Pískovcová busta vousatého muže (pancíř, paludamentum)., Perůtka, Togner 2009#, 131-132., and Socha je součástí čtyřiceti šesti bust nad arkádami kolonády.
Pískovcová busta ženy (krátké vlasy uprostřed rozdělené), na holém těle má plášť, který odkrývá jedno ňadro., Perůtka, Togner 2009#, 131-132., and Socha je součástí čtyřiceti šesti bust nad arkádami kolonády. Odhalené ňadro ukazuje, že se nejedná o portrét historické osobnosti, ale o zobrazení bohyně nebo alegorické postavy.
Pískovcová busta mladíka (dlouhé vlnité vlasy uprostřed rozdělené, plášť na rameni), šikmo přes prsa stuha., Perůtka, Togner 2009#, 131-132., and Socha je součástí čtyřiceti šesti bust nad arkádami kolonády. Autor se velmi těsně držel rytiny podle antické portrétní busty ze sbírky Dorii-Pamphilj v Římě, kterou vytvořil D. Barriere (De Rossi 1665, tab. 67). Na rytině je hlava označena jako Apollón, ale ve skutečnosti se jedná o řemeslnou repliku v antickém Římu velmi oblíbeného sochařského typu, který byl také začleněn do Perrierova alba nejslavnějších antických soch jako "Faunus meditans/ Přemýšlející Faun" (Perrier 1638, 45). Dnes je typ známý jako "Fauno di Prassitele", protože Winckelmann jako tvůrce typu označil Praxitela. Exemplář z vila Doria-Pamhilj pochází patrně z 2. století (Calza 1977 č. 47 tab. XXXI)..
Pískovcová busta ženy s vlasy rozdělenými uprostřed, tělo zahalené do pláště., Perůtka, Togner 2009#, 131-132., and Socha je součástí čtyřiceti šesti bust nad arkádami kolonády.
Pískovcová busta Drusa (pancíř, paludamentum)., Perůtka, Togner 2009#, 131-132., and Socha je součástí čtyřiceti šesti bust nad arkádami kolonády. Autor se velmi těsně držel rytiny podle antické portrétní busty ze sbírky Doria-Pamphilj v Římě, kterou vytvořil D. Barriere (De Rossi 1665, tab. 65). Na rytině je portrétovaný označený jako Drusus (38-9 př. Kr.), nevlastní syn císaře Augusta. Ve skutečnosti se jedná o kvalitní kopii ze 17. století antického sochařského typu zobrazujícího mladého Caracallu.
Pískovcová busta ženy (krátké v vlasy rozdělené uprostřed), tělo zahalené do pláště., Perůtka, Togner 2009#, 131-132., and Socha je součástí čtyřiceti šesti bust nad arkádami kolonády.
Pískovcová busta mladého muže (pancíř, paludamentum)., Perůtka, Togner 2009#, 131-132., and Socha je součástí čtyřiceti šesti bust nad arkádami kolonády.
Pískovcová busta ženy zahalené do pláště, na hlavě diadém., Perůtka, Togner 2009#, 131-132., and Socha je součástí čtyřiceti šesti bust nad arkádami kolonády.
Pískovcová busta Marca Aurelia (plnovous, paludamentum)., Perůtka, Togner 2009#, 131-132., and Socha je součástí čtyřiceti šesti bust nad arkádami kolonády. Autor se těsně držel rytiny podle antické portrétní busty Marca Aurelia z vily Doria-Pamphilij v Římě, kterou vytvořil D. Barriere (De Rossi 1665, tab. 63). Busta byla ve vile Doria-Pamphilj ježtě v roce 1709, dnes je v Palazzo Doria. Cisař se na Mandíkově soše není podobný, ale z originálu se přes rytinu do kroměřížské sochy dostaly nejen typ obličeje a uprava vlasů a vousů, ale některé detaily, jako je například rozdělení kníru pod nosem do dvou pramenů ve tvaru obráceného V, která sahají přes horní ret. To dokazuje, že se Mandík snažil grafické předlohy věrně zobrazit. Císař Marcus Aurelius vládl v letech 161-180 spolu se svým bratrem Luciem Verem, kvalitní originál ve sbírce Doria-Pamphilj vznikl těsně po nástupu tehdy čtyřicetiletého císaře na trůn.
Pískovcová busta Diany ? (krátké vlasy rozdělené uprostřed), na sobě má plášť, ale obě ňadra jsou odhalená, šikmo přes prsa stuha (na upevnění toulce ?)., Perůtka, Togner 2009#, 131-132., and Socha je součástí čtyřiceti šesti bust nad arkádami kolonády.