, žena sedící na slonu (Afrika), drží mapu, žena sedící na krokodýlovi (Amerika), drží mapu, žena sedící na býkovi (Evropa), drží mapu. and Vlček 1999,
Nástropní malba s bohatou figurální kompozicí. Centrálním motivem je Chronos, na hlavě má přesýpací hodiny, levou rukou odhaluje závoj (se slunečním diskem) z nahé ženské figury - Pravdy., Poche, Preiss 1973#, 143., Horyna, Neubert 2000#,, and Téma bylo zejména od 16. století často zobrazováno různými autory. Kompozičně blízko, s postavou Saturna nadzdvihujícího drapérii nad ležící Pravdou, je kopie podle Berniniho díla, který je patrně autorem tohoto kompozičního schematu, dále i kresba italského anonymního malíře dnes uložená ve sbírkách v Louvre.
Horyna, Neubert 2000#, and Stavebník své reprezentativní sídlo budoval v duchu italských vil, které poznal během své italské cesty za pobytu (1664) v Římě. Budova zámku se zahradou je osově orientována směrem k Pražskému hradu dominujícímu jižnímu obzoru města Prahy. Hlavní vstup do zámku je umístěn na jihu, směrem k řece Vltavě a císařské oboře. Budova je umístěna na vyvýšené terase s horním zahradním parterem, z něhož vede do zámku vnější dvouramenné oválné schodiště s bohatou sochařskou výzdobou. Architekt J. B. Matthey se inspiroval římskými vilami (Medici a Borghese) a vilou Favorita u Mantovi.
Na západní stěně je vyobrazen nahoře začátek války s Turky výjevem ilustrujícím Otevření Ianova chrámu války a vypuštění válečných furií. Tureckou porážku (Turci-Porážka Turků u Vídně 1683) ilustruje pád Velkovezíra Kara Mustafy a vrcholí triumfem Leopolda I. Císař na zlatém voze, na hlavě má vavřínový věnec, v průvodu kráčejí vítězní vojáci i turečtí zajatci. Nad krbem alegorie vítězství - sedící ženská postava obklopená válečnými trofejemi, drží nad svou hlavou vavřínový věnec, levá noha spočívá na hlavě Turka. Po obou stranách krbu zajatec spoutaný okovy., Poche, Preiss 1973#, 147-149., Horyna, Neubert 2000#, 84-99, and Vlašský malíř Abraham Godyn (a jeho bratr Izák) vymaloval (1690 - 1697) hlavní sál. Triumf Leopolda I. je inspirován římskými antickými triumfy.
Na západní stěně je vyobrazen nahoře začátek války s Turky výjevem ilustrujícím Otevření Ianova chrámu války a vypuštění válečných furií. Tureckou porážku (Turci-Porážka Turků u Vídně 1683) ilustruje pád Velkovezíra Kara Mustafy a vrcholí triumfem Leopolda I. Císař na zlatém voze, na hlavě má vavřínový věnec, v průvodu kráčejí vítězní vojáci i turečtí zajatci. Nad krbem alegorie vítězství - sedící ženská postava obklopená válečnými trofejemi, drží nad svou hlavou vavřínový věnec, levá noha spočívá na hlavě Turka. Po obou stranách krbu zajatec spoutaný okovy., Poche, Preiss 1973#, s. 147-149; Horyna, Neubert 2000, 99., Horyna, Neubert 2000#, 86-99., and Vlašský malíř Abraham Godyn (a jeho bratr Izák) vymaloval (1690 - 1697) hlavní sál alegoriemi, které jsou inspirovány antickými triumfy: rodový představitel jako triumfátor nad odvěkým nepřítelem křesťanství Turky (porážka Turků u Vídně 1683).