Budova obchodní akademie, na průčelí nad okny prvního patra čtyři reliéfy s alegorickými výjevy. Zleva: Průmysl - klečící nahý muž, drží oběma rukama ozubené kolo, před ním na zemi kladiva, továrna s kouřícími komíny. Obchod - sedící nahý muž (Merkur), na hlavě okřídlená čapka, v pravici kaduceus, v levé ruce vavřínový věnec. Před Merkurem loď, balík, kotva a soudek. Zemědělství - postava nahého sedícího muže, v klíně drží obilné klasy a srp, u nohou pluh, v dálce pohled na pole. Doprava - postava sedícího nahého muže, na hlavě má motoristickou čapku s brýlemi, v obou rukách drží model auta. U nohou postavy okřídlené kolo, v dálce krajina, silnice s patníky a architektura., Poche 1977#, 63-66., and http://www.mesto-beroun.cz/mesto/pamatky/ (16. 1. 2013)
Ve druhém patře sál s bohatou štukovou dekorací stěn a stropu: ženy a putti při sklizni ovoce, na krbech alegorické postavy, nad dveřmi busty císařů., Poche 1977#, s. 76., and Anděl 1984#, s. 43.
Litinová socha nahého muže, leží na hromadě trofejí (brnění, prapory, dělo) a zbraní (pušky). and Socha byla roku 1918 objednána Stavební správou v Tridentu (Trento). Patrně se primárně jedná o pomník padlým, kde by mohl nahý muž představovat boha Marta, jako alegorii války (Srov. Pomník obětem 1. světové války v Blansku: http://davar.cz/badatelna/xref/ost_blansko_ares.htm (21. 1. 2013).
Reliéfy na modelu vázy ve vzorníku výrobků železáren v Blansku zobrazovaly alegorie Proměny lásky v lidském věku: Dětství, Dospívání, Mužný věk a Stáří. Scénky uvádí "prodávání" amorků z klícky., Nejezchleb 2000#., Čeladín 2011#, 8. 8. 2011., and Tvar monumentálního krateru vycházel z antické památky, tzv. Vázy Medici, dnes je ve sbírkách Galerie Uffizi ve Florencii. Feliéf je inspirován Thorvaldsenovým reliéfem, který se odvolává na antickou fresku s motivem prodávání amorků, objevenou roku 1759 v lázních Stabiae pod Vesuvem. Pískovcová váza Friedricha Distelbartha, z roku 1931 obě inspirace spojuje. Kopie monumentální kráterové vázy s Thornvalsenovým reliéfem byly v Blansku vyráběny v 19. století, ale žádný z jejich litinových výrobků se nedochoval. Nejstarší dochovaný vzorník, v němž je krater vyobrazen, pochází až ze šedesátých let 19. století.
Před brněnskou redutou sloup, místo hlavice klávesnice hudebního nástroje (klavichord), na jeho vrcholu socha nahého okřídleného chlapce (má jenom jedno křídlo) s parukou a rysy hudebního skladatele W. A. Mozarta., Encyklopedie dějin města Brna (http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=709 (27. 1. 2013))., and Autor sám charakterizuje figuru: "je to Cupido, Merkur nebo něco anticky renesančně manýristického" (Čt 24, video, Před půlnocí z 16. května).
Pískovcová plastika nahé ležící ženy., Encyklopedie dějin města Brna (http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=980&qt=&qc= (27. 1. 2013))., and Soch na dnešní místo umístěna roku 2004.
Kašna, uprostřed nádrže sochařská výzdoba tvořená pyramidou z balvanů, v ní jeskyně se sochou Herkula (lví kůže, kyj) s Kerberem. Na pyramidě kamenů ženské figury - alegorie mocných světových říší. Po obou stranách dvě desky s latinským nápisem (Tyto monarchie (tedy sochy znázorněné na sousoší) nechal postavit senát a lid věrného a královského města Brna; Pramen obnovil pouze pro veřejné užívání senát a lid brněnský, v chronogramu letopočet 1696). Na vrcholu skaliska žena, v pravé ruchá žezlo, u nohou okřídlená šelma s deseti rohy. Sedící žena s žezlem. Žena s toulcem a šípy, žezlo, u nohou koruna. Žena s rohem hojnosti, žezlo, ve vlasech diadém, u nohou koruna. Pod ženskými alegoriemi zvířecí obludy, které představují čtyři antické světové říše. Obvykle byly zobrazovány v podobě zvířat s odkazem na Apokalypsu: šelma s deseti rohy jako Řím (Evropa), okřídlený lev jako Babylon, medvěd jako Médská Persie, okřídlený čtyřhlavý leopard jako Řecko., Stehlík, M., Kašna Parnas od Johanna Bernharda Fischera z Erlachu, Brno 1992., Samek 1994#, 214-215., and Autor projektu brněnské kašny se inspiroval fontánou Čtyř řek v Římě (Bernini, Řím, Piazza Navona, 1651). Alegorické figury zde představují čtyři hlavní řeky světových kontinentů: Nil- Afrika, Dunaj - Evropa, Ganga - Asie, Rio de la Plata - Amerika. Římská fontána je alegorickým vyjádřením dominance katolické víry na všech těchto kontinentech. Brněnská fontána má začleněním alegorických figur (sochaři: A. Riga, T. Kracker ml., Kameník B. Höger a W. Steinböck) podobné ikonografické schéma jako fontána v Římě a jako celek je rovněž alegorií. Ikonografické zpracování v Brně má patrně, kromě zobrazení mocných světových říší, představovat politicky laděné alegorické vyjádření světa, kde hlavní roli hraje Evropa.
Kresba štětcem, olejová tempera na papíře (251 x 192 mm a 227 x 176 mm). Dvě studie mužského aktu s delfínem, plnovous, vlasy propleteny vodními rostlinami. and Kazlepka, Zlatohlávek 2009#, 34-35.